Jakými provazy byl ve skutečnosti Pán Damodár svázán? A proč dny Ekádaší miluje jak Krišna, tak Jeho oddaní? Přednáška z Francie z roku 24.10.2015.
Audio online:
Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/17-ELnY0fQgeyai8a1NwWdaseemwUfJ7B/view?usp=sharing
Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing
PŘEPIS
Dnešek je tím nejpříznivějším dnem, neboť zaprvé je ekādaśī a zadruhé začíná Damódara-vrata. V některých chrámech ji oddaní zahajují v den ekādaśī, zatímco v jiných maṭhech pūrṇimou (úplňkem). Oba dva způsoby jsou správné. V Hari-bhakti-viláse najdeme, že Damódar-vrata, které se také říká Kártika-vrata, niyam-sevaka-vrata či ūrjā-vrata, může začít jak na ekādaśī, tak na pūrṇimu. Existují oba dva standardy.
Všichni víme, že ekādaśī znamená jedenáctý den, který je velmi drahý Krišnově srdci. Stejně, jako my máme oblíbené dny, jako jsou narozeniny, dny zasvěcení, dny otců, matek či Valentýn, mají také speciální dny i Šrímatí Rádhárání a Krišna a jedním z nich je ekādaśī, které přichází dvakrát do měsíce. Guruvarga vysvětluje, že na ekādaśī má Nejvyšší Pán Krišna větší touhu si užívat, než v běžné dny a proto Mu oddaní slouží s ještě větším nadšením. Je to stejné, jako nabídnutí vody někomu velmi žíznivému – jednoduché gesto nabude v ten okamžik na významu. Když se Pánova touha po požitku zvýší, oddaní jsou připraveni Mu tento požitek poskytnout a nemyslí tolik na sebe. Guruvarga popsala, že když jsme zaneprázdněni službou Božskému Páru, nezbývá nám čas věnovat se našemu vlastnímu jídlu a spánku, neboť chceme každičkou chvíli tohoto speciálního dne plně využít oddanou službou Božskému Páru. Vůbec nám nezbude čas na náš vlastní požitek. Proto se na ekādaśī vždy snažíme ovládnout svoji touhu po jedení, pití či spánku a uspokojování svých potřeb, raději těšíme Nejvyššího Pána svojí láskyplnou službou. Nemáme prostě čas na nic jiného. Když se pohroužíme do láskyplné služby Maháprabhuovi a Božskému Páru, nezůstane nám čas na nás samotné. Taková je nálada.
Tomuto dni se také říká Hari-vāsara neboli den, kdy se Pán Hari zjevuje a ve velmi milující náladě přijímá láskyplnou službu z rukou svých oddaných. Guruvarga vysvětluje, že v tento speciální den Pánu Harimu, Šrímatí Rádhárání a Maháprabhuovi bychom měli nabídnout speciální službu, protože mají speciální náladu na to, aby ji přijali a také na ni zareagovali. Jsme tu od toho, abychom Jim sloužili 24 hodin denně, přesto ale existují speciální okamžiky.
Damódara-vrata je chápána jako jedna z nejhlavnějších vrat našeho života. I když by se tento měsíc mohl nazývat nazývat Šjáma-vrata, Krišna-vrata či Kanhái-vrata, jmenuje se specificky Damódara-vrata. To znamená, že během tohoto měsíce měl Krišna svoji damo-bandhana-līlu. Matka Jašóda bezmocně svázala svého milovaného syna, Bála Gópála Krišnu, provazem své vātsalya-premy. Tak se zjevila zábava Damódara. Damódara znamená „Nejvyšší Pán, Jehož břicho svázala láska matky Jašódy“. Provaz, který matka Jašóda použila, symbolizuje vātsalya-premu. Není to žádný obyčejný provaz, i když tak vypadá.
Všichni ten příběh známe – i když matka Jašóda nashromáždila všechny provazy a svázala je k sobě, byly stále krátké. Byla ale tak rozhodnutá Bála Gópála svázat, že se musel poddat a vzdát se svého odhodlání matce odolat a nenechal se svázat. Zpočátku si s ní zahrával – chtěl pokoušet její odhodlanost a byl rozhodnutý se nenechat svázat. Když ale viděl, jak je Jeho matka zatvrzelá a zároveň unavená a vyčerpaná ze všech pokusů Ho svázat – potila se, květinové ozdoby jí padaly z rozcuchaných vlasů, těžce a rychle dýchala – nedalo Mu to. Nechtěl jí způsobit tak velkou únavu. A tak se vzdal a chtěl, aby měla radost z toho, že se jí to nakonec podaří. O to Krišnovi šlo. A tak se nechal svázat, jako bezbranné dítě.
