Śrīmad Bhagavad-Gītā je lidem z učených kruhů společnosti dobře známá, zejména těm, kteří jsou spojeni se světem duchovna. Toto sánskritské Svaté Písmo, sestávající se ze 700 veršů, se zjevilo jako součást Mahābhāraty, starodávného védského eposu o sta tisících verších.

Důvodem, proč je Bhagavad-Gīta široce uznávána jako nejvlivnější védské písmo, je její vynikající učení a její úžasné praktické pokyny, obtěžkané hlubokou moudrostí. Proto spousta učenců a významných osobností z celé lidské společnosti, zvláště přitahovaných a inspirovaných tímto svatým pojednáním, k němu napsalo mnoho komentářů, z nichž každý vyjadřuje jejich individuální vnímání a velké ocenění tohoto písma.

Čas, místo a okolnosti, za kterých se Śrīmad Bhagavad-Gītā zjevila, byly bezprecedentní a pozoruhodné. Celá se odehrála na bitevním poli Kurukšétra, mezi jednotkami shromážděných armád světa, neboť měla začít válka mezi Kuruovci a Pāṇḍuovci. Jednalo se o spravedlivou bitvu za lidstvo a za mír, za ochranu a nastolení moci pravdy a spravedlnosti proti silám zla a vykořisťování.

Bhagavad-Gītā se zabývá etickými, morálními a dalšími běžnými zápasy naší existence, které zažíváme na této pozemské, smrtelné rovině vykořisťování, a tak se ve skutečnosti týká zápasu lidského života a vede nás skrze něj tím, že nám ukazuje zvláštní způsoby, díky kterým jsme schopní tyto bitvy s jasnou myslí vyhrát, a tak nakonec dosáhnout slavného životního vítězství.

Śrī Śrīmad A.C. Bhaktivedanta Swami Prabhupāda, průkopnický čistý oddaný požehnaného Pána Krišny, vysvětluje: „Účelem Bhagavad-Gīty je osvobodit lidstvo od nevědomosti hmotné existence. Každý člověk má mnoho potíží, stejně jako měl Árdžuna potíže s tím, že musel bojovat v bitvě na Kurukšétře. Árdžuna se odevzdal Šrí Krišnovi a následně byla vyslovena tato Bhagavad-Gītā. Nejen Árdžuna, ale každý z nás je kvůli této hmotné existenci plný úzkostí. Naše samotná existence se nachází v atmosféře neexistence. Ve skutečnosti bychom neměli být neexistencí ohroženi. Naše existence je věčná. Ale tak či onak jsme se dostali do „asat“. Asat znamená to, co neexistuje.“

Stejně jako Śrīmad Bhāgavatam, i Bhagavad-Gītā nám objasňuje témata o životě, vesmíru a všeprostupující nadpřirozené síle, stejně jako o jejich neoddělitelných vzájemně souvisejících způsobech, kterými společně fungují jako neomezený Organický Celek – Nejvyšší Absolutní Pravda, která je všeovládající stvořitel, udržovatel i ničitel všeho. Stejná Nejvyšší Absolutní Pravda je ve své původní osobní podobě známá také jako Krišna, Nejvyšší Osoba s neomezenými všemohoucími vlastnostmi, který je původem veškeré Pravdy, Vědomí, Síly, Krásy a Blaženosti.

Prostřednictvím svých živoucích vysvětlení karma-jógy (cesty konání), jñāna-jógy (cesty poznání), dhyāna-jógy (cesty meditace a mystické realizace), bhakti-jógy (cesty láskyplné oddanosti) a mokṣa-jógy (cesty osvobození) nám Śrī Gītā objasňuje užitečnost kombinace těchto různých cest za účelem rozvinutí vyššího života procházením skrze jednotlivé fáze. Vysvětluje, že veškerá naše karma (činy) je správně prováděna, když je osvícena neboli vedena světlem „jñāny“ (poznání), a veškeré naše „jñāna“ (poznání) a cíle „mokṣi“ (osvobození) se naplní, když jsou požehnány „bhakti“ neboli „premou“ – extatickou láskou k Bohu.

