Proč bychom měli uctívat Nejvyšší Absolutno v podobě Božstva anebo posvátného kamene? Přednáška ze 22.5.2009 z Oděsy na Ukrajině.

Audio online:

Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1mtaSgoKCbx7uJ1Yg_OkvOujpEU-YvBZU/view?usp=sharing

Tajemství uctívání Božstev a Šálagrámů

Svět duchovní realizace je obsáhlý a tajemný. Duchovní božské pravdy, které v životě realizujeme, jsou také tajemné a mysteriózní. Předtím, než budu mluvit o tom, jak uctívat božstvo Šálagrámu, uvedu několik slov na úvod, abych vyjasnil povahu takového uctívání.

Povaha lidského života je ve skutečnosti neomezená. Když se na sebe díváme omezenou identitou lidského života, pak jeho definice vypadá omezeně. Jakmile se ale začneme dívat na náš život a na nás samotné ze širšího pohledu, zjistíme, že koncept naší identity je zcela neomezený. Je toho tolik, co nám zbývá objevit. Je pravdou, že množství toho, co ještě neznáme, je mnohem větší než to, co už známe.

V minulosti vznešené duchovní osobnosti – velcí jogíni či Krišnovi oddaní – tuto pravdu zrealizovali a zjistili, že existují určité vyšší frekvence vědomí duše. Frekvence znamená úroveň, dimenze našeho životního vědomí. A když dokážeme naše vědomí povznést na tuto subtilnější transcendentální úroveň, můžeme toho tolik poznat ohledně pravdy, ohledně našeho života. Objevíme v něm mnoho krásných, úžasných a jedinečných realit. Přestaneme žít tím omezeným, obyčejným způsobem. Když zůstaneme omezení světským vědomím, pak těchto pravd nemůžeme dosáhnout.

Stejně jako existují televizní či rádiové vlny, existují i různé frekvence našeho vědomí. Za běžných okolností nedokážeme slyšet zvuk ze vzdálenosti tisíců kilometrů. Jakmile ale je ten zvuk přenášený rádiovou frekvencí a my máme k dispozici rádio, můžeme ho snadno zachytit. Máme dobu elektronické a satelitní komunikace, můžeme se spolu bavit, posílat si zprávy, zvuky či obrázky na vzdálenosti tisíců kilometrů, a to vše díky jisté specifické frekvenci kosmické energie. Podobně v duchovním životě také můžeme mít spoustu úžasných, krásných realizací a zkušeností skrze vyšší dimenze našeho vědomí. Abychom tohoto cíle dosáhli, potřebujeme se pozvednout pomocí sádhany – duchovní praktik.

Než vysvětlím, jak se vztahovat k Šálagráma šílu a uctívat ho se správným pochopením, musím ještě zmínit nějaké další základní věci. Hodně lidí moderní doby nedokáže pochopit koncept uctívání Božstev, který máme ve světě oddaných, protože jim to připadá jako uctívání modly nebo nějakého znaku. Lidé si většinou myslí: „Co získám tím, že budu uctívat modlu, indického bůžka, nebo kus kamene?“ Toto je běžná otázka, kterou většina lidí má. Mají pocit, že to není nic víc než jen nějaké následování imaginárního systému víry. Systém víry znamená, že to není nic vážného – může to být pravda anebo ne.

Teď vysvětlím odpověď na tuto otázku. My nedokážeme něco vědět, dokud to nevíme. Nedokážeme něco pochopit, dokud to nepochopíme. Ve většině případů naše cesta za nejvyšší duchovní pravdou začíná z úrovně neznalosti. Stejně tak se studenti učí spoustu nových věcí, ale neznají je předtím, než je poznají. Začínají z roviny nevědění. Instinktivně se ale začínají něco učit. Naše instinktivní úroveň je základem, na kterém se začínáme učit, hromadit poznání o životních pravdách.

