Jak vědomě odvrátit náš život od světských věcí a nastartovat skutečný duchovní proces? Jak se vyhnout “Kamsovské” mentalitě? Přednáška z Gopáldží Mandiru z Francie z roku 2015.
Audio online:
Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1GhlK0HmZYhf01Go1Z8MnRmg-PQE3Cr-c/view?usp=sharing
Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing
PŘEPIS
I přesto, že Kamsa mohl patřit do rodiny vradžských gópí, nedokázal pochopit obrovskou hodnotu, kterou by to mělo, a tak svoji šanci promarnil. Bylo to proto, že jeho nálada a přístup k Rádhárání byly velmi špatné. Nesnažil na Ni pohlížet s poddajnou oddanou náladu, ale naopak se Jí snažil získat jako svoji královnu a chtěl si Jí užívat. Takto zneužil svoji svobodnou vůli. Proto i přesto, že měl tu skvělou šanci získat tak obrovské štěstí, že se mohl stát součástí rodiny Šrímatí Rádhiky jako vradžská gópí, nebyl k tomu kvalifikovaný a nezasloužil si to. Bylo to proto, že jeho přístup nebyl oddaný. Jak by mohl svoji mentalitu změnit? I přesto, že měl tak vzácnou příležitost se stát jednou z vradžských gópí, tak ji promarnil. Takový je to nešťastník! Jak to ale změnit?
Mahádžanové uvádějí nějaké příklady: Jednou se stalo, že se dva rybáři vraceli domů poté, co na trhu prodali své ryby. Po cestě je ale zastihla silná bouře a všude lítaly blesky. Zoufale se snažili najít nějaké přístřeší, kde by se schovali. Spatřili květinovou zahradu, brána byla otevřená… Uprostřed zahrady stála malá chaloupka. Rychle se do ní oba utíkali schovat. Celou zahradu naplňovala omamná vůně nejrůznějších druhů květů. Jednomu z rybářů se začalo dělat z té vůně špatně. Nebyl zvyklý na vůni květin, protože jediné, co kdy cítil, byl zápach ryb. Druhý rybář přemýšlel, jak tomu druhému ulevit, aby přestal zvracet. Bouře pořád řádila, takže nebylo možné, aby ze zahrady odešli. Najednou ho napadlo, že sebou mají látku, kterou zakrývali ryby v koších. A tak mu tu látku přiložil k nosu a on tak namísto květin cítil rybinu a brzy se mu udělalo lépe. Když bouře ustala, tak odešli. Proč vám dávám tento příklad? Protože Kamsův případ byl stejný. Nedokázal přijmout to nádherné voňavé štěstí, aby byl přijat do rodiny Šrímatí Rádhárání, protože jeho nálada byla opačná – měl špatný přístup a povahu a byl velice hmotně podmíněný. Tušil, že bude zabit a že nepřežije, ale ani přesto se nedokázal zbavit připoutanosti k pozici krále démonů. Věděl, že i přesto, že je velice mocný, jednoho dne to skončí.
Existuje ještě další příběh – král nebes, Indra, zhřešil a byl proklet, aby se narodil jako prase. Jako čuník si ale žil velmi pěkně – měl svoji krásnou prasečí rodinku a dostatek žrádla. Pak ale nastal den, kdy měl být vysvobozen z prasečího těla, a tak se před ním zjevil Brahmadží, aby mu připomněl, že není prase, ale že je králem nebes, že se prasetem stal jen díky kletbě. Sdělil mu, že už nadešel čas jeho vysvobození a že se může vrátit zpět na nebe. Indra ale opáčil: „Cože, mám opustit toto prasečí tělo a odejít do nebe? Proč bych to ale dělal? Jsem s mým tělem spokojený a žiji zde velice šťastně! Myslíš si, že nebeské planety jsou hezčí, než moje smetiště?“ Brahmadží se na něj podíval a řekl: „Dokud budeš mít prasečí tělo, mysl a ducha, nikdy nepochopíš, co je nebe. Tvoje situace nejde s nebem vůbec srovnávat!“ „Co máš na mysli? Když mi nemůžeš zaručit, že se v nebi můžu mít stejně dobře jako tady, tak proč mě vůbec rušíš?“ Brahmadží odpověděl: „Prosím pochop, že jsem tvůj přítel. Přišel jsem, abych ti připomněl, že je čas zbavit se tohoto prasečího těla a opět přijmout tvoji pozici Indry. Prosím, věř mi, že nebe je mnohem lepší a krásnější.“ „Cože? Neříkej mi, že i v nebi mají také tak lahodné splašky a že tam mají takové nádherné smetiště, jako tady! Pokud ano, pak se tam ihned vydám! Jen se podívej na moji skvělou rodinku. Spokojeně si tu žiji a ty se mi to snažíš zničit. Nikdy jsem ti nic neudělal, tak proč se chováš jako můj nepřítel? Vypadáš vznešeně a mocně, proč se někdo takový jako ty snaží zničit můj spokojený šťastný život?“ Brahmadží si řekl: „Ach, na tohoto čuníka zdravý rozum neplatí.“ Řekl mu: „Neboj se, nastal čas, aby ses zbavil tohoto těla a stal se opět Indrou, a já jsem přišel, abych to pro tvé dobro uskutečnil. O členy tvé rodiny bude postaráno i v tvé nepřítomnosti.“ Brahmadží použil své mystické síly a z prasečího těla ho vymanil tak, že zemřel přirozenou smrtí. Jakmile z prasečího těla Indra vystoupil, okamžitě získal své božské tělo. V ten moment mu došlo všechno to, co mu Brahmadží říkal, a rozplakal se. V nekonečném vděku padl v poklonách k jeho nohám a řekl mu: „Tys mě zachránil, můj pane! Tak dlouho jsem byl pod vlivem nevědomosti a nedokázal jsem vidět vyšší štěstí svého života. Ty jsi můj skutečný přítel a dobrodinec, který mě spasil!“ A tak se vrátil zpět na nebe a opět začal úřadovat jako Indra.