Jinými slovy, jedním z hlavních učení Bhagavad-Gīty je, že veškerá naše „karma“ zůstává tak zbytečná a nenaplněná bez osvícení neboli vedení „jñānou“ a spojení s „jógou“ a všechny činnosti či výsledky „karmy“ „jñāny“ „yogy“ a „mokṣi“ jsou zbytečné, marné a zcela nenaplněné bez dosažení božského pokladu bhakti neboli premy, blažené lásky k Nejvyšší Absolutní Pravdě (která je známá jako Šrí Krišna). Nejdůležitější zásada, kterou v Bhagavad-Gītě najdeme, je to, že na svých stránkách vždy propaguje bhakti-yogu neboli láskyplnou oddanost Pánu coby nejvyšší neboli konečný cíl života, jak je patrné ve všech nezvratných prohlášeních v jejích hlavních kapitolách, jako je Karma jóga, Sāṅkhya jóga, Jñāna jóga, Dhyāna jóga, Mokṣa jóga atd. Jinými slovy, jasně nás učí, že nejvyššího a nejdokonalejšího naplnění života lze ve skutečnosti dosáhnout prostřednictvím „bhakti“ neboli „premy“, což není nic jiného než extatická láskyplná služba Bohu s plnou oddaností.

Po důkladné analýze cest konatelů (karmīch), milovníků poznání (jñānīch), těch, co zakoušejí meditaci(yogīnů)a milujících oddaných(bhaktů), jakož i neosobních a osobních přístupů k Absolutní Realitě, Bhagavad-Gītā představuje svůj závěr, který nás nakonec vede k bhakti neboli láskyplné oddanosti Nejvyššímu Pánu.

Gītā poté vrhá světlo na povahu praktických činností, které tvoří náš život, protože v něm převládají tři kvality hmotné přírody, známé jako „sattva“ (kvalita dobra), „rajas“ (kvalita vášně) a „tamas“ (kvalita nevědomosti). Śrī Gītā nás povzbuzuje a vede nás, abychom přijali sattvický život, tj. žili v kvalitě dobra a tím dosáhli vyšších výhod.

Bhagavad-Gītā nás učí a pomáhá nám uvědomit si úžasnou pravdu, že naší skutečnou, věčnou identitou je, že jsme individuální duchovní duše, věčné nedílné částečky Boha, Nejvyšší Osoby. Osvětluje nás poznáním, že naše existence je věčná, a tak my, duše (jīvy), vlastně nikdy nezemřeme. Energie není nikdy zničena, ale může změnit svoji podobu. Duchovní duše, která je nepatrnou jednotkou Boží energie, nikdy neumírá, ale na základě následků minulých činů (karmy), určených složitým vzájemně propojeným systémem sítí akce a reakce, chvíli přebývá v jednom těle a pak v zase druhém, stejně jako by se převlékala. Gītā proto poukazuje na to, že duchovní duši nelze nikdy rozřezat na kousky, roztrhat, spálit nebo rozpustit anebo jakkoli zničit. Je nezničitelná a věčná.

Bhagavad-Gītā je plná mnoha povznášejících a život měnících poselství, z nichž některá jsou uvedena níže:

1. “Ó Pārtho! Taková zbabělost ti nepřísluší. Ó velký hrdino! Odlož takové strádání a malichernou slabost srdce a povstaň ve své plné vnitřní síle.“

2. „Povznes se nad všechny druhy dualit světského života, jakými jsou čest a potupa, chvála a kritika, přátelství a nepřátelství, horko a chlad, dobré a špatné, úspěch a neúspěch, radost a žal, slast a bolest atd. Snášej je stejně, v duchu odpoutání a netečnosti s vědomím, že toto všechno je jen dočasné, smrtelné, přichází to a odchází, je to tak zbytečné a zranitelné.

