Co je vlastně proces vědomí Krišny a co příznivého nám do života přinese? Přednáška z 18.5.2009 z Oděsy na Ukrajině.

Český překlad k poslechu online:

Český překlad ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1EoY_jIVHaqF9EGetOTW6nHp8cIfREDnN/view?usp=sharing

Povaha duchovního, božského světa je neohraničená, neomezená, velmi mystická, krásná a blažená. Všichni víme, že náš život existuje stejně, jako existuje tento svět. Když se podíváme na tento živoucí svět, na nás samotné na na přirozený proud prostoru a času, můžeme vidět, že vším proniká existence Nejvyššího Pána v podobě krásné energie, extáze a míru.

Pokusím se to vysvětlit jednodušeji. Pokud se budeme na náš život dívat velmi omezeným materialistickým způsobem, pak si budeme myslet, že všechno, co máme v životě na práci, je limitováno na světské či rodinné povinnosti. Ve skutečnosti je ale koncepce našeho lidského života velmi široká a neomezená. Jinými slovy – potřebujeme se podívat na definici našeho života plně rozvinutým způsobem – jako na plně rozkvetlý lotos. Teprve pak můžeme pochopit a zakusit jeho krásu, blaženost a nádhernou vůni.

Od nepaměti moudří a velmi inteligentní lidé hledali vyšší život, protože ten běžný, konvenční život jim nestačil. Skrze svoje neúnavné hledání nakonec došli k Nejvyšší Pravdě. Díky svému vyššímu božskému životu získali svrchovanou pravdivou realizaci. Skrze sádhanu, duchovní praxi, byly tyto velké duše schopny dosáhnout Božské Pravdy. Takové transcendentální pravdy, která je plná síly, krásy, blaženosti a také věčnosti.

Toto poselství nám dává nesmrtelnou naději, že i my můžeme jednoho dne dosáhnout Nejvyšší Božské Pravdy, že se k Ní můžeme přiblížit a obejmout Ho nebo Ji a tak naplnit naše lidské zrození, náš lidský život. Krásné vědomí Krišny vyplní náš život blažeností, krásou, poznáním a pravdou.

Někteří lidé si myslí, že každé náboženství hlásá nějakou cestu, nějaký systém víry. Ale teď nemluvím jen o nějakém imaginárním systému víry. Mluvím o zřejmé pravdě, kterou realizovala spousta velkých duší minulosti. Když jsem já skutečný, pak je můj život taky skutečný. Je jasné, že musím mít nějaký zdroj, ze kterého pocházím. Zdravým selským rozumem chápeme jednoduchou zákonitost, že v tomto světě se nic nestane bez příčiny a následku. Vše, co se děje, vždy následuje systém – řetězec příčin a následků, který přijímá i věda. Proto je jasně pochopitelné, že jsme nepřišli do tohoto světa jen nějakou náhodou, ale existovali jsme již dříve a existovat budeme i poté, co tento život skončí.

Proto potřebujeme zaopatřit nejen náš současný život, ale také všechny životy, které přijdou v budoucnu. Každý inteligentní člověk v současnosti přemýšlí o tom, jak si zajistit budoucnost – shromažďuje peníze a majetek, aby mohl v budoucnu žít šťastně. Stejně tak skutečně inteligentní lidé by měli myslet na to, jak duchovním způsobem zajistit věčný budoucí život. Po smrti tohoto těla je možné dosáhnout velmi šťastného dalšího života.

Někdo může namítnout, že neexistuje důkaz o tom, že se po smrti znovu narodím. Ale je to nepopiratelně prokázáno s ohledem na systém příčiny a následku. Pokud jsme zde teď, budeme přítomní i v budoucnu. Neobjevili jsme se tu odnikud a také nezmizíme v prázdnotě. To není možné. Všechno v tomto vesmíru následuje systém. Celé stvoření následuje systém, který není možné zcela pochopit. Proto vidíme, že neustále dokola probíhá cyklus rození, žití a smrti. Pán Krišna toto krásně vysvětluje v Bhagavad-gítě. “Podívej, Ardžuno – když jsi se narodil, máš právo umřít a když máš právo umřít, zase se znovu narodíš.” Pokud se nenarodíte, pak neumřete. Ale když se narodíte, musíte umřít. Opakem zrození je smrt. Zrození je začátek, smrt je konec. Ale smrt tohoto těla není úplný konec, je jen začátkem nového života – života po tomto současném životě. Říká se tomu život po smrti, my tomu říkáme život po tomto životě.