Když dáte dítěti do ruky moudrou knihu, nebude schopné ji přečíst. Jak se k té knize bude vztahovat? Uvidí jen hezké obrázky a papír, ale jinak vůbec nepochopí, co je v ní napsáno, nepochopí, k čemu je. Dítě tu knihu ze své úrovně pochopí jako balík papíru, se kterým se dá hrát a který hezky vypadá, ale nedokáže pochopit víc. Podobně, když se podíváme na božstvo Šálagráma a snažíme se vztahovat k Nejvyššímu Pánu skrze něj, na počátku začátečnické úrovně bude vypadat jako obyčejný kámen, stejně jako moudrá kniha v rukou dítěte. Ale když je stejný Šálagrám uctívaný vznešeným oddaným Pána, tak ten ví, jak se k němu vztahovat, stejně jako učený člověk ví, jak se vztahovat k moudré knize.

Dám ještě další krátký příklad. Duchovní učitel mého duchovního mistra, Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákur se jasně zmiňoval ve svých spisech: „Dávejte si pozor, abyste správně chápali, že vůbec nejsme uctívači model, jsme uctívači Božstev.“ Mezi těmito dvěma je spousta rozdílů. Skrze vyšší duchovní vizi je možné pochopit, že energie Nejvyšší Osobnosti Vesmírné Pravdy je přítomná naprosto všude, na každém místě. Vitální energie Nejvyšší Osobnosti Božství je všude – uvnitř mne i venku, proniká celým vesmírem. Toto je zcela zřejmá věc. Bez existence a aktivity této všepronikající nadpřirozené vesmírné síly bychom neexistovali ani my sami. Narodili jsme se z ní, stvořila nás a také v Ní žijeme i umíráme. Celý tok našeho života a života celého stvoření se odehrává uvnitř Ní – na různých vlnách, různými způsoby a v různých dimenzích – někdy projeveně a někdy mysticky skrytými způsoby. Koncepce místa, času, situace, vitální životní síly a existence našeho vědomí – vše pochází ze stejné Původní Všeprostupující Energie.

Alberta Einsteina, jednoho z nejznámějších vědců lidské civilizace, tato zkušenost zcela ohromila. V jeden moment během svých objevů byl naprosto fascinován tím, jak stál před neomezeným oceánem poznání a pravd, které ještě bylo třeba objevit. Rozlehlost, úžasnost a mystičnost této Nejvyšší Vesmírné Pravdy ho šokovala. Nezbylo mu nic jiného, než se v naprosté úctě sklonit před touto Vševědoucí a Všeprostupující Nadpřirozenou Silou a Osobností, která za Ní stojí. Řekl: „Věřím v toto projevení Boha, ze kterého jsem zakusil jen kousíček. A netuším, co by se stalo, kdybych ho zakusil víc – zdali bych to dokázal pojmout.“

Nejvyšší Vesmírná Energie je přítomná všude. Je tedy také přítomná v podobě Božstva anebo posvátného kamene. Uctívání Božstev není nikdy symbolické, není to uctívání model. Je to uctívání Nejvyšší Osobnosti Transcendentální Pravdy ve specifické podobě, na specifickém místě a se specifickou milující náladou našeho srdce. Uctívání Božstva znamená uctívání Nejvyššího Boha v této podobě – vztahování se k nejniternější duchovní energii nebo síle tohoto Boha ukryté v Božstvu nebo v posvátném kameni. Nikdy to není materialistické uctívání modly. Mluvíme o duchovním světě a duchovních aktivitách, ne o hmotných činnostech. K Božstvům by se mělo přistupovat duchovně, nikoliv s materialistickým vědomím. Když k Šálagrámu přistoupíme materialisticky, bude to pro nás kus kamene. Na druhou stranu, když se na stejný kus posvátného kamene budeme dívat s duchovní náladou a s duchovním vědomím, pak se to stane skutečným uctíváním Šálagrámu. Šálagrámu se uctívá duchovní náladou, nikoliv materialistickými rituály.

