Velmi krásné vysvětlení bhajanu Jaya Radha-Madhava a také praktické rady, jak správně zpívat pranavu ÓM. Přednáška z Francie, z Gopalji Mandiru, z 20.8.2013.
Audio online:
Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/162oIQ1e2UW77lyaZ1W3JneILhP3KE99t/view?usp=sharing
Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing
PŘEPIS
Skládám mé hluboké a uctivé poklony Božstvům a také vzdávám mé láskyplné poklony všem dobrým duším, které se zde shromáždily. Koneckonců všichni jsme jednou rodinou, dětmi nejvyššího Boha. Je pěkné, když se rodina občas sejde. Kromě naší relativní identity – kdo si myslíme že jsme, jak vypadáme, jak se jmenujeme – máme také absolutní identitu ve vztahu k nejvyšší vesmírné Energii. Když se sami na sebe podíváme z absolutního hlediska, z úrovně duše, jsme všichni členové Krišnovy rodiny. Není to jen nějaká spekulace – je to pravda. Měli bychom objevit absolutní povahu našich vztahů na úrovni duše a Nadduše.
Tři prvky
Tampura je jedním z tradičních védských hudebních nástrojů a vztahuje se ke třem základním vrstvám melodie rāgy. Ty nejlepší hudební melodie vždy obsahují tyto tři vrstvy neboli stupnice rāgy – udara, mudara a tara. Všechno začíná od základu a pokračuje na střední úroveň, následně dosahuje vrcholu a pak se zase vrací zpět k základu. To je koncept tří základních principů hudební melodie. Počátek, vývoj, dosažení cíle a pak zase návrat k počátku. A tak to cyklicky pokračuje dál a dál. Symbolizuje to tři principy. Je to jako teze, antiteze a syntéza – napřed jedno, pak druhé a třetí prvek – syntezátor – ty předchozí dva harmonizuje a spojí. Když potřebujeme v životě mezi dualitami vytvořit harmonii, použijeme tento třetí prvek, který obě dvě strany zharmonizuje. Je to prvek vzájemného propojení.
Stejně tak oddaného na jedné straně a Krišnu na druhé propojuje prvek oddanosti. Védská civilizace považovala číslo 3 za velice příznivé, protože reprezentuje jak jednotný, tak duální aspekt naší identity i vztahu k Nejvyššímu a také princip, který obojí harmonizuje. Jinými slovy, funkce jednoty a funkce duality (různorodosti) jsou zharmonizovány třetí funkcí – funkcí sjednocení. Všechno v našich životech následuje tento základní princip. Například já vidím, objekt je viděný a princip, který nás spojuje, je proces vidění. Já cítím, něco je cítěno a tyto dva prvky propojuje proces cítění. Ten, kdo zakouší (duše) a objekt, který je zakoušený, jsou harmonizovány procesem zakoušení. Takový je princip subjektu, objektu a pojícího prvku vzájemné výměny mezi nimi. Je snadné to pochopit.
Když kultivujeme nějaké jógové schopnosti, potřebujeme obsáhnout všechny tyto tři prvky. Existence nějakého objektu nemá význam, pokud tady není nikdo, kdo by ho viděl. Pokud by ten objekt neexistoval, tak i přesto, že jsou tu lidé, kteří ho mohou vidět, nic by neviděli. A pokud je zde jak objekt, tak lidé, kteří ale postrádají schopnost vidět, rovněž nic neuvidí. Jakýkoliv zážitek je kombinací těchto tří funkcí.
Jak pronášet Óm
Mantra-jóga neboli nāda-jóga znamená vnoření se do pronášení božské zvukové vibrace. Svět zvuku je velmi mocný, plný úžasných prožitků. Mantry bychom měli pronášet s cílem, abychom se propojili se světem zážitků, které božská zvuková vibrace přináší. Při pronášení bychom se měli soustředit, mít otevřenou mysl a oddané srdce. Mnoho lidí již vyzkoušelo společné zpívání Óm neboli Ómkáry a zažilo, jak příjemné je naladit se na její zvukové vlny. Při jejím pronášení bychom měli mít uvolněnou a klidnou mysl i tělo a otevřené srdce. Můžeme sedět v jakékoliv pozici, která je nám pohodlná, abychom byli co nejuvolněnější. Můžeme si promnout obličej a oči a takto ještě více rozvolnit veškeré napětí. Jakákoliv jógová činnost je organickým celkem, nejedná se o oddělené činnosti. Holisticky propojuje tělo, mysl a duši. Je důležité se předtím, než začneme Ómkáru pronášet, cítit opravdu dobře a uvolněně. Nezapomeňme, že časová tíseň je největším nepřítelem jakýchkoliv jógových aktivit. Čas by měl plynout podle potřeb jógy, nemělo by to být tak, že jógové činnosti jsou podřízeny časovému tlaku.