Proto nás moudří oddaní Nejvyšší Osobnosti Božské Vesmírné Pravdy neustále volají a žádají nás, abychom se dobře starali nejen o náš současný život, ale i o náš věčný život. K tomu je ale bezpodmínečně potřeba duchovní praxe.

Šukadeva Gosvámí, jeden z velkých realizovaných světců dávných dob, který byl také jedním z těch, kdo se podíleli na vzniku Šrímad Bhágavatamu, nám vysvětlil, že náš současný lidský život je neocenitelný. Nikdy bychom ho neměli považovat za zbytečný a obyčejný a neměli bychom ho promarnit. Říká: „Jen se podívejte okolo, kolik je na tomto světě životních druhů! Nežijí tu jen lidé. Když se srovnáte s ostatními životními druhy, zjistíte, že jste měli velké štěstí, že jste se narodili jako lidé. Je to znamení zvláštní milosti Nejvyššího Pána k Vám. Tento lidský život je pro vás velmi vzácnou zlatou příležitostí a měli byste ho použít pro dosažení toho nejvyššího cíle. Neměli byste ho promarnit obyčejnými, zbytečnými věcmi. Lidským bytostem dal Pán požehnání v podobě vyšší inteligence a citů, přemýšlení a možnosti realizace. Mají mnohem vyšší schopnost chápat než ostatní životní druhy.“

Proto říkáme: nežijte život jako zvířata, šelmy nebo hmyz – jen pro smyslové požitky. Neztrácejte jimi čas a energii. Raději se nad ně povzneste a snažte se dosáhnout vyššího, neobyčejného života. Pak se budete moci nazvat ideálním člověkem, protože budete dělat něco vyššího než ostatní živočišné druhy. Bude to pro vás přínosné.

Šukadeva Gosvámí říká, že lidské zrození je velmi vzácné. Je to neocenitelná zlatá příležitost, které když využijete, můžete vykonat spoustu dobrého pro sebe sama i pro celou společnost. Pokud ho ale promarníte a ztratíte, není nikdy jisté, kdy se zase znovu narodíte jako lidé.

Proto nám velcí moudří lidé vysvětlují, že když se staráme o tělo a o mysl, musíme se podobně postarat i o naši vitální duši. Spousta inteligentních lidí chápe, že mimo tělo a mysl je tu i duše a o tu je třeba se postarat. Je to velmi jasně pochopitelné. Každý den ráno vstaneme, postaráme se o tělo – umyjeme se, najíme se, zacvičíme si – a kromě toho máme také potřebu postarat se o naši mentální stránku. Děláme něco pozitivního pro nás či pro společnost, posloucháme pěknou hudbu, vyměňujeme si vzájemně přátelství a lásku, staráme se o nás a o naše blízké. Podobně se potřebujeme postarat o naši duši – o naši duchovní existenci, která je tu vedle těla a mysli.

Naší skutečnou identitou je duchovní duše, která je úplným základem naší existence – je to naše vitální energie. Když se o tuto úroveň duše nepostaráme, pak naše tělo a mysl také nebudou dobře zabezpečené, protože z duše pocházejí. Duši se také říká individuální podoba vitální životní energie, která je přítomná v každém těle a v každé mysli. Díky ní může naše tělo a mysl fungovat.

