Polsko, Wroclaw, srpen 2017

Oddaný: Když čtu překlady písní Bhaktivinoda Thákura, tak to vypadá, že je ve specifické náladě, která by se dala považovat za náladu mandžarí. Mluví o Pánovi jako o svém milovaném. Vypadá to, že by mohl být oddaným v této bhávě.

Bhakti Nandan Swami Maharádž: Je to tak, on zakoušel tyto pocity z úrovně svojí svarúpy. “Já plně náležím tobě a ty, můj milovaný pane, zase plně náležíš mě.” To je zkušenost, která je spojená s jeho původní úrovní svarúpy coby mandžarí. Pokud by této úrovně nedosáhl, pak by nemohl láskyplně prohlásit: “Já ti zcela náležím a říkám ti o svých pocitech, i když je znáš. Jsem tvůj milující služebník, který ti zcela patří. A na oplátku ty můžeš zcela náležet mě. Mám s tebou důvěrný milující vztah. Jsi milovaný pán mého života.” Takto vysoká zkušenost je samozřejmě spojená s úrovní mandžarí bhávy.

Oddaný: Ještě jedna věc – je to hodně zajímavé téma, myslím, že dobré pochopení tradice a sidhánty nám pomáhá porozumnět tomu, kam patříme. Někteří oddaní říkají, že naše tradice má dva aspekty. Za prvé krišnas tu bhagavan swayam – to platí pro všechny Gaudíja vaišnavy. A za druhé Jaya Radhe. Ale je tu nějaké místo pro sakhya bhávu? Někteří oddaní říkají, že nálada Krišny a Balarámy – sakhya ras – je také přítomná. A také, že je prominentní.

Bhakti Nandan Swami Maharádž: Není prominentní, ale je umístěná ve své příslušné pozici. Krišna tattva není oddělená od Šrímatí Rádhárání. Plnohodnotný koncept Krišna tattvy je velmi blizce spojený s Rádhá tattvou. Koncepce Nejvyšší Osobnosti Božství nemůže být plně pochopena bez Rádhá tattvy – tyto dvě jsou neoddělitelně a blízce prolnuté. Povaha tohoto vztahu je neustále jedna a přitom rozdílná. Máme zhruba nějakou představu o tom, jak vztah mezi oběma tattvami funguje – jednotně a zároveň rozdílně. Lidský mozek nedokáže tyto transcendentální pravdy plně pochopit.

Rásy jsou umístěny ve svých příslušných pozicích a ve vzájemném vztahu. Krišna tattva je plně reprezentovaná a projevená v Rádhá tattvě. Podobně Rádhika tattva je plně reprezentovaná a projevená v Krišna tattvě. Obě se vzájemně objímají a prolínají. To je ten holistický pohled na sidhántu.

Sakhya rasa je trošku rozdílná od sakhí bhávy. Protože sakhí a mandžarí jsou ženy, mají přirozeně spíše madhurya bhávu. Většina Krišnových sakhů má zase přátelskou náladu – láskyplné přátelství. Mužské pohlaví je nazýváno sakha a ženské sakhí. Protože mají ženské tělo, tak nálada vradžských dívek, sakhí, přirozeně plyne v náladě madhurya – překračuje hranice pouhého přátelství.

Existují ale výjimky. V některých specifických místech a situacích líly se nacházejí sakhové, kteří jsou s Krišnou spojeni velmi blízce. Znají Krišovo srdce skrz naskrz. Říká se jim prija narma sakha a jsou velmi úzce spojeni s madhurya rasa náladou. Nejsou omezení pouze láskyplným přátelstvím, ale spíše se vztahují k madhurya rase. Prija narma sakhové, jako je Subal, Šrídám, Sudáma… Subal mezi nimi má vůdčí pozici. Zatímco sakhí se do madhurya rasy připojují ze strany Rádhárání, z Krišnovy strany to jsou prija narma sakhové – Krišnovi blízcí přátelé. Z obou stran tam proudí stejná úroveň madhurya rasy. A obě strany se zapojují do božských zábav – například pomáhají, aby se Rádhá a Krišna setkali v láskyplném spojení. Jak sakhí, tak sakhové při tom hrají vitální roli.

V madhurya rase je nálada láskyplného přátelství také obsažená. To, co mají běžní sakhové, tak to už mají sakhí, protože je to zahrnuto v madhurya rase. Ony toho ale mají ještě mnohem více. Jsou primárně spojené z madhurya rasou. A to stejné je i v případě prija narma sakhů. Překračují úroveň intenzivního láskyplného přátelství a zapojují se do služby v madhurja rase Krišnovi a Šrímatí Rádhárání. Jsou to prija narma sakhové, nejsou to žádní obyčejní sakhové.