Lidský život má mnohem vyšší hodnotu než vlajka nějaké země. Vlajka je jen kombinací různých látek, nějakých ozdob a tyče. Ale během války často vojáci obětují život za to, aby ubránili čest této vlajky. Proč? Protože tato vlajka pro ně není jen nějakou hmotnou věcí, ale reprezentuje úctu, slávu a nezávislost jejich země, proto pro ně má tak vysokou hodnotu. Z této úrovně můžeme pochopit princip uctívání Božstev – vzdáváme naši hlubokou úctu konkrétní podobě Nejvyššího Pána a věříme, že skrze toto médium ji Pán přijme.

Můžeme namítnout, že se k Nejvyšší Osobnosti Božské Pravdy můžeme vztahovat v podobě nějaké nádherné energie – k záři vycházejícího Slunce, k vlnám oceánu, nebo k třpytu měsíčné noci. Je přeci tolik způsobů. Proč se musíme k Pánu vztahovat právě skrze podobu Božstva? Moudří lidé odpovídají na tuto otázku na základě vlastní zkušenosti. Říkají, že k Nejvyšší Osobnosti Vesmírné Pravdy se samozřejmě můžeme vztahovat i tímto způsobem, ale kromě toho můžeme najít i osobnější, specifičtější způsoby – uctívat Pána na určitém místě a v určité podobě Božstva nebo Šálagrámu. Tento způsob je nám bližší.

Svatá Písma popisují tři způsoby, jak se vztahovat k Nejvyššímu Absolutnímu Dobru: Brahméti – skrze koncepci Brahmanu, Paramátméti – koncepci Paramátmy a skrze koncepci Bhagavána – Boha. Brahman je úžasná mystická podoba Nejvyšší Reality. K té se můžeme spontánně vztahovat z nitra našeho srdce. Nebo se můžeme vztahovat k přítomnosti té stejné Nejvyšší Reality uvnitř nás – k naší nejdražší Paramátmě, stejně jako to dělají jogíni. A když máme otevřenou mysl, můžeme se krásně vztahovat k té samé Nejvyšší Vesmírné Energii jako k osobnosti. Bůh může přijít k Vám a vy ho můžete osobně pocítit, stejně jako cítíte láskyplný vztah s nějakým člověkem.

Když mluvíme o Nejvyšší Vesmírné Pravdě, ona je tak velká, tak rozlehlá, tak obrovská, že je pro nás těžké se k ní vztahovat osobně. Neosobně to jde, ale osobně je to velmi těžké. Jsme proti Ní tak maličcí. Ale přesto je přirozeným lidským instinktem vztahovat se k Nejvyšší Životní Pravdě prostřednictvím nějakého vztahu, a ne zcela neosobně.

Vznešení oddaní zjistili, že když my jsme osoby, přestože maličké, tak zároveň existuje také velká osobnost Nejvyššího. Je tak nepředstavitelně obrovská, že ji nedokážeme pochopit. Tito oddaní tuto pravdu popsali na základě své vlastní zkušenosti. Řekli: „Nic na světě se nestane bez příčiny a následku.“ Všechno následuje tento systém, tento řetězec akcí a reakcí. Z příčiny vzejde následek a ten se pak sám stává příčinou dalšího následku, a tak to jde dál a dál. Tímto způsobem to ve stvoření funguje od nepaměti. Žádný moderní vědecký objev by nebyl možný, kdyby příroda nenásledovala tento systém. V tomto světě není nic náhoda. Všechno následuje systém. Jen když se v našich životech stane něco, co nepochopíme a nedokážeme to vysvětlit naší inteligencí, pak to považujeme za náhodu. Jakmile máme poznání, můžeme vidět příčinu a pak už se nám to nezdá jako náhoda. Dokážeme pochopit, že i náš současný život není jen náhoda, že následuje systém, který existoval v minulosti, existuje v přítomnosti a bude existovat i v budoucnosti. Je to zcela zřejmé a nikdo to nemůže popřít.

