Sláva Šrí Guru-Gauránga Rádhá-Gopínátha-džiu.
Šríla Bhakti Dajita Mádhava Goswámí Maharádž (zakladatel-áčarja Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu) srdečně zval mého Guru Maharádže, Šrílu Bhakti Rakšaka Šrídhara Dev Goswámípádu, aby se jako významný řečník účastnil čtyřdenních výročních oslav ve Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu v Kalkatě. Při několika takových příležitostech jsem měl to štěstí, že jsem ho mohl doprovázet coby jeho mladý osobní služebník. Při jedné takové příležitosti, nejspíše v roce 1972 nebo 1973 (když mi bylo asi 12 nebo 13 let), jsem měl ve Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu v Kalkatě poprvé daršan mého Sanjása Gurudévy Šríly Bhakti Pramode Purí Goswámího Thákura, který seděl na stejném pódiu po boku Šríly Guru Maharádže, Šríly Bhakti Dajity Mádhavy Goswámího Maharádže a dalších významných sanjásí áčarjů, kteří byli oddanými žáky Šríly Saraswatího Thákura Prabhupády, a ve společnosti dalších hostů význačného postavení. Byl to opravdu krásný pohled – všichni vypadali slavně a zářivě. Během této události přednesl Šríla Gurudéva (Šríla Bhakti Pramode Purí Goswámí Thákur) svou Hari-kathá na vybraná témata a ta byla velmi plynulá a vědecká, plná různých citátů ze svatých písem v sanskrtu a bengálštině.
Na přání mého Guru Maharádže jsem poté šel ve vhodnou chvíli za ním a když jsem vzdával poklony jeho svatým nohám, se sladkým úsměvem se na mě laskavě podíval a požehnal mi položením ruky na moji hlavu – věděl, že jsem osobním služebníkem Šríly Bhakti Rakšaka Šrídhara Dev Goswámího Maharádže. V následujících letech jsem ho při těchto každoročních festivalech několikrát viděl znovu, ať už na pódiu dharma sabhy anebo v sankírtanových průvodech (které organizoval Šrí Čaitanja Gaudíja Math v Kalkatě), při kterých sedával v autě spolu s další Guruvargou anebo kráčel v čele sankírtanu.
Šríla Guru Maharádža – Šrímad Bhakti Rakšaka Šrídhara Goswámí Thákura – také uctil speciální pozvání od Šríly Bhakti Dajity Mádhavy Goswámího Thákura a vydal se do Šrí Purí Dhámu, aby se zúčastnil oslav oslavy znovuobnovení božského místa narození Šríly Saraswatího Goswámího Ṭhákura. V té době ho při jeho cestě doprovázeli ho Šríla Krišna Dás Babádží Maharádža, Šríla Góvinda Mahárádža, já a ještě jeden oddaný. Tehdy jsem měl další příležitost získat daršan Šríly Bhakti Pramode Purí Goswámího Thákura, tentokrát ve Šrí Džagannátha Purí. Když jsem se k němu přiblížil, abych mu vzdal své dandavát pranámy, všiml jsem si, jak sladce a soucitně se díval na mě i na ostatní oddané okolo, kteří také přišli přijmout jeho daršan a poklonit se mu. Cítil jsem v jeho očích svatou milost a náklonnost ke mně a také k ostatním oddaným.
Roky plynuly, a já jsem měl to štěstí, že jsem mohl obdržet jeho daršan při mnoha příležitostech – kromě center Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu také v našem Šrí Čaitanja Saraswat Mathu v Navadvípu, v Ananta Vasudeva Mandiru v Kalně či v centrech Šrí Gopínáth Gaudíja Mathu v Majápuru a Purí.
Díky láskyplným pozváním Šríly Guru Maharádže mnohokrát navštívil Gurudéva Šrí Čaitanja Saraswat Math v Navadvípu a během každé návštěvy zde několik dní pobyl. Kromě toho nás (oddané ze Šrí Čaitanja Saraswat Mathu) také láskyplně zval do svého Ananta Vasudev Mandiru v Kalně, zejména při příležitosti velkého každoročního festivalu, na který Šríla Guru Maharádža často posílal mě a Šrí Kršna Šarana Prabhu (sanjás jméno – Šrípád BP Aranja Maharádž), abychom se zúčastnili jako jeho zástupci a láskyplně tak uctili pozvání Šríly Bhakti Pramode Purí Goswámího Thákura.
