Všichni máme tendence uspokojovat naše tužby. Jaké tužby bychom měli mít, abychom pozvedli náš život? A jak odolávat těm špatným? Jak zharmonizovat tělo, mysl a duši? Přednáška z Gopáldží Mandiru, z Francie, 2015.

Audio online:

Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1IV515VOMpPfV6sSJqDUJVH3tsT3898DW/view?usp=sharing

Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing

PŘEPIS

Přirozeně chápeme, že existují tři úrovně naší existence – tělo, mysl a duch, neboli tělesný, duševní a duchovní aspekt. Chápeme tedy, že se musíme postarat o naše tělo, a stejně důležité je pečovat i o naši mysl. A nejdůležitější je péče o úroveň našeho duchovního bytí. Pokud skutečně chceme žít prvotřídní zdravý život, musíme se postarat o všechny tři tyto aspekty naší existence. Pak budeme schopni žít velmi šťastně, spokojeně a harmonicky. Abychom toho dosáhli, musíme si dát dobrý pozor a kromě starosti o naši tělesnou a duševní existenci vyživovat i tu duchovní. V dávných dobách byl objeven komplexní způsob, jak se o všechny tyto tři faktory postarat harmonicky, jako o jeden organický celek. S otevřenou myslí a srdcem ho musíme také najít. Je to velmi důležité.

Skrze světlo poznání Šrímad Bhagavad-gíty, Šrímad Bhágavatamu, Védánty, Upanišad a spousty dalších svatých písem získáváme informace o karmě, gjáně, józe a bhakti. To jsou moudrosti, dle kterých lze žít dobrý, zdravý život. Toto poznání mnoha realizovaných duší nás učí, co je dobré a co je špatné, co je dharma a co je adharma. Moudří lidé nám předložili způsoby, jak žít náš dokonalý zdravý život ve spojení s ideální karmou (činnostmi), ideální gjánou (poznáním), ideální jógou (harmonizací těla a mysli), a nakonec i s ideální bhakti (láskou k Bohu). Pán Krišna svým poselstvím Bhagavad-gíty poukázal na to, že poznání dokonalosti života máme jedině tehdy, když jsme ustálení v ideálních činech, vedeni ideálním božským poznáním, které je doplněno jógovými činnostmi – a toto vše je zahrnuto v extatické lásce k Bohu, v blaženém prožitku. Pak budeme mít v životě všechno. Musíme se naučit rozlišovat mezi dobrým a špatným, dharmou a adharmou, vhodným a nevhodným – a žít život v harmonické vzájemné součinnosti mezi naším tělesným, duševním a duchovním zdravím.

Pán Krišna nás svojí moudrostí učí, že se musíme naučit žít život v harmonii a jednotě s principy, které jsou blahodárné pro naše tělo, mysl a ducha. Učí nás to tím, že nám dává poznání, jak rozlišovat dobro od zla, dharmu od adharmy. Říká: „Přijímejte dobré a odmítejte špatné. Dobro bude vyživovat všechny tři úrovně vaší existence – tělesnou, duševní i duchovní. A pojďte ještě dál a přijměte Mě, věčnou Pravdu, nektarový životní Cíl!“ Když mluvíme o Krišnovi, tak to znamená, že není nikým jiným, než nejvyšším zosobněním všepronikající božské Pravdy, a také je zosobněním veškeré krásy, pravdy a síly. Tato nejvyšší božská Realita má jméno – a tím je Krišna.

Jak je možné této harmonie docílit, když si přirozeně chceme co nejvíce, co nejrychleji a co nejlépe užívat našich smyslů?

Pokusím se to napřed vysvětlit obecně. Není nic špatného na zdravých touhách a snaze o jejich brzké naplnění, ba naopak. Mám ale na mysli zdravé touhy. Mezi zdravými a nezdravými touhami je velký rozdíl. Když toužíme naplnit naše pozitivní, zdravé touhy, které vyživují a udržují náš život zdravým a vznešeným způsobem, pak bychom se neměli zdráhat tyto touhy rychle vyplnit. Když ale máme nezdravé touhy a máme pocit, že je opravdu potřebujeme co nejrychleji naplnit, pak je to špatně. Celé je to o správném použití a zneužití. Ze všeho nejdříve musíme pochopit, jaká by měla být ta nejlepší touha, ten nejlepší cíl našeho života, jaký si lze vytyčit. Ze všeho nejdřív musíme pochopit, co skutečně potřebujeme a po čem bychom měli toužit. Často to totiž netušíme. Poté, co zjistíme, jaký ideální cíl bychom měli mít, a začneme po něm toužit, měli bychom se snažit tuto touhu vyplnit namísto toho, abychom se snažili vyplnit naše nicotné hmotné touhy. Nahradíme je jediným velkým dokonalým cílem. Jinými slovy, moudří lidé nás nabádají:

na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇuṁ
durāśayā ye bahir-artha-māninaḥ
andhā yathāndhair upanīyamānās
te ’pīśa-tantryām uru-dāmni baddhāḥ