Provazy, které matka Jašóda nashromáždila, nebyly ničím jiným, než Krišna-premou – vātsalya-kṛṣṇa-premou, která vypadala jako provaz. Na úrovni Gólóky všechno sestává z vědomí. Všechna těla i mysli jsou vyrobeny z božského vědomí, z vědomí Krišny. Krišnova flétna, lístky, jakékoliv předměty, provazy…. všechno je živé, nic není hmotné. Vše má duchovní, vědomou povahu. I provazy tedy byly živé – sestávaly z Krišna-premy, která na sebe vzala podobu provazů. A jí byl Krišna svázán. Na jedné straně matka Jašódá coby ztělesnění vātsalya-kṛṣṇa-premy, bere do rukou provazy, které jsou rovněž dalším aspektem vātsalya-kṛṣṇa-premy a svazuje další ztělesnění veškeré nejvyšší blaženosti, kterým je Pán Krišna. Aspekt blažené lásky ke Krišnovi svazuje Pána lásky, Nejvyšší objekt veškeré této lásky. Viṣaya a āśraya vigraha. Pán Krišna je viṣaya-vigraha, nejvyšší objekt veškeré lásky, láskyplného uctívání a premy a matka Jašóda reprezentuje guru-tattvu, āśraya-vigrahu, neomezený oceán blažené vātsalya-kṛṣṇa-premy. Jeden je Rasarádž, nejvyšší ztělesnění veškeré blažené lásky neboli láskyplné blaženosti a matka Jašóda je ztělesněním mateřské lásky ke Krišnovi.
Gópál plakal a nevěděl, kdy ho pustí – naříkal a prosil své přátele o pomoc, aby ho vyprostili. Ti mu ale řekli, že nemůžou – kdyby to udělali, byli by také potrestáni. „Může Tě rozvázat jen matka – ona je autoritou!“ Nikdo se neodvážil rozvázat uzly, které matka Jašódá udělala – ona byla královnou a vládkyní. Nikdo si nedovolil zasahovat do jejích záležitostí. Gópálovi přátelé a Vradža-gopī mu naznačili: „Nedívej se na nás, my Ti nemůžeme pomoci. Popros svou matku!“ Některé Vradža-gopī – vradžské dívky, si velmi užívaly pohled na zlobivého Gópála Krišnu, jak byl bezmocně svázaný a jak dostal za vyučenou. Chválily Jašódu, že odvedla dobrou práci a Krišnu to trošku rozzlobilo: „Já tu bezbranně stojím a vy si to užíváte? Až budu volný, tak vám dám také za vyučenou za to, že si užíváte Mé bezbrannosti!“
Tato Kártika-vrata byla pojmenována Damódara-vrata, protože je zejména věnována této līle, tomuto aspektu, této specifické podobě milovaného Pána Krišny, známé jako Damódara, což je nádherný Bála Gópál, bezbranně svázaný kolem břicha provazem lásky Jeho matky. Tuto zábavu si všichni vychutnávali. Píseň Damodáštaka ji přenádherně popisuje – jak si Krišna s matkou zahrával, jak plakal jakoby se jí bál, jak se Ho snažila s láskou pokárat, aby už neničil nádobí a nedělal nepořádek. Snažila se Mu domluvit: „Copak máš nedostatek jídla? Proč jsi udělal takové boží dopuštění? Proč si musíš hrát tak, že rozbíjíš nádoby na jogurt a podmáslí? Všude jsi udělal nepořádek a ještě jsi rozdal máslo opicím! Gópále, jsi tak zlobivý! Copak Tě trápím hlady? Copak Ti nedávám dostatek jídla? Dělám pro Tebe všechno a všechno Ti patří, ale Ty i přesto musíš krást a rozbíjet a dělat nepořádek – to není dobré!“ Gópál se díval na svoji matku a říkal: „Prosím promiň, mami, Já už to nikdy neudělám!“ Je to tak nádherná līlā!