V těch dobách bylo v chrámu Ananta Vasudeva v Kalně vše velmi jednoduše zařízené. Současný bhadžan kutir Šríly Gurudévy (Šríly Bhakti Pramode Purí Goswámího Thákura) tam ještě nebyl postaven. Žil tam velmi jednoduchým a odříkaným způsobem a byl zabraný do uctívání Šrímad Ananty Vasudeva-džiu, Girirádže a dalších chrámových Božstev. Pamatuji si, že při několika příležitostech, kdy jsme se zúčastnili oslav v chrámu v Kalně, jsme mohli spatřit Šrílu Gurudévu zcela pohrouženého do uctívání posvátných Božstev a také se slzami v očích ponořeného do krásné Hari-kathá. Často vyprávěl Hari-kathá se zavřenýma očima a vstupoval do jiného světa božské chuti, který je nad touto pozemskou úrovní. Tímto způsobem rozšířil svou láskyplnou péči na všechny shromážděné oddané, zejména pokud jde o prasádam. Všechna jeho milující gesta byla opravdu velmi sladká a milá – to je vlastnost čistého vaišnavy.
Během jeho návštěv ve Šrí Čaitanja Saraswat Mathu v Navadvípu jsme často měli obrovské štěstí být svědky úžasné Hari-kathá, která vyvěrala ze rtů obou jejich božských milostí – Šríly Guru Maharádže a Šríly Gurudévy. Oba vznešení duchovní bratři byli po celé hodiny pohrouženi do své Krišna-kathá ištagošthí ve sladké vzájemné výměně, když vzpomínali, jak jejich milovaný Gurudéva, Šríla Saraswatí Thákur Prabhupáda, vysvětloval a vychutnával tato stejná témata ve své vznešené náladě oddanosti. Zářili štěstím, povzneseni chutí božské radosti. My, oddaní, sedící v blízkosti jejich lotosových nohou, jsme byli pohnuti a dojati. Vzpomínám si, jak jsem seděl na židli vedle Šríly Guru Maharádže, když se mě Šríla Gurudéva s úsměvem zeptal: „Babá, můžeš mi zazpívat Prema Dháma Deva Stotram? Zpíváš ji tak pěkně, sladce.“ Cítil jsem se požehnán jeho pokynem, a přestože jsem se trošku styděl, pro jeho potěšení jsem začal zpívat některé ze sanskrtských veršů této stotry (je to píseň pro krásného Pána Gaurasundaru, který je sídlem božské lásky). A oba si to šťastně vychutnávali. Měli tolik lásky ke Gauraharimu, a proto se jejich Hari-kathá často stala čistou Gaura-kathá neboli vyprávěním o slávě Pána Gaury. Jednou mě také Gurudéva milostivě požádal, abych vysvětlil komentář Šríly Guru Maharádže k Šrí Brahma Gájatrí, a spokojeně se na mě usmíval, když jsem ho celý zopakoval stejným způsobem, jako to udělal Šríla Guru Mahárádža. Ve skutečnosti ho komentář Šríly Guru Maharádže k Brahma Gájatrí, odhalující její vnitřní význam, kterým je „Šrí Rádhá-dásjam“ neboli „milující oddaná služba Šrímatí Rádhárání“ velmi dojal a také ho oceňoval. Následně v některých svých spisech a Hari-kathá tento komentář také s velkým uznáním zmiňoval a vysvětloval.
V Saraswat-Gaudíja-Vaišnava sampradáji, zejména mezi svými duchovními bratry, byl Šríla Bhakti Pramode Purí Goswámí Thákura dobře známý jako jeden z nejdůležitějších a drahých žáků Prabhupády Šríly Saraswatího Goswámího Thákura. Slyšeli jsme od Šríly Guru Maharádže i od další guruvargy, že mu Šríla Prabhupáda svěřil důležitou službu ve svém vydavatelství. Jednoho dne mu Šríla Prabhupáda požehnal tak, že mu daroval pero (symbol jeho svěřené role) a požádal ho, aby převzal odpovědnost za psaní a editaci v jeho vydavatelství. Aby splnil Gurudévovu touhu, Šríla Bhakti Pramode Purí Goswámí Thákur se upřímně věnoval službě v této oblasti. Kromě svých spisů a cenných prací na kompilaci Hari-kathá Šríly Prabhupády také dlouho působil jako redaktor časopisů Daily Nadia Prakash a Gauḍíya. Šríla Saraswatí Thákur byl velmi potěšen jeho učeností a znalostmi siddhánty, výkonností a odhodláním. Šríla Guru Maharádž mi říkával: „Je to náš Pranavánanda Prabhu, čistý bráhmana a celoživotní brahmačárí, nejdražší Prabhupádův žák. Byl redaktorem Prabhupádova deníku Dainik Nadia Prakash, měsíčníku Gaudíya a také jeho knižního vydavatelství. Prabhupáda ho považoval za velmi spolehlivého.“
Byl jedním z nejdražších žáků a společníků Šríly Saraswatí Goswámího Thákura Prabhupády a v očích Šríly Guru Maharádže a jeho dalších duchovních bratrů byl vždy považován za velmi spolehlivého a důvěryhodného. Jinými slovy, Šríla Guru Maharádž k němu vždy cítil hlubokou víru a zvláštní uznání. Například láskyplně zval Šrílu Bhakti Pramode Purí Goswámího Thákura, aby předsedal obřadu instalace Božstva v jeho chrámu v Hapaniji – jeho rodišti – a také v chrámu v Kaikhali v Kalkatě. Šríla Guru Maharádž ho považoval za odborníka a áčárju v oblasti arčany, takže byl skutečně potěšen, když jeho chrámová Božstva byla instalována pod láskyplnou péčí a vedením Šríly Bhakti Pramode Purí Goswámího Thákura. (V té době byl již známý jako specializovaný učitel a áčárja v oblasti instalací Božstva a jadžní neboli ohňových obětí).
