JSOU DUŠE VĚCNĚ PODMÍNĚNÉ?
Padmanábha Maharádž:
Pranámy Maharádž-dží. Rád bych znal váš osobní postoj ohledně těchto dvou záležitostí:
a) Je bhakti v džívě vrozená?
b) Má podmínění džívy počátek (například poklesnutím z Brahmanu) anebo spíše zastáváte teorii anadi-karmy?
Bhakti Nandan Swami Maharádž:
Moje pranámy.
Ve světle Gurumaharádžových vysvětlení mohou být tvé dotazy zodpovězeny následovně:
a) Je bhakti (oddaná láska) džívě vrozená?
Z celkového pohledu jsou jisté základní tendence v konstituční povaze džívy již vrozené (v podobě potenciálu či očekávání), ale (přesto) nějaká nová semínka nebo chuť (bhakti) určitě mohou být džívě nově dána, vytvořena anebo udělena (Sadguruem), aby byla čerstvě pěstována v harmonii s jejími vlastními přirozenými konstitučními sklony či potenciály chuti (bhakti). Něco je probuzeno a něco je nově vypěstováno (jsou tam oba aspekty – statický a dynamický).
b) Jsou džívy věčně podmíněné?
Podmínění (karmou) džív nemá počátek v čase – existuje od nepaměti, což znamená, že se to stalo už tak dávno, že čas počátku není znám – proto je to nazýváno „anádi-karma“ v relativně absolutním smyslu. Protože džíva, coby člen Pánovy okrajové energie, je chápána jako svojí přirozenou konstitucí osvobozená od májického neboli materiálního podmínění. Ale díky zneužití svobodné vůle a svobodné volby, začala být nějakým způsobem zapletena do „karmy“ – neboli hmotných činností čili akcí a reakcí, které džíva v nějaký okamžik svého života vytvořila. Je všeobecně chápáno, že jakékoliv stvoření má v čase svůj počátek bez ohledu na to, jak dávno to bylo…
Slovo „anádi“ znamená „bez počátku“ neboli „bezpočátečný“ a „karma“ znamená „plodonosné činnosti a aktivity džívy, které ji poutají, neboli které ji podmiňují světskostí“. Anádi karma tedy indikuje podmíněné činnosti, které nemají v čase žádný počátek.
(Objasňující poznámka: je všeobecně chápáno, že jakýkoliv věčný proud, který nemá počátek, nemůže mít ani konec. Konec by znamenal, že musí přijít další začátek, aby bylo možné v budoucnu pokračovat. Na druhou stranu budoucí „konec“ také poukazuje na to, že podobný „konec“ už v minulosti nastal, neb tak to určuje vrozený charakter. V takovém případě vlastnost „anádi“ neboli „bezpočátkovost“ se stává zcela nerealistickou a absurdní díky zřejmému rozporu. Proto, něco bez počátku také znamená bez konce a to je označováno za věčné.)
Takže, jinými slovy, „anádi-karma“ znamená věčný proud podmiňujících činností džívy.
(Objasňující poznámka: Mělo by nám být jasné, že neexistuje žádný skutečný rozpor ve výrocích Mahádžanů, které vyřkli v relativním anebo absolutním slova smyslu. Jen musíme Sidhántu chápat se správnou vizí.)
Ohledně anádi karmy je nejdůležitější otázkou, co je vlastně věčné?
a) Individuální karma neboli akce a reakce, které jsou vytvářeny individuální džívou anebo skupinou džív díky jejich vlastní svobodné vůli?
b) Je to POKRAČUJÍCÍ ZÁKON karmy, jinými slovy VĚČNĚ POKRAČUJÍCÍ SYSTÉM neboli PROCES karmy?
Odpověď b), nikoliv a) je správně. Protože jakákoliv karma, ať už individuální anebo skupinová, je vytvářena džívou/džívami. Žádná karma se nerodí sama. Jinými slovy, žádná karma nevzniká sama od sebe, ale je individuálně anebo kolektivně VYTVOŘENA neboli VYPRODUKOVÁNA džívou/džívami. Cokoliv VYTVOŘENÉHO nebo PŘIVEDENÉHO K EXISTENCI V URČITÝ MOMENT MÁ SVŮJ POČÁTEK . To je zcela zřejmé. Proto karma neboli činnost vytvořená džívou nebo džívami NEMŮŽE BÝT BEZ POČÁTKU neboli VĚČNÁ – to je jednoduchá logika.
(Objasňující poznámka: karma a zákon neboli systém karmy nejsou jedno a to samé. Karma znamená přímé či nepřímé činnosti a aktivity, které džíva vykonává, ať už individuálně anebo kolektivně. Na druhou stranu zákon neboli systém karmy poukazuje na věčný proces neboli proud karmického systému, který pokračuje neustále a zahrnuje všechny jednotlivé individuální činnosti a aktivity. Například to jsou plynulé cykly rození, růstu a smrti, tvoření, udržování a ničení, bolesti a slasti, ztráty a zisku, pozitivního, negativního a neutrálního, minulosti, přítomnosti a budoucnosti, théze, antithéze a syntézy – tyto propojené zákony a procesy jsou chápány jako věčné, tedy bez počátku a bez konce. Ale každičký jednotlivý kousek individuální či kolektivní karmy nebo činnosti, který se v tomto výše popsaném systému (v čase, místě a situaci) odehraje, už SVŮJ PŘIROZENÝ POČÁTEK a KONEC MÁ a proto NEMÁ VĚČNOU POVAHU. A proto PODMÍNĚNÍ anebo SPOUTÁNÍ VYTVOŘENÉ TAKOVOU KARMOU TAKÉ NEMŮŽE BÝT VĚČNÉ, Z ABSOLUTNÍHO POHLEDU.)