Gópál také potom vysvětlil, proč to udělal. Chtěl se napít matčina mateřského mléka, ale protože ta zrovna neměla čas Ho nakojit, tak se rozzlobil a pomstil se. Jašóda si říkala: „Čím je Gópál větší, tím víc chce, abych Ho kojila!“ Byla ale šťastná, když slyšela Gópálovo láskyplné dožadování se mateřského mléka. V srdci byla moc ráda, ale navenek se musela ovládnout a vysvětlit mu, že nemůže čekat, že Ho pořád bude kojit: „Musíš pochopit, že mám na práci i jiné věci, než Tě pořád kojit! Mám tolik důležitých věcí, které musím udělat. Měl bys to pochopit!“ A v mysli si říkala: „Konec konců cokoliv dělám, všechno je pro mého milovaného Gópála. On je středem všeho. On je středobodem veškeré přitažlivosti. Všechny povinnosti dělám jen kvůli Němu. Proč to nechápe? Když jsem ho kojila, začalo na plotně přetékat mléko, tak jsem Ho musela postavit na zem a postarat se o to mléko. Dělala jsem to kvůli Němu, protože to mléko jsem vařila pro Něj!“ Gópál si ale zahrával: „Nějaké mléko pro tebe bylo důležitější, než Já? Bylo to od tebe kruté – kojila jsi Mě a měla jsi v tom pokračovat – co záleží na nějakém mléce, ať si přeteče! Nebylo to od tebe pěkné. Spokojeně jsem pil tvoje mléko a najednou jsi mě odstrčila a odběhla kvůli nějakému mléku!“
Tímto způsobem se Bála Gópála láskyplně od své matky dožadoval spravedlnosti. Matka se také snažila trošku přivést svého nezbedného syna pod kontrolu a tak mezi nimi probíhala sladká līlā.
Poté, co tato līlā skončila, dostal Bála Gópál nové jméno – Dámódara. Samozřejmě všechna Krišnova jména jsou věčná a trvalá, ale před touto līlou jméno Dámódara nikdo nepoužíval. Poté, co Bála Gópála Jeho matka bezbranně svázala a on plakal a prosil, aby ho vymanila, Mu oddaní začali říkat Damódara. Dāma udare yasya – nejsilnější všemocný Bůh je bezmocně svázán provazy vātsalya-premy matky Jašódy (Dig-daršiní tíká). A vypadá tak krásně! Byl nahatý, měl jen kinkinī – ozdobu z drahokamů – kolem pasu, zlatou korunku s drahokamy na hlavě a nákotníčky. Při dovádění mu ale občas ozdoby upadly anebo si je sundal. Poté, co Ho matka svázala, se kromě těchto ozdob objevila ještě další ozdoba – ozdoba provazů vātsalya-rasy matky Jašódy, které Ho zkrášlovaly.
Od té doby tedy Gópálovi Krišnovi začali všichni říkat Damódara Krišna. A nejen Vradža-gopové, gopī a obyvatelé Vradži, ale všichni ostatní oddaní rádi uctívají Bála Gópála tímto způsobem – nejen, jako Gópála, ale jako Gópála svázaného provazy lásky matky Jašódy. Rádi Ho uctívají v Jeho damo-bandhana-līle, zábavě mezi věčným synem a věčnou matkou. Božským synem a božskou matkou. Mocným synem a mocnou matkou.
Višvanáth Čakravartí Thákur a další vznešení oddaní damo-bandhana-līlu krásně vysvětlují a komentují.
namāmīśvaraṁ sac-cid-ānanda-rūpaṁ
lasat-kuṇḍalaṁ gokule bhrājamanam
Na úplném začátku Damodaráštaky je Krišna oslavován jako Íšvara. „Vzdávám láskyplné poklony lotosovým nohám Parambrahmanu, Nejvyššímu Pánu, svayam Bhagavánovi, všemocnému blaženému Pánu Krišnovi, který je sac-cid-ānanda-rūpaṁ – ztělesnění veškeré krásy, síly pravdy a blaženosti. Oddává se tak sladké zábavě se Svojí matkou.
Od časů, kdy Krišna obdržel jméno Damódara, začaly mít gopī a Šrímatí Rádhárání s Krišnou speciální výměny. Z toho důvodu Šríla Rúpa Gósvámí Rádhárání oslovuje jako dāmodara-rati-vardhana-veśe, hari-niṣkuṭa-vṛndā-vipineśe. Šrímatí Rádhárání začala přirozeně pociťovat vzedmutí lásky ke Krišnovi právě od té doby. Někdy se Jí také říká Damódara-priya, což znamená ta, kterou miluje Pán Damódara. Oni svůj vztah navázali už v dětství – Ona, Gópála Krišna i ostatní Vradža-gopī. Konec konců Krišna odešel do Mathury, když byl ještě mladík. Nejvyšší Bůh a Nejvyšší Bohyně byli na svůj věk velmi zralí, i přesto byli velmi mladí a vše bylo tak nové, neustále čerstvé. Vše, co se mezi nimi odehrávalo, bylo jako když se poupě rozvíjí do plného květu. Rádhá-Krišna līlā vzešla z Bála-līlā úrovně. Od té doby Pán Damódara a Šrímatí Rádhárání začali mít Své důvěrné láskyplné zábavy v různých částech Gókulského a Vrindávanského lesa a později na hoře Góvardhana.