Velmi moudří lidé nás žádají, abychom se v první řadě postarali o duchovní duši, o naše skutečné já. Naše tělo i mysl vyšli z této duše. Stejně jako v tomto hmotném světě vidíme, že když se narodíme, dostaneme určitou základní identitu – jsme děti této ženy a tohoto muže. Pak dostáváme další identity – jméno a podobně. Ale naší základní neměnnou identitou je to, komu jsme se narodili. Podobně duše je naší skutečnou identitou. A z duchovního světa jsme dostali návod, jak se o tuto duši, o naše skutečné já, postarat a pozvednout ji.

Když budete schopní dobře pečovat o vaši duchovní duši, vaše původní já, pak i toto tělo a mysl rozkvetou – budou krásné a šťastné a nemoci zmizí. Proto musíme být pevně umístěni v kvalitě dobra. Kvalita dobra znamená opak kvality nevědomosti. Žití života v kvalitě nevědomosti musíme zcela odmítnout a musíme obejmout život v kvalitě dobra.

Šríman Čaitanja Maháprabhu nám ukázal velmi snadný, ale velmi hodnotný způsob, jak se v této kali-yuze neboli železném věku vztahovat k Nejvyšší Božské Pravdě. Je to možné pouhým zpíváním Svatých Jmen Pána a Paní a vykonáváním láskyplné služby. Vidíme, že každý rád poslouchá hudbu, zejména sladké písně. Čaitanja Maháprabhu řekl: „Zdrojem veškeré sladkosti, krásy a přitažlivosti v hudbě, kterou máte tak rádi, je ve skutečnosti Pán Krišna a Šrímatí Rádhárání, ženská podoba Boha. Jedno z Jejích jmen je Gandharvika, což znamená Nádherná Bohyně všech sladkých písní.“ Jen si představte, jak rádi posloucháte světské sladké písně – co se teprve stane, když objevíte duchovní sladkost v transcendentálních Svatých Jménech a písních o Nejvyšší Pravdě? Pokud se vám dostane jen zlomku transcendentální chuti oddaných písní Pánu, přemůže vás extáze a neomezená blaženost.

Proto Pán Čaitanja Maháprabhu doporučoval, že ať jste, kde jste, snažte se společně sejít a šťastně a s láskou se zaměstnejte ve společném zpívání Svatých Jmen Pána. Když v tom budete s otevřeným srdcem pokračovat, nemůže se stát, abyste se necítili dobře. Zpívání a extatický tanec pro Nejvyššího Pána a Jeho uctívání je obecně přijímáno jako účinný způsob, jak Ho dosáhnout. Nejvyšší Pán je zdrojem našeho veškerého života. Proto se k Němu potřebujeme vztahovat se šťastnými, živoucími pocity lásky. Pak zajisté zakusíme božskou radost. Je zcela možné, aby se člověk dostal do kontaktu s božskou extází již v tomto životě. Musíme být upřímní a pozvat ji do našich životů, přiblížit se k té blažené realitě a snažit se ji přijmout.

Když jdete někdy na párty, tak si užíváte tančení a zpívání. Nikdo to nemůže popřít. Náš Nejvyšší milosrdný Pán Čaitanja Maháprabhu řekl, ať se místo světského tančení a zpívání věnujeme duchovnímu tančení a zpívání, které je plné oddané lásky. Když se věci stanou láskyplnými, tak to přinese radost našemu srdci. Podobně, když se budeme vztahovat k Nejvyššímu Pánu s pocity lásky a štěstí, On nám vrátí mnohem víc radosti a štěstí. Musíme se naučit, jak se spojit s Nejvyšším Pánem skrze tanec a zpěv.

Dříve nám světci předepisovali různé odříkavé způsoby duchovní praxe. Ale pokud někdo neměl silného ducha, bylo pro něj velmi těžké následovat tyto cesty spirituality. Ale Čaitanja Maháprabhu nám řekl, že nemusíme dělat odříkání, abychom se přiblížili Nejvyššímu Pánu. Existuje snadná, spontánní, neocenitelná cesta, jak se k Němu přiblížit – s láskou, oddanou službou a společným extatickým tančením a zpívání Svatých Jmen, kdykoliv je to možné.