Svatý zvuk Ómkáry bychom měli pronášet celým naším já. Pokud to děláme správně, budeme cítit chvění až v konečcích prstů. Při pronášení Óm by nás měla rozechvět vibrace, jako když zadrnkáme na ladičku. Je to jako velmi uklidňující zvuková masáž našeho těla, mysli a celého bytí, která je velmi subtilní. Tímto broukavým zvukem se můžeme napojit na základní zvukovou rovinu naší existence. Když si zakryjeme uši, ucítíme, jak ten zvuk rezonuje. Na pokročilejší úrovni budeme dokonce i schopni vidět různé barvy zvuku, které se budou měnit dle melodie. Ómkára je známá jako praṇava a je blízce spojená s mahámantrou (Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré, Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré). Také je považovaná za semínko mantry.
Chtěl bych krátce vysvětlit píseň Džaja Rádhá-Mádhava. Je vždycky lepší znát význam manter, které pronášíme, a písní, které zpíváme. Je důležité vědět, co děláme, ke komu se vztahujeme a co nám to přinese.
Jaya rādhā-mādhava – Šrí Rádhá je nejvyšší Bohyně. Mádhava je nejvyšší Bůh. Zpíváním této písně s láskyplnou oddaností oslovujeme Božský Pár – Boha a Bohyni. To, že nejvyšší Bohyně je oslovována jako Šrí Rádhá, je velmi významné. Toto jméno znamená „neomezený oceán blaženého láskyplného uctívání“. Krišna znamená „nejpřitažlivější“ a také „ten, který si toto uctívání vychutnává“. Nejvyšší Bůh a nejvyšší Bohyně si užívají svého vzájemného láskyplného vztahu a zábav, kterým se spolu oddávají. Tyto zábavy musíme chápat transcendentálním pohledem, nikoliv omezeným světským vnímáním. Jméno Mádhava má také specifický význam – „ten, kdo má ve svém srdci spoustu sladkého medu, neboli nektaru“. Slovo Mádhava pochází ze slova madhu (med). Není jen Pánem medu, který lze ochutnat jazykem, ale také Pánem sladké blaženosti.
Kuńja-bihārī – Kde nejvyšší Bůh a Bohyně sídlí a kde mají své božské zábavy? V hájích nádherně ozdobených květy. Nejraději pobývají uprostřed přírody – stromů, překrásných vonných květů, ptáčků… A když tyto rostliny, květiny a stromy s Božským Párem přijdou do kontaktu, tak ožijí a mají s Nimi vzájemnou láskyplnou výměnu. Dokážete si to představit? Během Jejich blažených zábav ožije i háj a obklopí Je. Kuńja-bihārī – ten, kdo má zábavy v nikuńji – květinových hájích. Toto jméno poukazuje na to, že nejvyšší Bůh a nejvyšší Bohyně jsou blízce a důvěrně spojeni s přírodní krásou květů, země, rostlin, větru, ovocných stromů, ptáků, krav, nebe, vesmíru… Rádi se oddávají svým důvěrným zábavám v lůně přírody, kterou sami vytvořili. To je jedna ze zvláštních charakteristik chápání Boha jako Krišny. I když občas mívají zábavy v nádherných palácích, nejraději jsou spolu v květinových hájích, v blízkosti Matky Země.
Gopī-jana-vallabha – Šrímatí Rádhiká a Krišna jsou známi jako Ti, které milují všechny Vradža-gopī, dívky Pánova transcendentálního sídla. Gopī jsou jako andělé – jsou ještě více než andělé. Jsou to nebeské dívky.
Giri-vara-dhārī – Nejvyšší Pán Krišna je tak silný, že úplně lehce dokáže zvednout a držet celou horu na malíčku své levé ruky. Tato zábava symbolizuje, že Nejvyšší Pán dokáže snadno zvednout všechna těžká břemena našeho života – zklamání, frustrace i zoufalství – a odstranit je. Dalším významem je, že Nejvyšší Pán v našem životě hraje roli ochránce. Je jako velká hora, která nás ochrání jako deštník. Také to znamená, že Nejvyšší Pán může velmi snadno vysoko pozvednout náš život, stejně jako na jednom prstě zvedl horu Góvardhan.
Gópáldží Mandir, Rouen, Francie 20.8.2013