Moudří lidé, jako náš Gurudév a další vznešení oddaní, velmi pěkně vysvětlují, jak lze aplikovat koncepci osobnosti na něčeho obrovského. Ve svatých Písmech je napsáno, že i naše planeta má osobnost. Země není jen mrtvá hmota, ale obsahuje život, proto z ní pochází tolik života. Matka Země je plná života i když vypadá jako pouhý kus hmoty, protože kdyby nebyla, tak by se z ní nemohlo narodit tolik živých bytostí.

Vesmír vypadá prázdný. Ale je to tak? Vůbec ne. Prostor, který vypadá prázdný, je plný síly. Je tolik různých dimenzí života, které jsou v něm přítomné. Vesmír je tak silný, že v sobě drží všechny planetární soustavy. Jak dlouho my udržíme nějakou těžkou věc? Prázdně vypadající vesmír drží všechny hvězdy a planety již od nepaměti. Podle toho můžeme vidět, jak silný tento na pohled prázdný vesmír je.

Gurudéva dává krásný příklad, jak se vztahovat k obrovské osobnosti. Představme si, že nám po těle leze mravenec. Jak se k nám může vztahovat? Nebude nás chápat jako lidskou osobnost. Bude nás vidět dle svých omezených zkušeností a poznání. Když se hmyz vztahuje k našemu tělu, bude ho vidět jen dle svého úzkému spektru zájmů – řekne si: „Tady je dobrá kůže, dobré jídlo, vychází z něj pot, který docela dobře chutná, můžu tu mít děti a najíst se.“ Hmyz se k nám nikdy nebude vztahovat jako k osobnosti. Nikdy nás nebude chápat jako velkého učitele, slavného doktora či mudrce. Když se na vás podívá tygr, jediné, co mu přijde na mysl, je jídlo. Jak by mohl pochopit člověka? Řekne si: „To je zajímavé zvíře, je neozbrojené, jeho krev bude chutnat dobře. Přestože to vzpřímené zvíře se dvěma rukama a dvěma nohama vypadá bezbranně, nemá žádné drápy ani tesáky, občas nás dokáže zabít.“

Když se hmyz pohybuje po našem těle, nemůže se k nám vztahovat jako k osobnosti díky svým velmi omezeným schopnostem. Podobně tak každý den na matce Zemi děláme mnoho činností, ale nedokážeme přímo pochopit její osobnost. Výjimečně inteligentní lidé, vznešení oddaní, na základě vlastní zkušenosti říkají, že Všeprostupující Božská Pravda má osobnost, ať už jsme schopni ji pochopit anebo ne.

My máme osobnost, cítění, chtění, myšlení a máme naše srdce, takže náš původce to musí mít také. Kdyby Nejvyšší On nebo Ona neměli osobnost, srdce, cítění, myšlení a chtění, pak bychom je neměli ani my. Tímto způsobem je tedy vědecky dokázáno, že Všeprostupující Energie má osobnost, protože co je přítomno v následku, musí být přítomno v příčině a co je přítomno v příčině, musí být přítomno i v následku, neboť jsou vzájemně provázané. Je nemožné, aby něco nebylo přítomné v příčině, ale z ničeho nic se to objevilo v následku.

Vznešení oddaní zjistili, že existuje způsob, jak se můžeme vztahovat k Nejvyšší Božské Energii osobním způsobem, osobním vztahem a získat tak nepopsatelně úžasnou životní zkušenost. Zjistili, že když se k Pánu vztahujeme v podobě jeho nekonečné všeprostupující obrovské energie anebo skrze Nadduši, je to v pořádku, ale také se k Nejvyššímu Bohu můžeme vztahovat v osobní podobě a mít s ním osobní vztah bez ohledu na to, jak velký je a jak velkou osobnost má. Koneckonců my jsme jeho maličké částečky, jeho synové a dcery. Je možné mít věčný a plnohodnotný vztah k Nejvyššímu Pánu.