„Nejprve zjisti, po čem je nejlepší toužit a pak se za tím vydej! Vyhledej to, co je ve tvém nejlepším zájmu a jdi si za tím.“

SB 7.5.31

Náš nejlepší životní zájem je definován takto:

asato ma sad gamaya

tamaso ma sad jyotir gamaya

mrityor ma amritam gamaya

„Zosobnění nektarové Pravdy, prosím veď mě od nepravdy k pravdě, z temnoty na světlo a ze smrti do nesmrtelnosti. Veď mě od smrtelné nepravdy k věčné božské pravdě, z temnoty nevědomosti do osvíceného světa božské moudrosti, od světské nesmrtelnosti do světa nesmrtelného nektaru.“

Znamená to: „Prosím, pomoz mi najít můj nejlepší životní zájem, pomoz mi pocítit inspiraci po jeho naplnění. Ó Pane, dovol mi probudit v mém životě ambroziální touhu namísto těch bezvýznamných hmotných tužeb. Když tuto tužbu naplním, získám nektarový nesmrtelný život. Prosím pomoz mi dělat správné, vhodné, pozitivní věci, pomoz mi získat světlo božského poznání, pomoz mi získat extatickou lásku k Tobě a být jí naplněný. Taková je moje konečná životní touha. Když se opravdu probudí tato skutečná touha po nektarovém životě, po vyšší božské radosti, jedině pak budu inspirovaný tuto touhu vyplnit a jedině tak mého nektarového cíle dosáhnu.“

Není tedy nic špatného na snaze plnit si naše touhy, které v životě máme. Špatné je jen to, když se pod vlivem iluze neustále zabýváme plněním těch tužeb, které jsou zbytečné, malicherné a omezené smrtelností. Ty nás nevynesou nikam výše, ale naopak nás udrží ve smrtelnosti. Nemůžeme se kvůli nim vydat na cestu k nesmrtelnému světu.

Abych tedy odpověděl na otázku. Měli bychom mít všechny pozitivní životní touhy v kvalitě dobra, nikoliv v kvalitě nevědomosti, a velmi cílevědomě bychom je měli naplňovat, neboť nám přinesou to nejvyšší životní dobro. Naopak bychom měli odmítnout všechny špatné touhy, které nám škodí. Touhy v kvalitě dobra, v božském vědomí – jezení, spaní, pití, myšlení – cokoliv by se mělo dělat v božském vědomí – jde to. Pak nebudeme mít žádný problém, všechny tyto touhy lze naplňovat v harmonii s božskostí, s božským zájmem. Budete pak šťastni nejen vy, ale učiníte šťastnými i ostatní, a tak budete naplněni a bude pro vás snadné přistupovat k nejvyššímu absolutnímu Dobru.

Například když máme hlad a chceme si dát něco dobrého, musíme si dát pozor, abychom nejedli jídlo, které je nějak spojené s hříšnými činnostmi, ale měli bychom chtít jíst jídlo, které je v kvalitě dobra a které je dobré pro nás i naše okolí. Můžeme mít také touhu po omamných látkách, které jsou velice škodlivé pro zdraví. Musíme rozlišovat mezi dobrou touhou a špatnou touhou. Namísto omamných látek bychom si spíše měli dát něco dobrého a zdravého, jako třeba mangové lasí. Na rozdíl od omamných látek to prospěje tělu i mysli. Když objevíme způsob, jak se omámit vyšším způsobem, pak už nebudeme potřebovat tyto zbytečné omamné látky, jako je alkohol nebo drogy. Božské omámení je mnohem silnější.

Měli bychom mít touhu se dobře vyspat. Ale spánek v božském vědomí a spánek v kvalitě nevědomosti jsou dvě rozdílné věci. Když chceme spát příliš v kvalitě nevědomosti, bude to pro nás škodlivé. Měli bychom toužit po vhodném množství spánku a ne po přespávání – zlenivěli bychom a poškodili si zdraví. Měli bychom se naučit dělat všechny naše činnosti ve spojení s Božskostí namísto se světskostí, pak to přinese klid a uspokojení. Měli bychom vše dělat v božském vědomí Krišny – je to možné. Takto můžeme spát, jíst, pít a fungovat v tomto nádherném vědomí namísto toho, abychom všechno dělali světsky. Musíme se tedy naučit rozlišovat mezi dobrými a špatnými touhami, zdravými a nezdravými. Zdravé jsou ty ve spojení s božským vědomím, a nezdravé jsou ty, které ho postrádají. Když se budeme snažit vyplňovat naše dobré touhy, přinese nám to velký prospěch a pozitivně nás to ovlivní, vyživí to a pozvedne náš život.

