Oddaná: Vždy jsem slýchala, že je nutné bhogu obětovat skrze Gurudévu, protože on je věčným společníkem Boha a my nemáme s Bohem přímý vztah. Někteří oddaní však oponují, že pokud obětujeme prostřednictvím Gurua, nutíme ho, aby nám sloužil. Vidím v tom rozpor. Můžete mi to, prosím, vysvětlit?
Bhakti Nandan Swami Maharaj: Na základě doporučení svatých písem a dle běžné duchovní tradice, kterou přijímá Guruvarga, by měla být veškerá bhoga obětována Pánu prostřednictvím Gurua/Guruů, protože Šrí Guru (Guru-tattva) je ten, kdo je skutečně způsobilý přímo sloužit (obětovat) bhogu Pánu. Ale jeho žáci by mu měli plně pomáhat po celou dobu této služby nabízení bhogy (nebo jakékoli jiné služby vyžadující nějakou pomoc). Arčana-kana neboli arčana-paddhati neboli autoritativní knihy o systémech a pravidlech to oficiálně doporučují.
Pokud jde o otázku, zdali žák zaměstnává Gurudévu ve službě, odpověď zní:
a) Zaprvé to není žák, kdo Šrí Gurua zapojuje do služby, ale je to naopak – žáka ve skutečnosti řídí neboli instruuje Šástra či Mahádžana (Guruvarga), aby nabídl bhogu do rukou Šrí Gurua, aby ji ten následně obětoval Pánu. Jinými slovy, učedník to ve skutečnosti dělá (zapojuje Šrí Gurua do nabízení bhogy Pánu), aby následoval speciální instrukce a pokyny Šástry a Gurua. Jako žák má tuto povinnost.
b) Jelikož Šrí Gurudéva také rád vykonává tuto službu Pánu a jeho žáci mu v této službě vhodně pomáhají, nemělo by se to tedy považovat za vytváření jakéhokoli břemene služby pro Gurua. Naopak to dělají proto, aby ho potěšili, což je opakem zatěžkávání břemenem služby. (Pokud však žák v této službě dostatečně svému Gurudévovi nepomáhá, pak na něj samozřejmě dopadne tíha viny a zodpovědnosti za to, že zapojil svého Gurua do služby proto, aby se sám vyhnul zodpovědnosti.)
Často Šríla Gurudéva není fyzicky přítomen anebo není k dispozici, aby mohl přímo nabízet bhogu Božstvům na oltáři. V takových případech by měl žák v první řadě v mysli nabídnout bhogu do rukou Šrí Gurudévy a meditovat o tom, že Šrí Gurudéva tuto bhogu ve skutečnosti nabízí Pánu, přičemž mu je jeho žák nápomocen (fyzicky i prakticky tento žák vše vykonává jako chrámový púdžárí). Takhle to obvykle chrámoví púdžárí dělají.
Výše uvedené vysvětlení nemusí vždy nutně znamenat, že žáci nebo oddaní nemají nebo nemohou mít schopnost, právo nebo kvalifikaci něco přímo nabízet Pánu nebo ve službě Pánu. Jinými slovy, ve zvláštních případech mohou prvotřídní oddaní nebo kvalifikovaní oddaní, zejména ti následující „rága-márgu“, s milostivým schválením a požehnáním jejich Gurudevy/Gurudévů Pánovi přímo něco nabídnout. Je zřejmé, že všichni mají přirozený poddajný přístup ve vztahu ke svým Gurudevům a nemají žádnou soutěživou náladu.
Zde může vyvstat otázka, zdali může mít žák nebo oddaný přímý vztah s Nejvyšším Pánem? Odpověď zní – ano, ale tento vztah je chápán neboli realizován ve vztahu k Šrí Guruovi. A ne bez Gurua anebo nezávisle na něm.
(Vysvětlující poznámka: Jelikož každý žák nebo oddaný není nikým jiným, než džívou – duší, je tedy nedílnou součástí okrajové energie Pána a tak má přímý vztah se svým zdrojem. Přesto v podmíněném stavu je díky hmotnému podmínění tento vztah poněkud zašlý, pokrytý nebo spící. Proto Šástra a Guru říkají, že si náš přímý vztah s Pánem neuvědomíme, dokud a pokud ho nezačneme očišťovat, odkrývat a probouzet – jinými slovy, dokud se nezačneme osvobozovat od světského podmínění. Dokud a pokud se nestaneme řádně kvalifikovanými, je lepší nabízet službu Pánu prostřednictvím Šrí Gurua anebo pod jeho laskavým vedením. To pro nás bude užitečnější a přínosnější, než přímý přístup.)
O jakém přímém vztahu se zde mluví? Některé vysvětlení jsou uvedena níže:
Stejně, jako máme přímý vztah s naším otcem, máme stejný přímý vztah také prostřednictvím naší matky. Naopak, i když máte přímý vztah se svou matkou, stejný vztah také přijímáme prostřednictvím našeho otce. Stejný princip platí i pro příklad ovoce, stromu a přírody. I když můžeme cítit přímý vztah k ovoci, které jíme, přesto ho přijímáme a vztahujeme se k němu prostřednictvím konkrétního ovocného stromu a přírody, ve které ve skutečnosti rostlo. (Tyto příklady nebo analogie jsou uvedeny jen proto, aby nám daly určitou představu, ale nemohou vše dokonale vysvětlit.)
Ve velmi vznešeném stavu božského oddaného života (jako je úroveň nitya-siddha a sadhana-siddha) je povaha vztahu a jednání mezi Nejvyšším Bohem/Bohyní a oddanými/služebníky mnohem přímější ve srovnání s běžnou fází oddaného života, který se ještě stále kultivuje a rozvíjí ve vztahu k Nim. Přesto se výše uvedený „přímý vztah“ pro oddané/žáky projevuje, probíhá, je kultivován pod láskyplným dohledem a vedením Šrí Gurua ve vztahu k Nejvyššímu Guru-tattvě – Krišnovi. (Jakýkoli arogantní, pyšný přístup či pokus o přímý přístup k Nejvyššímu Pánu ignorováním nebo opomíjením Gura/Gurutattvy není v božském světě v žádném případě povolen ani přijímán.)