Proto džíva NIKDY NEMŮŽE BÝT VĚČNĚ PODMÍNĚNÁ svojí karmou, neboť PODMÍNĚNÍ (džívy) ZAČÍNÁ OKAMŽIKEM SVÉHO STVOŘENÍ neboli VYTVOŘENÍM KARMY A NE PŘEDTÍM. Proto anádi-baddha neboli nitja-baddha (věčně podmínění) je myšleno v RELATIVNÍM slova smyslu. Znamená podmínění trvající od dávných a dávných dob, od nepaměti, trvající i teď a poračující velmi dlouho do budoucna… Takže výrok nitja-baddha neboli věčně podmíněný by NIKDY NEMĚL BÝT CHÁPÁN V ABSOLUTNÍM SLOVA SMYSLU, ve smyslu, že džívy už mají dáno (předurčeno) pobývat ve stavu povinného svázání (podmínění) už od jejich původní okrajové existence a nikdy nemají být osvobozeny a vykoupeny. Ne. Jinak by:
a) VINU MĚL MILOSRDNÝ BŮH, KTERÝ BY DŽÍVÁM TUTO NESPRAVEDLNOST ZPŮSOBIL a dovolil trest věčného fatálního spoutání na věky věků a také
b) VŠECHNA NADĚJI DÁVAJÍCÍ A SLIBUJÍCÍ POSELSTVÍ SVATÝCH PÍSEM A SÁDHUŮ, KTEŘÍ NÁS UJIŠŤUJÍ O SPASENÍ ČI OSVOBOZENÍ VŠECH PODMÍNĚNÝCH DUŠÍ SKRZE SÁDHANU NEBOLI KULTIVACI ODDANÉHO ŽIVOTA, BY BYLY ZBYTEČNÉ A BEZCENNÉ. To je čistý rozpor.
Některé další příklady k dalšímu osvětlení – někdy používáme výrazy, jako: „podívej se na bezbřehý oceán“, „bezpočet hvězd na nebi“, „shromáždilo se tam nespočet lidí“ atd. Chápeme ale, že je to vyřčeno v relativním slova smyslu, nikoliv v absolutním. Protože pozemské oceány mají břehy, i když nedozírně daleko. Podobně i hvězdy lze spočítat (nejsou bezpočetné), i když jich může být mnoho a mnoho zilionů. I na velkých festivalech lze lidi spočítat, nikdy jich ve skutečnosti není bezpočet, bez ohledu na to, kolik se jich sešlo. Podobně, ve výrazu „nitja-baddha) neboli „věčné podmínění“ je slovo „věčné“ myšleno omezeně relativním způsobem – jako něco, co je tu už velmi dlouho, od nepaměti, tak dlouho, že to vypadá, že ani nemá žádný počátek. Ale i přesto VE SKUTEČNOSTI MÁ JAK POČÁTEK, TAK KONEC. Toto podmínění neboli spoutání TEDY VE SKUTEČNOSTI NENÍ VĚČNÉ V ABSOLUTNÍM SLOVA SMYSLU.
Krishna bhuli sei jiva anaadi vahirmukha
ataeva maya tare deya samsaradi dukha
Krishna bhuli – zapomenout na Krišnu anebo poté, co na Krišnu zapomněla, sei jiva – ta džíva, anaadi vahirmukha – odvrácená od něj od času bez počátku
Říká se tu „odvrácená od něj od času bez počátku“, ale na druhou stranu „zapomněla na Krišnu anebo poté, co na Krišnu zapomněla, se od Něj džíva odvrátila“ – to je velmi důležité. Zcela zřejmě to znamená, že EXISTOVAL STAV ŽIVOTA NEBO EXISTENCE PŘEDTÍM, NEŽ DUŠE NA KRIŠNU ZAPOMNĚLA, KDY JEŠTĚ NEBYLA PODMÍNĚNÁ. Ale potom, JAK ZAPOČALA ZAPOMÍNAT NA KRIŠNU, VE SKUTEČNOSTI NASTALO PODMÍNĚNÍ. Takže, PODMÍNĚNÍ MÁ VÝCHOZÍ BOD NEBOLI POČÁTEK VE VELMI DÁVNÉ MINULOSTI. PROTO NENÍ BEZ POČÁTKU NEBOLI VĚČNÉ V ABSOLUTNÍM SLOVA SMYSLU.
Poznámka: nic z výše zmíněného se netýká nitja-mukta (věčně osvobozených) duší.