Během pobytu Šríly Bhakti Pramode Purí Goswámí Thákura v Šrí Čaitanja Saraswat Mathu v Navadvípu se o něj Šríla Guru Maharádž často osobně staral s velkou přirozenou náklonností a instruoval a inspiroval nás, abychom se o něj náležitě starali a sloužili mu také. Řekl nám například, abychom mu každý den připravovali jeho oblíbená jídla, zajistili mu pohodlné ubytování atd. My, žáci Šríly Guru Maharádže, jsme se vždy cítili tak požehnaní a šťastní, že jsme tyto dny mohli sloužit Šrílovi Bhakti Pramode Purí Goswámímu Thákurovi.
Vznešená a milá přítomnost Šríly Gurudévy společně s jeho inspirativními přednáškami při oslavách Vjása-púdži Šríly Guru Maharádže zůstaly zaznamenány v našich srdcích a myslích jako nezapomenutelné a požehnané zážitky. Způsob, jakým se láskyplně podílel na oslavě svého nejdražšího duchovního bratra, Šrídhara Maharádže ve vztahu k Šrílovi Saraswatí Thákurovi Prabhupádovi, jejich božskému učiteli, byl příkladný a jasně ukazoval jeho vlastní čisté vaišnavské vlastnosti a charakter. Tím nás také milostivě učil, jak se zaměstnat v popisování slávy Šrí Gurua a vaišnavů ve vztahu ke Šrí Bhagavánovi. Šríla Guru Mahárádža vždy vyjadřoval svou láskyplnou vděčnost za veškerou jeho životodárnou přítomnost a cennou péči.
Další nezapomenutelnou životní vzpomínkou bylo, když Šríla Gurudéva Bhakti Pramode Purí Goswámí Thákur spontánně navštívil Šrí Čaitanja Saraswat Math v Navadvípu v době, kdy Šríla Guru Mahárádža projevoval zábavy fyzické nemoci, a dával tak najevo, že se brzy odebere z tohoto světa a vstoupí do nitja-líly neboli věčných zábav Pána. Šríla Gurudéva byl na cestě do Majápuru, zřejmě z Kalkaty. Když projížděl poblíž Šrí Čaitanja Saraswat Mathu, začal v srdci pociťovat, že se má zastavit za svým drahým duchovním bratrem Šrílou Šrídharem Maharádžem, jehož zdraví, jak už slyšel, nebylo příliš dobré. Vydal se tedy přímo do Mathu a šel nahoru za Šrílou Guru Maharádžem. Jakmile ho Šríla Guru Maharádž spatřil, byl velmi šťastný a láskyplně ho požádal, aby zůstal. Nechtěl ho pustit.