Důvod, proč tyto příběhy vyprávím je, že když je naše vědomí silně pokryto vrstvou nevědomosti, nedokážeme realizovat vyšší životní dobro. Takže otázkou je, jak změnit Kamsovskou mentalitu a nepromarnit kvůli ní skvělou příležitost. Praktický způsob, jak změnit tuto nešťastnou negativní mentalitu a povahu, která způsobuje v životě tolik ztrát, je přistoupit ke svatému člověku, sádhuovi, čistému oddanému, přijímat jeho nebo její požehnanou společnost, hledat světlo poznání od realizovaných duší, stát se vážným a poslušným k jeho nebo jejím radám a vedení, přijímat toto vedení s vírou, že to pro nás bude dobré a přínosné, být upřímný, upřímně oddaný následování cesty vyššího životního dobra, což je cesta, která nás vede k cíli toho nejvyššího životního dobra.
Ve svatých písmech byly popsány různé způsoby a procesy, jak v našem životě přivodit pozitivní změny a zničení kvalit vášně a nevědomosti:
tad viddhi praṇipātena
paripraśnena sevayā
upadekṣyanti te jñānaṁ
jñāninas tattva-darśinaḥ
Bg 3.34
Pán Krišna v Bhagavadgítě poukazuje na to, že bychom měli přistoupit k sádhuovi – čistému oddanému, který je moudrý a přeje všem jen to dobré – s náladou poslušnosti, s vírou a oddaností, s mnoha vznešenými dotazy a se sévajá (služebnickou náladou). Měli bychom přijímat a následovat všechny jeho svaté pokyny. Takto dosáhneme nejvyššího životního dobra – Nejvyššího Pána. Nejvyšší Pán předepsal způsob, jak změnit naši Kamsovskou mentalitu a povahu.
Šríla Rúpa Gósvámí také ve své Upadešámritě popisuje další nápomocný proces:
atyāhāraḥ prayāsaś ca
prajalpo niyamāgrahaḥ
jana-saṅgaś ca laulyaṁ ca
ṣaḍbhir bhaktir vinaśyati
Upadesamritam 2
Atjahára má dva významy – doslovně to znamená přejídání, ale nejen přejídání jídlem. Symbolizuje to tendenci přijímání příliš mnoha věcí, které nepotřebujeme – chceme mnoho věcí na úkor ostatních. Je to bezostyšná sobecká hamižnost.
Prajášaš ča – přílišná snaha o něco. Když chceme něco malého, ale vyvíjíme urputnou snahu to získat, nazývá se to přespřílišné úsilí. Úsilí je tak velké, že přijdeme o všechno štěstí a promarníme spoustu času a energie v honbě za něčím nepatrným, zejména za hmotným ziskem. Je to přílišné honění se za něčím dočasným, smrtelným. Tolik úsilí promarníme snahou o něco, co brzy zmizí. Takováto urputná snaha je zakázaná. Urputná snaha pro dosažení nesmrtelného nektaru je naopak zapotřebí.
Pradžalpa – drby a klevety. Tolik času našeho života promarníme zbytečnými tlachy! Někdy vidíme, že lidé nemají žádné skutečné problémy, ale protože začnou diskutovat o politice nebo o čemkoliv jiném, začnou se s ostatními hádat. Nic z toho přitom nemají. „Ten udělal tohle, tahle herečka žije takhle…“ K čemu to je? Nemáme s tím nic společného. Přesto ale lidé tráví podobnými řečmi spoustu času. Zbytečné tlachy jsou tedy přísně zakázány, protože jsou ztrátou času a energie.
Nijamágraha – symbolizuje přílišnou závislost na vnějších aspektech a nestarání se o niternou podstatu, kvůli které jsou tyto aspekty zapotřebí. Lidé někdy říkají, že když jsou na nějaké velké párty, všichni se k sobě na oko chovají velice vřele, ale ve skutečnosti jsou to jen masky, za kterými nenajdeme žádné skutečné přátelství. Jsou to jen umělé formality, nestojí za nimi žádné skutečné city. Příliš mnoho pravidel, regulací, forem, aspektů a struktury, ale s chybějící podstatou. Samozřejmě i umělá slušnost je pořád lepší než hrubé jednání, ale existuje velký rozdíl mezi skutečným láskyplným vztahem a přetvářkou.
