Velmi krásné vysvětlení bhajanu Jaya Radha-Madhava a také praktické rady, jak správně zpívat pranavu ÓM. Přednáška z Francie, z Gopalji Mandiru, z 20.8.2013.

Audio online:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/162oIQ1e2UW77lyaZ1W3JneILhP3KE99t/view?usp=sharing

Skládám mé hluboké a uctivé poklony Božstvům a také vzdávám mé láskyplné poklony všem dobrým duším, které se zde shromáždily. Konec konců všichni jsme jedna rodina – děti Nejvyššího Boha. Je to tak pěkné občas mít rodinné setkání. Kromě naší relativní identity – kdo si myslíme že jsme, jak vypadáme, jak se jmenujeme – máme také absolutní identitu ve vztahu k Nejvyšší Vesmírné Energii. Když se na sebe podíváme z absolutního hlediska, z úrovně duše, jsme všichni členové Krišnovy rodiny. Říkám to proto, že to není jen nějaká spekulace – je to pravda. Musíme objevit absolutní povahu našich vztahů na úrovni duše a Nadduše.

Tampura je jedním z tradičních védských hudebních nástrojů a vztahuje se ke třem základním vrstvám melodie rágy. Ty nejlepší hudební melodie vždy obsahují tyto tři úrovně rágy – udara, mudara a tara. Všechno začíná od základu a pokračuje do středu, následně dosahuje vrcholu a pak se zase vrací zpět. To je koncept těchto tří základních principů hudební melodie. Začátek, vývoj, dosažení cíle. A pak zase návrat k počátku. A tak to cyklicky pokračuje. Je to jako teze, antiteze a syntéza – symbolizují napřed jedno, pak druhé a třetí prvek – syntéza – ty předchozí dva harmonizuje a spojuje. Když potřebujeme v životě vytvořit harmonii mezi dualitami, použijeme tento třetí prvek, který obě dvě strany zharmonizuje. Je to vzájemně propojující prvek.

Je to stejné, jako oddaného na jedné straně a Krišnu na druhé propojuje prvek oddanosti. Védská civilizace považovala číslo 3 za velmi příznivé, protože reprezentuje jak jednotu, tak dualitu naší identity a vztah k Nejvyššímu a také princip, které tyto dva prvky harmonizuje. Jinými slovy funkce jednoty a funkce duality (různorodosti) jsou zharmonizovány třetí funkcí, funkcí sjednocení. Všechno v životě následuje tento základní princip. Například já vidím, objekt je viděný a principem mezi námi je proces vidění. Já cítím, něco je cítěno a tyto dva prvky propojuje proces cítění. Ten, kdo zakouší (duše) a objekt, který je zakoušený, jsou harmonizovány procesem zakoušení. Subjekt, objekt a pojící prvek vzájemné výměny mezi nimi.

Když kultivujeme nějaké jógové schopnosti, potřebujeme mít všechny tyto tři prvky. Existence nějakého objektu nemá význam, pokud tady není nikdo, kdo by ho viděl. Pokud by ten objekt neexistoval, tak i přesto, že jsou tu lidé, kteří ho mohou vidět, nic by neviděli. A pokud zde je jak objekt, tak lidé, kteří ale postrádají schopnost vidět, rovněž nic neuvidí. Vše je kombinací těchto tří funkcí.

Chtěl bych krátce vysvětlit píseň Jayo Radha Madhava. Je vždy lepší zpívat mantry anebo oddané písně, kterým rozumíme. Pak víme, co děláme, ke komu se vztahujeme a co z toho získáme.

Je vždycky lepší znát význam manter, které pronášíme a písní, které zpíváme. Je důležité vědět, co děláme, ke komu se vztahujeme a co z toho získáme.

Jaya rādhā-mādhava – Šrí Rádhá je Nejvyšší Bohyně. Mádhava je Nejvyšší Bůh. Zpíváním této písně s láskyplnou oddaností oslovujeme Božský Pár. To, že Nejvyšší Bohyně je oslovována jako Šrí Rádhá, je velmi významné. Znamená to neomezený oceán blaženého láskyplného uctívání. Krišna znamená „nejpřitažlivější“ a také „ten, který si tohoto uctívání užívá“. Nejvyšší Bůh a Nejvyšší Bohyně si užívají svého vzájemného láskyplného vztahu a zábav, které mezi sebou mají. Tyto zábavy musíme chápat transcendentálním pohledem, nikoliv omezeným světským vnímáním. Jméno Mádhava má také specifický význam – „ten, kdo má ve svém srdci tolik sladkého medu – nektaru“. Slovo Mádhava pochází od slova „madhu“ – med. Není jen Pánem medu, který lze ochutnat jazykem, ale také Pánem sladké blaženosti.