Když Šríla Purí Goswámí Thákur pochopil touhu srdce svého drahého duchovního bratra Šrídhara Maharádže a také zvláštní význam jeho žádosti, okamžitě odložil svůj plánovaný odchod do svého Gopínáth Gaudíja Mathu v Majápuru a zůstal přes noc. Následujícího dne, když vyšel opět nahoru podívat se za Šrílou Šrídharem Goswámípádem, Šríla Šrídhara Maharádž okamžitě vzal jeho ruce do svých složených dlaní a zopakoval svoji žádost, aby neodcházel, aby jen několik dní zůstal a aby ho vložil vlastníma rukama do samádhi, a aby se laskavě o vše postaral – jinými slovy, aby vedl celé poslední obřady a rituály poté, co opustí tento svět. Šríla Guru Maharádž řekl, že cítí, že jeho čas nastal, a že se během dvou tří dnů chystá odejít. Když to Šríla Purí Goswámí Thákur uslyšel, už se neudržel a málem se rozplakal, ale nějakým způsobem dokázal svému drahému duchovnímu bratrovi zalknutým hlasem říct: „Maharádžo, nemůžeš nás takto opustit. Považujeme tě za našeho milujícího ochránce. Stále nevěřím, že nás opustíš, Maharádžo! Moc tě potřebujeme. Nemůžeš nám vzít tvoji společnost. Nemohu souhlasit.“ Stál jsem přímo vedle nich, vedle postele Šríly Guru Maharádže, a byl jsem svědkem takových srdcervoucích, silných a slzavých okamžiků. Šríla Guru Maharádža, ležící na své posteli, odpověděl: „Maharádžo, cítím, že jsem uslyšel volání; můj čas nadešel. Prosím, už se mně tu nesnaž zadržet. Prosím, postarejte se o všechno.“ Oba bratři byli v slzách, vzlykali a drželi se za ruce. Pouhé dva dny poté opustil Šríla Guru Maharádža tento svět (12. srpna 1988) a vstoupil do nitja-nišanta-líly Pánů Šrí Šrí Gauránga Gandharva-Govinda-sundary. Aby naplnil touhu Šríly Guru Maharádže a splnil svůj slib, Šríla Gurudéva Bhakti Pramode Purí Goswámí Thákur se slzami v očích předsedal celému obřadu samádhi Šríly Guru Maharádže, tj. všem posledním obřadům samádhi. Naše srdce byla naplněna veškerou úctou a ohromnou vděčností, když jsme viděli jeho ušlechtilé vlastnosti áčarji a lásku ke svému duchovnímu bratrovi. Jakmile bylo samádhi dokončeno, odjel do svého Gopínáth Gaudíja Mathu v Majápuru.
Šrímat Madanmohan Dás Prabhu byl oddaným žákem Šríly Prabhupády Bhaktisiddhánty Saraswatího Thákura. Jeho vnuk Šrí Ačjutánanda Dás Brahmačárí, známý jako Šrímad Bhakti Bibudha Bodhajan Mahrádž, poté co obdržel sanjás od Gurudévy Šríly Bhakti Pramode Purího Goswámího Thákura, také několikrát přišel do Šrí Čaitanja Saraswat Mathu v Navadvípu. Poprvé přišel, když doprovázel svého dědečka z matčiny strany, Šrímat Madanmohana Dáse Prabhu, čistého vaišnavu. Získali daršan Šríly Guru Maharádže a vyslechli také jeho Hari-kathá. Byl to pro ně úžasný zážitek. H. H. Bodhajan Maharádž poté ještě mnohokrát navštívil Šrí Čaitanja Saraswat Math, což bylo velmi milé a nápomocné. Když Šríla Purí Goswámí Thákura viděl jeho snahu v oddané službě, vybral si ho jako dalšího áčarju svého Šrí Gopínátha Gaudíja Mathu.
Jako můj Šikša a Sanjás Gurudéva byl Šríla Purí Goswámí Thákur v mém životě vždy benevolentním milosrdným ochráncem. Světlo jeho bezpříčinného milosrdenství vždy odstraňovalo temnotu mé nevědomosti prostřednictvím božských vysvětlení a vedlo mě správnou cestou čisté oddané služby Nejvyššímu Pánu. Cítím se navždy zavázaný jeho velkorysému opatrování a soucitu a za to, že mi poskytl své neocenitelné útočiště a že mi požehnal svou charakteristickou láskou a náklonností.
Coby ztělesnění božských učení Šríly Saraswatího Thákura Prabhupády byl příkladem ideálního áčarji Gaura-Saraswata Sampradáji, obzvláště pokud jde o arčanu, náma-bhadžan a bhagavat-mahimá-kírtan. Šríla Purí Goswámí Thákura, který je ozdoben mnoha vaišnavskými vlastnostmi, jako je laskavost, milosrdenství, odpouštějící přístup, pokora, odříkání, mírumilovnost, vzdělanost, pravdomluvnost atd., a především čistou láskyplnou oddaností Nejvyššímu Pánu, bude vždy považován za nikoho jiného než za laskavou a vznešenou expanzi Jeho Božské Milosti Šríly Prabhupády.
S úctou se klaním lotosovým nohám mého milovaného Sanjás Gurudévy a pokorně se modlím, aby mi neustále bylo udělováno jeho božské milosrdenství.