3. „Nadále dělej to, co by se z principu mělo dělat podle času, místa a okolností, ve kterých se nacházíš. Vykonávej tyto povinnosti pouze pro povinnost, aniž by sis přál nebo očekával výsledky, které automaticky přicházejí z vlastní vůle. Takto se nemusíš ničeho bát. Jinak skončíš se zlomeným srdcem a oslabený z frustrace z toho, že jsi nedosáhl očekávaných výsledků. Nedovol, aby tě tyto situace zlomily a učinily z tebe bezbrannou oběť.“

4. Pěstuj dobro a podmaň si zlo:
Vždy ochraňuj dobro před zlem. Nejprve se při tom snaž vyřešit problémy se zlem mírovým vyjednáváním, jak nejlépe to jde, s velkorysým duchem nenásilí. V případě, že mise smírného řešení selže, musíš vyhlásit svatou válku, podle svých možností, proti tomuto zlu a zničit ho, abys ochránil a podpořil dobro. Do této bitvy ale vstupuj pouze z povinnosti, bez motivu pomsty, násilí nebo vykořisťování. Tak se tě žádný hřích za takové činy (porážku zla) nikdy nedotkne a naopak ti bude požehnáno zaslouženou ctí a slávou.“
Zde je třeba poznamenat, že s výjimkou spravedlivých bojů za mír a spravedlnost nebo kvůli ochraně dobra před zlem Gītā nikdy neschvaluje boj, ale spíše podporuje ideály a ducha nenásilí, nezávidění, laskavosti, smířlivé nálady, přátelskosti, obětavosti a lásky ke každému ve vztahu k Nejvyššímu Absolutnímu Dobru, Krišnovi.

5. „Sebeovládej se v kvalitě dobra a staň se nejlepším přítelem sebe sama, se sebeláskou a péčí. Buď neustále nad věcí a nikdy se nenechej sklíčit a neztrať se v zoufalství a beznaději.“

6. Nejvyšší Pán Krišna je zachráncem padlých a všech hříšníků. Nad spravedlností vázanou rozumem, pravidly a předpisy stojí spravedlnost milosrdenství a ta je nabídnuta i těm, kteří jsou velmi ubozí a pokleslí – za předpokladu, že budou činit pokání za špatné skutky, kterých se dříve dopustili, a plně a s neochvějnou vírou a oddaností se uchýlí k všemilosrdnému Pánu a přednesou Mu srdečné modlitby plné nejvyšší pokory.

7. „Konečným cílem života člověka je uchýlit se ke Mně, ke Krišnovi, protože Já jsem zdrojem veškeré dokonalosti.“ Jinými slovy, konečným cílem a metou všech dobrých skutků, poznání, činností jógy a odhodlání je ve skutečnosti dosažení tohoto Nejvyššího Milovaného, ​​Krišny, protože On je zdrojem veškerého blaženého naplnění. Pán proto říká: „Nejlepší ze všech konatelů, mudrců a jogínů jsou ve skutečnosti ti, kteří jsou Mými čistými oddanými.“

8. „Ty, kdo Mi obětují všechny své činy, uchylují se ke Mně, srdce mají v čisté oddanosti pohroužená do myšlenek na Mne a takto Mne uctívají a zbožňují, ó Pārtho, takové oddané duše rychle vysvobodím ze smrtícího oceánu hmotného utrpení. Měj tedy mysl neustále upnutou na Mne a vlož svou inteligenci do Mne a tak Mne nakonec dosáhneš. O tom není pochyb.“

9. „Díky oddanosti si duše – jīva – uvědomuje, že Já jsem Pánem všech energií a že jsem Sladký Absoluta. Když si poté uvědomí svůj božský vztah ke Mně, dostane se do společnosti Mých důvěrných společníků, kteří se neliší ode Mne samotného.“