Oddaná: Je rása něco, co už duše má dáno anebo se postupně vyvine, například sdružováním se?
Bhakti Nandan Swámí Maharádž: To je velmi častá a zároveň důležitá otázka. Je to tak i tak. Na jednu stranu je povaha rásy přítomná věčně a nemůže být změněna. Na druhou stranu může nastat zásah božské vůle. Pokud božský pár chce někoho povýšit z jedné rásy do druhé, pak na to jejich sladká vůle má veškeré právo. Za běžných okolností je ale svarúpa a všechny její aspekty neměnné.
Když je člověk správně zaměstnaný v sádhaně – praktikování Krišna vědomí, tak se v určitý moment v jeho srdci projeví vnitřní chuť rásy. A on pak přirozeně cítí zvláštní spojení a zakouší osobitou přítažlivost ke službě v určité ráse a tu potom vyvíjí a pěstuje. A nakonec té úrovně dosáhne. Proto se věčná vnitřní identita neboli povaha rasy vyvíjí. Je těžké to vysvětlit v angličtině.
Je třeba kultivovat ve svém současném životě svoji konstituční rásu, svůj vlatní vztah k božskému páru. Tak je možné této úrovně skutečně dosáhnout. Sádhana a šraddha. Úroveň sádhany znamená kultivace našeho vlastního duchovního života a šraddha je ten cíl, kvůli kterému se snažíme. Je to jasné. Obojí je potřeba. Je tam také vývoj. Je to složitá věc, neboť se bavíme o realitě duchovního světa, který není zcela pochopitelný.
Když máš vyšší vizi, života, tak si vytyčíš cíl. Ale někde musíš začít. Ten potenciál, ten cíl tam je, i když jsi ho nedosáhl. Začít musíš od začátku a stále se kultivuješ správným způsobem, až jednou toho cíle dosáhneš. Nazačátku to tak není – cíle nedosáhneš tím, že jen začneš. Jinak by tam nebyla sádhana. Je zapotřebí jak vidhi márga, tak rága márga. Nemyslete si, že sádhana patří výhradně do vidhi márgy. Sádhana znamená kultivace jak vidhi márgy, tak rága márgy. Obojí je třeba, abyste dosáli vašeho cíle určité specifické rasy a služby ve vztahu k Božskému Páru.
Proto je tam ten vývoj – ne všichni jsou nitja siddhové. Nitja siddhové jsou jen věční společníci. Ale to se neaplikuje na džívy, které vyšly z okrajové energie tatašta šakti a postupně se vyvíjejely skrze kultivaci až do své konstituční pozice. Obojí tam je. Všechno už je ve vás, vy nic nevytváříte. Neporovnatelný dar rasy, váš adhikár, vaše chuť pro rásu vašeho vlastního božského já už je naplno přítomný. Ale skrze zapomnění jste se od toho vzdálili. A musíte toho dosáhnout. Všechno tam už na vás čeká – není to tak, že byste to vytvářeli. Musíte přijít blíž, abyste cíle dosáhli – pak je vám k dispozici všechno.
Nejprve se musíte probudit ze spánku, abyste mohli dosáhnout na všechny věci, které život nabízí – to je náš proces.
Oddaná: Mluvil jste o gradaci rás – že nižší rasy jsou obsažené v těch vyšších, ale ty vyšší nejsou obsažené v těch nižších. Můžeme vidět, že zakoušíme především dásja rasu…
Bhakti Nandan Swámí Maharádž: Ze sakhja rásy je možné se vyvíjet dále – stejně tak z úrovně dasa může nastat vývoj směrem sakha a madhurja. Nemůžeme stanovovat nějaká pravidla, protože žádná neexistují. Není to tak, že člověk musí projít skrze všechny úrovně rás, aby dosáhl madhurja rásy. Zvláštní milostí může být člověk přímo povýšen z dasja na madhurja. Ze sakhja rasy je také možné přímo povýšit na madhurja rasu. Ale jakmile máš jednou kvalifikace madhurji, pak vatsalja je v ní už automaticky obsažená. Funguje to mystickým způsobem – je to božsky tajemné a my to nedokážeme pochopit. Jak je možné, že je vatsalja rasa přítomná v madhurja rase? Tohle je možné pochopit jen tím, že to člověk přímo zakusí. Nejde si to jen představit.
Jakým způsobem bude sádhaka – oddaný – povýšen a bude dělat pokrok záleží na jeho chuti. Zdali to bude jednu rasu po druhé anebo jestli bude zvláštní milostí povýšen přímo do vatsalja nebo madhurji rásy. Všechno závisí na kvalitě sádhany, chuti toho oddaného a sladké vůli – bezpříčinné milosti Maháprabhua a Božského páru a také jejich milovaných společníků.
Musíme si ale uvědomit, že to, co se dá aplikovat na nitja siddhy nelze stejným způsobem aplikovat na džívy – sádhaky. Je tam rozdíl. Neexistují žádná pevná pravidla o tom, jak bude pokrok fungovat. Tak nebo onak anebo úplně jinak? Protože v duchovním světe láskyplné oddané lásky a zábav je všechno ovládáno sladkou vůlí Pána – to je to jediné pravidlo. To je jediné skutečné pravidlo. Krišnova pravidla nejsou pevná, neexistuje žádný zákoník říkající, že tahle to je a jinak to nejde. Z pohledu vaidji tam sice je určitá struktura, ale konečný a skutečný zákon je sladká vůle božského páru. Věci se dějí tak, jak si oni přejí. Tečka. Nejde posuzovat, proč se něco stalo tím nebo oním způsobem, zdali by to mělo být podle pravidel. “Ó Pane, proč nenásleduješ systém?” Ne, jediným systémem je Jeho sladká vůle. Proto se mu říká sladký autokrat. Je autokratem – ale velmi sladkým, milovaným.
A oddaným tyto autokratické způsoby jejich milovaného Pána vyhovují. To je ten jediný skutečný zákon. A všechna písma, pravidla a regulace nám dávají určitou dobrou představu o tom, jak věci fungují, ale sladká vůle je dynamickým způsobem tím konečným zákonem. On je tím, co ovládá vše.
Překlad Malatí dd