Tento měsíc není věnován jen Pánu Damódarovi, ale je také specificky věnován Šrímatí Rádhárání. Měsíc Kártik je pojmenován po Kírtice – Šrímatí Rádze Thákurání. Tento svatý měsíc je celý věnován oběma, jak Pánu Damódarovi, tak Šrímatí Rádhice – Božskému Páru. Dalším názvem je ūrjā-vrata – Šrímatí Rádhárání je známá jako Urdžéšvarí. Ona je tedy hlavním Božstvem ūrjā-vraty. Během této vraty není možné uctívat Pána Damódara, aniž by byla uctívána i Šrímatí Rádhárání. Je to nezbytné. Každý by měl následovat Damódara-vratu a uctívat při tom Šrímatí Rádhárání. Proto také na konci Damódaráštaky najdeme:
namo rādhikāyai tvadīya-priyāyai
namo ‘nanta-līlāya devāya tubhyam
Satjavrata Muni zakončil svoji skladbu kvintesencí nektaru celé Damódaráštaky tak, že na posledních dvou řádcích speciálně oslavoval Šrímatí Rádhárání. „Vzdávám mé nejuctivější láskyplné poklony lotosovým nohám Šrímatí Rádhiky, kterou On miluje ze všech nejvíc. Také se klaním tomu nejmocnějšímu Pánu neomezených vlastností a aspektů – ananta-līlā – těch nejrůznobarevnějších láskyplných zábav. Uctívám Pána Damódara s Jeho milovanou Šrímatí Rádhárání. Jméno Damódara-priya pochází právě odsud – rādhikāyai tvadīya-priyāya.
Můžeme si všimnout, že existuje mnoho písní, které jsou věnované jen Krišnovi. Není v nich žádná viditelná zmínka o Šrímatí Rádhárání. Ale toto je jedna z písní, ve kterých je specificky zmíněno jméno a sláva Šrímatí Rádhárání a Její zvláštní důležitost. Vyjasňuje všem oddaným, že je nutné uctívat Pána Damódara skrze uctívání Šrímatí Rádhiky. Bez toho člověk není kvalifikovaný uctívat Pána Damodara. Tato píseň začíná namāmīśvaraṁ sac-cid-ānanda-rūpaṁ – uctíváním Nejvyššího Pána Krišny a končí závěrem o uctívání Šrímatí Rádhiky – namo rādhikāyai tvadīya-priyāyai a pak se opět vrací ke Krišnovi: namo ‘nanta-līlāya devāya tubhyam. Srdce spousty oddaných velmi přitahuje tato damo-bandhana-līlā. Raghupati Upádhjaja opěvoval Krišnovy dětské zábavy těmito verši:
kaṁ prati kathayitum īśe
samprati ko vā pratītim āyātu
go-pati-tanayā-kuñje
gopa-vadhūṭī-viṭaṁ brahma
„Kdo mi uvěří, když řeknu, že Krišna, Nejvyšší Osobnost Božství, pronásleduje gopī v křovinách na břehu řeky Jamuny? Tak Pán projevuje své zábavy.“
Šrí Čaitanja Čaritámrita, 2.19.98
śrutim apare smṛtim itare
bhāratam anye bhajantu bhava-bhītāḥ
aham iha nandaṁ vande
yasyālinde paraṁ brahma
„Vzdávám moji úctu všemu, co Védy, Upanišady a Smriti říkají o Krišnovi, jak nás inspirují a radí nám, jak Ho máme uctívat v podobě všemocného Boha. Při vší úctě ale moje srdce polapil Jašóda Nandan Krišna, protože je těžké uvěřit, že všeprostupující všemocný Parambrahman se batolí na dvorku Jašódy a Nandy Maharádže. Jak je něco tak nemožného možné? Nejvyšší Parabrahman, kterého nedokáží polapit či pochopit ani ti největší světci a jogíni, se nyní v podobě Bála Gópála batolí po dvorku Nandy Maharádže a matky Jašódy. Vzdávám zvláštní poklony Nandovi Maharádžovi a přijímám útočiště u jeho lotosových nohou. Protože to byl on, kdo způsobil, že Parambrahman tuto pozici přijal. Z veškerou oddaností a z celého srdce uctívám tohoto Nandu Maharádže, po jehož dvorku se batolí Parambrahman.