Kuñja-bihārī – kde Nejvyšší Bůh a Bohyně sídlí a mají své božské zábavy? V hájích, nádherně ozdobených květy. Nejraději mají své zábavy uprostřed přírody – stromů, nádherných vonných květů, ptáčků… A když tyto rostliny, květiny a stromy s Božským Párem přijdou do kontaktu, tak ožijí a mají s Nimi vzájemnou výměnu. Dokážete si to představit? Během Jejich blažených zábav i háj ožije a obklopí Je. Kuñja-bihārī – ten, kdo má zábavy v nikuñji – květinových hájích. Nejvyšší Bůh a Nejvyšší Bohyně jsou blízce a důvěrně spojeni s přírodní krásou květů, země, rostlin, větru, ovocných stromů, ptáků, krav, nebe, vesmíru… Mají rádi své důvěrné zábavy v lůně přírody. To je jedna ze speciálních věcí pochopení Boha jako Krišny. I když občas mívají zábavy v nádherných palácích, nejraději jsou spolu v květinových hájích, blízko Matky Země.

Gopī-jana-vallabha – Šrímatí Rádhika a Krišna jsou známi jako Ti, které milují všechny vradža-gópí –- dívky transcendentálního sídla. Gópí jsou jako andělé – jsou ještě více než andělé. Jsou to nebeské dívky.

Giri-vara-dhārī – Nejvyšší Pán Krišna je tak silný, že dokáže zvednout a držet celou horu na malíčku své levé ruky. Je to pro Něj velmi snadné. Tato zábava symbolizuje, že Nejvyšší Pán dokáže snadno zvednout všechna těžká břemena našeho života – zklamání, frustrace a zoufalství a odstranit je. Dalším významem je, že Nejvyšší Pán v našem životě hraje roli ochránce – jako velká hora, která nás ochrání jako deštník. Také to znamená, že Nejvyšší Pán může velmi snadno vysoko pozvednout náš život stejně, jako zvedl horu Govardhan.

Mantra jóga znamená ponoření se do pronášení božské zvukové vibrace. Svět zvuku je velmi mocný. Je to svět úžasných zážitků. Když zpíváme, měli bychom to dělat s cílem propojit se se světem zážitků, které přináší božská zvuková vibrace. Při pronášení bychom se měli soustředit, mít otevřenou mysl a oddané srdce. Jistě jste všichni zpívali Ómkaru. Při jejím pronášení bychom měli mít uvolněnou mysl i tělo, v klidu. Můžeme sedět v jakékoliv pozici, která je nám pohodlná, abychom byli co nejuvolněnější. Můžeme si promnout obličej a oči a takto ještě více uvolnit jakékoliv napětí. Jakákoliv jógová činnost je organickým celkem, nejedná se o oddělené činnosti. Holisticky propojuje tělo, mysl a duši. Je důležité se cítit opravdu dobře a uvolněně, než začneme Ómkáru pronášet. Nezapomeňme, že časová tíseň je největším nepřítelem jakékoliv jógových aktivit. Čas by měl plynout podle potřeb jógy, Nemělo by to být tak, že jógové činnosti jsou kontrolovány časovým tlakem. Svatý zvuk Ómkáry bychom měli pronášet celým naším já. Pokud to děláme správně, budeme cítit chvění v konečcích našich prstů. Při pronášení ÓM by nás měla by nás rozechvět vibrace, jako když zadrnkáme na ladičku. Je to jako velmi uklidňující zvuková masáž našeho těla, mysli a celého bytí, která je velmi subtilní. Tímto broukavým zvukem se můžeme napojit na základní zvukovou rovinu naší existence. Když si zakryjeme uši, ucítíme, jak ten zvuk rezonuje. Na pokročilejší úrovni budeme dokonce i schopni vidět různé barvy zvuku, kterou se budou měnit dle melodie. Ómkara je známá jako pranava a je blízce spojená s Mahá Mantrou a také je považovaná za semínko Gajatrí Mantry.