Když my máme s Ním nebo s Ní úžasný osobní vztah, můžeme pochopit zřejmou pravdu, že Nejvyšší Všeprostupující Energie má také osobnost bez ohledu na to, jak obrovská ta osobnost může být. Když mám city vycházející ze srdce, pak je má i On nebo Ona. Když se k Němu můžu vztahovat s oddaností a s hlubokou láskou z hloubi mého srdce, On mi jednoho dne odpoví. Uctívání Nejvyššího Boha osobním způsobem začíná láskyplnou oddaností.

Když oddaný začne uctívat Nejvyššího Pána, Nejvyšší Úžasnou Vesmírnou Energii, oddanou láskou, začne mít v jednu chvíli potřebu vytvořit osobnější atmosféru raději, než uctívat Nejvyššího Boha v podobě energie nebo síly. Tento oddaný si v místnosti vytvoří chrám a také vytvoří podobu Božstva. Oddaný potřebuje cítit energii Nejvyššího Pána v určité podobě v chrámu, na oltáři, protože je mu osobnější způsob bližší než neosobní uctívání. Oddaní objevili, že když se vztahují k Nejvyššímu Bohu v osobní podobě a s osobními pocity lásky, pak cítí v srdci více blaženosti. Když se podívají na krásný obrázek Nejvyšší Osobnosti Božství a vidí Jeho nádhernou podobu, cítí tolik štěstí. A také cítí spoustu blaženosti, když slyší nebo zpívají oddané písně složené s pocity lásky, které se ke Krišnovi vztahují osobním způsobem. Pro oddané je velmi snadné to pochopit.

Celý vesmír je plný zvuku – zvuková energie je všude. Když ale zpíváme určitou píseň v určité krásné tónině, pak to velmi potěší naše srdce. Znamená to, že se vztahujeme k té energii zvuku v určité podobě, v určitých tónech, a proto si můžeme tu sladkou píseň dobře vychutnat. Vedle vztahování se k Bohu skrze nádherný sluneční svit, západ slunce, nekonečný oceán nebo přírodní krásu, se také můžeme podívat na nejúžasnější a nejkrásnější obraz Pána Krišny a Šrímatí Rádhárání a v srdci zakusit velkou blaženost, pokud v sobě budeme mít oddanou lásku. Ponoříme se do zpívání Jeho Svatého Jména a v srdci zažijeme extázi. Když oddaný Pána uctívá v podobě posvátného kamene, pak ho neuvidí jako kus kamene, ale jako reprezentaci Nejvyšší Osobnosti Božské Pravdy v podobě posvátného kamene, a tak se k Němu bude vztahovat.

Na závěr vám dám velmi pěkný příklad toho, jak člověk může duchovně uctívat Šálagrám. Je to, jako by vám někdo dal do ruky velký diamant. Jak se k němu budete chovat? Jako k nějakému obyčejnému kameni, anebo jako k něčemu opravdu vzácnému a hodnotnému? Vždyť je to jen kámen, v čem je jeho hodnota? Diamant je diamant – je nádherný, třpytí se v něm a odrážejí všechny barvy a je velice tvrdý. Subtilní vědomí vnímá, že pokud máte tímto diamantem ozdobené tělo, cítíme se krásnější. Probíhá tam živoucí výměna mezi vámi a diamantem. Vyvinete k němu takový vztah, že když ho ztratíte, zlomí vám to srdce. Diamant totiž není obyčejný kámen. Je něčím v mnoha ohledech velmi vzácným. Podobně Božstvo Šálagrámu není obyčejným posvátným kamínkem. Když o něm víme víc a víc a vztahujeme se k němu vyšším mystickým duchovním způsobem, pak stejně, jako budeme vnímat neocenitelný diamant, budeme cítit i existenci Pána v kameni Šálagrám. Pak Ho můžeme správně uctívat jako podobu Nejvyššího Pána v příznivé podobě kamene.