Šrí Čaitanja Čaritámrita 2.19.96
nandaḥ kim akarod brahman
śreya evaṁ mahodayam
yaśodā vā mahā-bhāgā
papau yasyāḥ stanaṁ hariḥ
„Král Paríkšit se zeptal Šukadévy Gósvámího: „Ó Prabhu, jakou tapasyu, jaké činy učinil Nanda Maharádž a Jašóda déví, že se jim dostalo toho nejvyššího neomezené životního štěstí, že získali nejvyšší Parambharaman, Nejvyššího Pána, za svého milovaného syna?“
Šrímad Bhágavatam 10.8.46
A Šukadéva začal odpovídat a vysvětlil, že matka Jašódá a Nanda Bábá jsou Krišnovými věčnými rodiči. Kvůli līle se ale v předchozích životech pohroužili do velké tapasyi s ohromnou oddanou touhou získat Krišnu za svého milovaného syna. Jejich touha se pak naplnila v tomto životě. Ale prakticky jsou oba dva věčnými Krišnovými rodiči.
V Damodáráštace je Krišnova sladká hra popsaná hluboce okouzlujícím způsobem, který přitahuje srdce oddaných. Když ji budeme zpívat, tak nejen, že zesílí naše láska k Pánu Damódárovi, ale také k matce Jašódě, Nandovi Maharádžovi a Šrímatí Rádě Thákurání. Nálada Damódáráštaky je směsí jak nálady okázalé, tak láskyplné oddanosti. Kombinují se tam dohromady a vzájemně se proplétají. Satjavrata Muni nikdy nezapomínal, že Dámódara je Nejvyšší Pán, i když vypadal jako Bála Gópál Krišna – maličký Krišna. Nikdy nepustil ze zřetele, že On je skutečný všemocný Nejvyšší Pán, zdroj veškeré síly, krásy a blaženosti. Srdce Nejvyššího Pána polapila vātsalya-premoa Jeho rodičů. Taková je nálada Damodaráštaky.
V písni Rádhé Džajo Džajo Mádhava Dajite najdeme:
dāmodara-rati-vardhana-veśe
hari-niṣkuṭa-vṛndā-vipineśe
Šrímatí Rádhárání je tak drahá Pánu Damódárovi, že to popisuje nejen Damódaráštaka, ale také Rúpa Gosvámí v této písni. Priya znamená milovaná, Ta, která svým nepřekonatelným šarmem, krásou a vlastnostmi neustále zvyšuje Krišnovu láskyplnou extázi, probouzí v Jeho srdci neustále novou a novou lásku k Ní. Je na to expertkou, je Madana-móhana-móhiní. Krišna, který dokáže bezbranně okouzlit mysl Kupida, je sám okouzlený Šrímatí Rádhárání. Je známá jako největší dobyvatelka srdce Krišny – Madana Móhana, který svojí neomezenou krásou a šarmem okouzlil dokonce i mysl Kupida. Šrímatí Rádhárání má tolik nádherných jmen! Madana-mohana-mohiní, Góvinda-nandiní, Ramani-širomaní, Krišna-vallabhá, Déví… Krišna je oslavován jako Déva a Šrímatí Rádhiká je oslavovaná jako Déví, Hari a Hará. Déva znamená zdroj veškeré nekonečné záře, krásy a majestátu láskyplné oddanosti. Krišna je mužská podoba a Rádhárání ženská podoba té stejné Reality. Krišna je Rasarádža a Šrímatí Rádhiká je Hládiní. Těžko říct, kdo je lepší, než kdo – oba se vzájemně od sebe neliší, ale jsou rozděleni na dva.
rādhā – pūrṇa-śakti, kṛṣṇa – pūrṇa-śaktimān
dui vastu bheda nāi, śāstra-paramāṇa
„Šrímatí Rádhárání je známá jako Krišnova úplná energie a Krišna je známý jako její vlastník. Vzájemně se od sebe neliší.“
Šrí Čaitanja Čaritámrita 3.4.96
Krišna je nejmocnější v podobě Šrímatí Rádhiky. Když oddaní oddaně slouží Božskému Páru, vzpomínají Ně a oslavují Je během tohoto speciálního měsíce, získají z toho velký duchovní prospěch. Ať už to pochopí nebo ne, stane se to. Damódara-vratu opěvuje spousta písem. Krišna i Rádhiká jsou oba velmi potěšení, když někdo následuje vratu, která dnes začíná.