10. „Ustanov Mne jako svrchovaný cíl tvého života, vždy na Mne mysli, klaň se Mi (uctivě mě poslouchej), láskyplně Mne uctívej, oddej se Mi a tak ke Mně určitě přijdeš. Slibuji ti to, protože jsi Mi drahý.“

11. „Vzdej se všech druhů relativních náboženství (relativních náboženských povinností) a odevzdej se pouze Mně, Absolutnímu Ochránci. Osvobodím tě od všech hříchů a špatných reakcí. Neboj se.“

Śrí Śrīmad Bhakti Rakṣaka Śrīdhar Goswāmī Mahārāja, vznešený oddaný Pána Krišny, vysvětluje transcendentální povahu Bhagavad Gīty:
„Śrī Gītā je známá jako vynikající studie vědy o náboženství. Její řeč je sladká; nálada je vážná, rozsáhlá a radikální; její myšlenka je stručná a její logika je zdravá a přirozená. Výmluvnost výkladu, přezkoumání, analýzy, syntézy a předání Śrī Gīty je nevídaná a extrémně okouzlující. Śrī Gītā zaktivuje líné, dodá odvahu bojácným i naději zoufalým a vdechne nový život umírajícím. Sjednocuje revolucionáře, okultisty, optimisty, odříkavé, lidi toužící po osvobození i plnohodnotné teisty. Základní koncepce všech tříd filozofů jsou ve Śrī Gītě dokresleny jasnou a mocnou logikou – počínaje ateistou se surově hrubým pohledem na věc až po toho nejvznešenějšího světce. Oddaní Pána i lidé jdoucí cestou konání, poznání a jógy najdou podstatu svých cest, předloženou komplexním a poučným způsobem, a proto si této knihy všichni velice váží.“

„Ohledně „poznání vztahu s Nejvyšším“ nám Śrī Gītā objasňuje, že Absolutní Realita je transcendentální osobnost; jako cíl života určuje duchovní lásku k Absolutní Realitě; a pokud jde o způsob, jak tohoto cíle dosáhnout, Śrī Gītā vysvětluje, že zpočátku člověk musí obětovat všechny své činy Nejvyššímu Pánu, dále pěstovat seberealizaci příznivou pro realizaci Pána, a nakonec se Mu odevzdat, s vyloučením snah o cokoli jiného. Snaha přinese své plody, když se nakonec člověk ve své dokonalé duchovní podobě celým srdcem zapojí do transcendentální láskyplné služby Pánu.“

„Na základě láskyplné odevzdanosti bude člověk inspirován jednat s oddaností (bhakti) pouze k Pánovi. Takové je konečné a vznešené učení Śrī Gīty. V nejlepším chápání se celková dokonalost Śrī Gīty nachází v jejím daru oddanosti. Když se taková oddanost plně rozvine, stává se prema bhakti neboli láskyplnou oddaností k všepřitažlivé Nejvyšší Osobnosti – Šrí Krišnovi, Překrásné Realitě.“

Bhagavad Gītu je proto třeba chápat a realizovat v duchu oddanosti. Člověk by si nikdy neměl myslet, že Krišna je jen velká osobnost, protože je mnohem víc než jen to. Ve skutečnosti je Nejvyšší Božskou Osobností. Tuto skutečnost učí nejen on sám, ale také ji plně potvrzují další velké védské autority, které jsou oceány poznání a realizace, jako je Asita, Devala, Devarshi Nārada, Mahārshi Vyāsa, Śukadeva a další, a nakonec také Pán Čaitanja Maháprabhu, ztělesnění veškeré transcendentální moudrosti a lásky. Gītu je tedy třeba studovat se skutečnou úctou a odevzdaností Krišnovi jako Nejvyššímu Pánu a také k Jeho neocenitelným pokynům. Jinak nebude její zamýšlený význam nikdy jasně a správně pochopen a zůstane navždy tajemstvím.