Jóga nás také krásně učí, jak pránájámou změnit naše běžné dýchání v dýchání božského vědomí. Naše běžné sezení a cvičení lze také dělat s božským vědomím, když to děláme jógovým způsobem. Jaký je rozdíl mezi běžným a jógovým cvičením? Běžné cvičení probíhá jen na hrubé fyzické úrovni. Jógové protahování se ale dělá ve spojení s čakrami a celým vědomím naší existence. Když přemýšlí obyčejný člověk a když přemýšlí jógí, oba procházejí myšlenkovým procesem. Jógí ale přemýšlí ve spojení s božským vědomím, a to se velmi liší od obyčejného přemýšlení. Jeho myšlení je meditací. Běžní lidé se při přemýšlení někdy naštvou, to se ale jogínovi nestane, protože jeho myšlenky jsou napojeny na svět moudrosti a božskosti.

Proč uvádím tolik příkladů? Abych vysvětlil rozdíl mezi děláním věcí a toužení po věcech s božským vědomím a bez něj. Když se dozvíme, co je v našem nejlepším zájmu, tak automaticky zjistíme, jaká by měla být naše nejlepší touha, která přinese ten nejlepší prospěch našemu životu. Takové touhy bychom měli mít a vyplňovat je, a všechno pak bude úžasné. Takový je harmonický způsob toužení, vyplňování tužeb a dosahování něčeho úžasného, božského.

S rozlišování není problém, ale někdy jsou ty špatné touhy tak silné… Jak získat sílu a odhodlání jim nepodlehnout?

Neustálou silnou snahou boje proti špatné touze, mluvení s myslí a vysvětlování jí, že to pro ni není dobré. Vysvětlete jí, že přijde spousta utrpení a že se jí to nebude líbit. Musíme být inteligentní a mysli vše vysvětlovat a budovat v sobě pozitivní sílu pro pozitivní touhu. I přes naše selhání a slabosti máme také spoustu vnitřní síly v podobě sebevědomí. Jakmile se tato síla probudí z hloubi naší Nadduše, s pozitivním duchem a pozitivní silou, pak budeme mít sílu ty negativní touhy překonat a přiklonit se k těm pozitivním. Musíme si věřit, že to zvládneme.

Nejvyšší Pán i moudří lidé nám radí: „Nikdy nebuďte pesimističtí, buďte optimističtí! Mějte nesmrtelnou naději, která nikdy neumírá. Vždy doufejte v to nejlepší. Nikdy se nevzdávejte naděje a snahy. Když získáte přirozený pocit a sílu, že se nechcete vzdát boje proti zlu, že se nevzdáváte snahy o vlastní očištění, pak ten proces samotný má v sobě určitou sílu, která vám pomůže překonat vaši tendenci ke špatným věcem. Dobré a špatné touhy také velice závisí na lidech, kterými se obklopujeme. Nejlepší způsob boje proti špatným touhám je nechat se ovlivnit dobrou společností. To je velice nápomocné.

Uvedu příklad, abych to vysvětlil. V partnerském vztahu občas jakoby odnikud vyvstane konflikt a hněv. Víme, že hněvivá hádka není dobrá a nic neřeší. Musíme to vyřešit s chladnou hlavou, láskou a vzájemným porozuměním. Negativní řešení je hněvivá hádka, která nemůže dobře skončit – může vyústit i ve fyzickou rvačku. Druhým způsobem je, že i když je člověk rozhněvaný, promluví ke své mysli a z hádky se stáhne. Vymaní se z vlivu negativní energie. A stane se to, že hněvivá hádka nemůže pokračovat, protože jeden z partnerů se do ní nezapojí. I druhý partner se tak uklidní a předejde se tím katastrofě. Takže i pod vlivem hněvu a touhy udělat něco špatného se musíme probudit a přiklonit se k dobré stránce nás samotných, promluvit s naší myslí a ovlivnit se dobrem namísto toho, abychom se přiklonili k naší špatné straně. Měli bychom vyvinout upřímnou snahu o přiklonění se k dobru, a takto budeme mít sílu bojovat se špatnými touhami.

V hádce existují dva druhy lidí. Jedni se snaží hádku přiživit a užívají si ji. Mohou vypadat na pohled dobře, protože se do ní nezapojují, ve skrytu duše si ji ale užívají a doufají, že dopadne špatně. Na druhé straně jsou dobří lidé, kteří se snaží zasáhnout, oba nepřátele od sebe odtrhnout a boj ukončit. I když tito dobří lidé musejí použít nějakou zdravou sílu, je to velmi dobré. Tímto mohou oba dva zachránit. Podobně uvnitř nás máme dobrou a špatnou sílu. Někdy v nás vyvstane nějaká špatná touha, a my bychom se v takovém případě měli obrátit na naši dobrou stránku a s její pomocí bychom se měli snažit té špatné touze odolat. Jakmile se nám to podaří, špatná touha se oslabí a naopak se dostaneme do moci té dobré. Musíme se tedy stát experty na to, jak si s těmito věcmi poradit. Tu dobrou sílu i inteligenci už do nás Nejvyšší Pán vložil. A mimo to bychom se měli samozřejmě i modlit o božskou milost Pána, aby nás posílila, aby podpořila naše dobré touhy. Měli bychom prosit o pomoc seshora, aby nás posílila a podpořila.