Čanasangasča – vyhledávání společnosti světských lidí, kteří jsou pod vlivem vášně a nevědomosti, není nápomocné, protože pak i my se pod jejich vlivem pohroužíme do stejného druhu vědomí.
Lauljam ča – přílišná hamižnost – cokoliv, co vidíme, chceme zhltnout pro sebe. Musíme si všeho užít a všechno nám patří bez ohledu na to, že vykořisťujeme ostatní. Je to nestydatá sobecká chamtivost.
Těchto šest nálad musíme odmítnout, abychom změnili naši mentalitu, která je nepříznivá vůči Bohu a oddanosti. Těchto šest věcí totiž ničí náš oddaný život. Na druhou stranu Šríla Rúpa Gósvámí poukázal šest věcí, které vyživují, podporují a vylepšují oddaný život:
utsāhān niścayād dhairyāt
tat-tat-karma-pravartanāt
saṅga-tyāgāt sato vṛtteḥ
ṣaḍbhir bhaktiḥ prasidhyati
Být nadšený, snažit se s přesvědčením, být trpělivý, jednat podle usměrňujících zásad (jako je śravaṇaṁ kīrtanaṁ viṣṇoḥ smaraṇam – naslouchání, opěvování a vzpomínání na Krišnu), vyhýbat se společnosti neoddaných a následovat ve stopách předchozích áčárjů je šest zásad příznivých pro čistou oddanou službu, které jistě zaručí naprostý úspěch.
Upadesamritam 3
a další je:
dadāti pratigṛhṇāti
guhyam ākhyāti pṛcchati
bhuṅkte bhojayate caiva
ṣaḍ-vidhaṁ prīti-lakṣaṇam
Dávat a přijímat milodary, důvěrně vyjevovat svou mysl a důvěrně se dotazovat, přijímat prasādam a nabízet prasādam – to je šest znaků lásky, kterou si oddaní navzájem projevují.
Upadesamritam 4
Toto všechno jsou pozitivní způsoby a znaky čisté duchovnosti, čisté oddanosti. Abychom v životě dosáhli pozitivní změny, musíme je přijmout a ty negativní naopak zavrhnout. Mimoto je také v písmech zmíněno, že v životě máme šest nepřátel v podobě kámy, kródhy, móhy, mady, matsarji… musíme je se vší vážností odmítnout a vymanit se z jejich vlivu, pokud chceme udělat skutečný pokrok. Tito nepřátelé jsou přítomni v životě nás všech, ale musíme být dostatečně vědomí a ostražití, abychom se s nimi vypořádali. Pak bude náš život nádherný, mocný a šťastný ve vědomí Krišny.
Může vyvstat další otázka – jak všechno toto následovat? Kdybych to ale vysvětlil, opět přijde otázka, jak to následovat, takže to je nekonečné. Jednu věc ale víme – naše upřímnost a upřímné hledání nebude nikdy zbytečné. Vždycky díky němu získáme Boží pomoc, neboť Bůh pomáhá těm, kdo si pomáhají sami. To je ta hlavní odpověď na tuto otázku. Když se budeme upřímně snažit pozitivně změnit náš život a vypořádat se s negativními věcmi, a naši snahu doprovodíme modlitbou o Pánovu božskou milost, vyšle nám Svoji pomoc a ta, v kombinaci s naší upřímnou snahou, nám změní náš život k lepšímu.
Dejme tomu, že jsme bezmocně závislí na nějaké droze. Moc dobře si uvědomuje, že nám droga ničí život. I když jsme na ní plně závislí a nedokážeme bez ní žít, tak silou naší vůle a upřímností můžeme nad závislostí zvítězit. Vedle správné léčby drogové závislosti nám pomůže i naše upřímné odhodlání žít pozitivní život bez drog. Naše upřímná snaha v sobě má určitou sílu. Vychází z hloubi našeho srdce a duše. Krišna říká, že když se skutečně snažíme udělat pro sebe něco dobrého, pak budeme úspěšní a staneme se svými vlastními přáteli. Když se ale rozhodneme, že budeme naši vlastní nepřátelé, jde to též. Otevřeny jsou obě možnosti a my si musíme správně vybrat. Rodiče někdy dovolí, aby děti při hře upadly anebo si trošku ublížily, aby získaly životní zkušenosti. Nezakážou jim hrát si, aby je uchránili před negativními následky vlastních rozhodnutí. A Pán někdy jedná podobně.
uddhared ātmanātmānaṁ
nātmānam avasādayet
ātmaiva hy ātmano bandhur
ātmaiva ripur ātmanaḥ
„Upřímně se snaž osvobodit svojí vlastní silou. Nezklamej sám sebe! Nebuď v depresi, nebuď zklamaný! Můžeš se stát svým vlastním nejlepším přítelem, ale také tím nejhorším nepřítelem. Musíš být dostatečně upřímný na to, aby ses snažil dělat pro sebe to nejlepší.“
Bg 6.5
Je to velmi poučný verš.