Jméno Rádhá-Damódar se prý vztahuje na Damódara svázaného láskou Rádhárání?
To je bez pochyby pravda, je to jeden z aspektů zábav mezi Rádhárání a Krišnou, který je na mādhurya-rasa úrovni, v milenecké náladě. Můžeme vidět, že jméno Damódara se používalo už od Krišnových dětských zábav, neobjevilo se až později. Je také pravda, že Rádhárání a Krišna spolu měli vztah od samotného dětství, od chvíle, kdy Rádhárání otevřela oči a ne až od mládí (kaiśora). Takže když probíhala damo-bandhana-līlā, kde matka Jašóodá Krišnu svázala, měla tam roli i Šrímatí Rádhárání a další velmi mladé Vradža-gopī. Všechny každý den chodily do domu Nandy Maharádže, takže se s Gópálem Krišnou stýkaly. Nebylo to tak, že by byly zavřené doma. Velmi často přicházely, aby Krišnu viděly. Dům Nandy Maharádže a matky Jašódy byl jako jejich druhý domov. Šrímatí Rádhiká se tedy setkávala s Krišnou neustále a tehdy spolu začali mít vztah – bylo to mnohem dříve, než se rozvinula jejich mādhurya-rasa. Když tedy uctíváme malou Rádhárání a malého Damódara, tak tam není žádná rasābhāsa. Je to jiná fáze jejich zábav, které začaly už v dětství, ne až v dospívání. Existují tedy jak malí Rádhá-Damódar, tak dospívající Rádhá-Damódar.
My Je ale uctíváme v jejich dospívající podobě, ne jako děti…
Je pravda, že většinou Rádha-Damódara uctíváme ve vyspělejší podobě, to ale rozhodně neznamená, že Je nemůžeme uctívat i v Jejich dětské podobě. Pokud můžeme uctívat malého Krišnu, můžeme také uctívat malou Rádhiku a můžeme je uctívat dohromady. Je to další aspekt Jejich nádherných zábav. Pokud i v tomto věku spolu měli zábavy, můžeme je tak i uctívat. Není to žádný výmysl. Krásné výměny a nádherný láskyplný vztah spolu měli už od dětství, i když nebyl milostný – byl to vztah vhodný pro dvě děti. To je fakt. Pokud už tehdy reálně proběhla jejich līlā, můžeme Je v této náladě uctívat, vedle mādhurya-rasy, nemohou se na to vztahovat žádná omezení.
Opouští Krišna Vrindávan?
I když Krišna v jeden moment z Vrindávanu odešel, vnitřně ho nikdy neopustil. Je zhola nemožné, aby Gópála Krišna žil bez svých věčných rodičů a oni rovněž nedokážou žít bez Něj. Takové je láskyplné pouto mezi Krišnou, matkou Jašódou, Nandou Bábou, Vradža-gopy, gopīmi… proto se ve svatých písmech říká vṛndāvanaṁ parityajya pādam ekam na gacchami – „Neudělám ani jeden jediný krok ven z Vrindávanu.“ Když vyvstane otázka: „Jak je tedy možné, že Krišna odešel?“ Odpověď je, že je to díky Jeho mystické síle – Krišna coby svayam Bhagaván zůstal ve Vrindávanu, ale jeho další aspekt odešel, aby zvýšil chuť bolesti lásky v odloučení gopī, gopů, Nandy Maharádže a matky Jašódy, Šrímatí Rádhiky… bez odloučení by nemohli pocítit bolest lásky v odloučení. Božskou lásku lze zakusit v náladě spojení (sambhoga), což je úžasné, ale extatickou božskou lásku lze prožít i skrze bolest odloučení (vipralambha). Aby bylo možné si vipralambha-kṛṣṇa-premu, akutní bolest z odloučení od Krišny, vychutnat, Jógamája déví zařídila Krišna-līlu takovým způsobem, že Krišna musel odejít z Vrindávanu a zanechat za sebou Nandu Maharádže, Jašódu, Šrímatí Rádhiku, Vradža-gopy i gopī, sakhī, mañjarī, prostě úplně všechny a odejít do Mathury a Dváraky. Ale Krišnova původní podoba ve Vrindávanu nadále zůstávala neviditelným způsobem. Taková je siddhānta.
Francie, 24.10.2015