Vzpomínky na Bhakti Pramod Purí maharádže a jeho věrného služebníka – Bodhajan Maharádže. Přednáška z Francie z 20.8.2013.

Audio k poslechu online:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/1raTA5VUuIpzSW0vsTSkd1bd5BqjaUumL/view?usp=sharing

Dnes je velmi příznivý den, kdy se v tomto světě zjevil Šríla Bhakti Bibudha Bodhajan Maharádž. Jakýkoliv den, který je naplněn vzpomínáním na čistého oddaného Pána – ať je to den jeho odchodu nebo příchodu – je považován za obzvláště příznivý. Náš milovaný Pán nám dává jasně najevo, že má větší radost, když jeho oddaní uctívají ostatní oddané, než když uctívají Jeho samotného. Říká: „Když moji oddaní přímo uctívají Mě, jsem velmi potěšený a spokojený, ale jsem ještě šťastnější a spokojenější, když uctívají Mé oddané.“ Nejvyšší Pán samotný pěje slávu na své oddané tolika způsoby, v různých verších Písem, jako je například:

mad-bhakta-pūjābhyadhikā
sarva-bhūteṣu man-matiḥ

Šrímad Bhágavatam, 11.19.21

ye me bhakta-janāḥ pārtha
na me bhaktāś ca te janāḥ
mad-bhaktānāṁ ca ye bhaktās
te me bhakta-tamā matāḥ

CC Madhya 11.28

amara bhaktera puja-ama haite bada
sei prabhu vede-bhagavate kaila dadha

Čaitanja Bhágavata Ádi 1.8

Uctívání mých oddaných je ještě lepší než uctívání Mě osobně. Já sídlím v jejich srdcích. Takže když je takový oddaný uctíván, jsem uctíván též. Já jsem Pán jeho srdce. Když uctíváme Pánovy oddané, pak ve skutečnosti uctíváme oba – oddaného i Pána. Pán je totiž šťastně usazený na trůnu srdce takového oddaného, kde je také uctíván.

tomara hridoye sada govinda-visram
govinda kohena—mora vaishnava paran

Naróttam dás Thákur, Vaishnave Vijnapati

Krišna spokojeně odpočívá v srdci oddaného. Srdce vznešeného oddaného Krišny je reprezentací svatého dhámu neboli Krišnova sídla. Pán Góvinda říká: „Já jsem v srdci Mých oddaných a podobně oni jsou v Mém srdci.“ Proto se jedna z knih mého Gurudévy nazývá Krišnovo srdce. Oddaní jsou Krišnovým srdcem a Krišna je srdcem a životem svých vznešených oddaných. Takový krásný důvěrný vztah mezi sebou mají.

Dnes máme skvělou možnost uctívat vaišnavu u příležitosti oslavy dne jeho zjevení. Šríla Bhakti Bibudha Bodhajan Gosvámí Maharádž je drahým žákem Šríly Bhakti Pramod Purí Maharádže, který je mým velkým šikša a sanjás guruem. Měl jsem to obrovské štěstí, že jsem mohl zblízka pozorovat důvěrný vztah, který mezi sebou měli vznešení oddaní, jako byli jeho božská milost Šríla Bhakti Rakšak Šrídhar Dév Goswámí Maharádž, jeho božská milost Šríla Bhakti Pramod Purí Maharádž, jeho božská milost Abhaj Čaranarávinda Bhaktivédanta Svámí Maharádž a další.

Šrílu Bhakti Bibudhu Bodajana Maharádže znám již po mnoho let. Chtěl bych se s vámi podělit o moje vzpomínky z dávných dnů. Poprvé jsem ho potkal, když ještě oficiálně nebyl sanjásí. Jmenoval se Ačjutánanda dás brahmačarí. Bylo to zhruba v roce 1986 v Nabadwípu v Čaitanja Sarasvat Mathu. Tehdy přijela jedna oddaná z Brazílie, která hledala čistého sádhua, aby u něj přijala útočiště, a hledala v Indii duchovní zážitky. Napřed přišla do Kalkatského chrámu Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu, když tam byl Bhakti Pramod Purí Maharádž. Získala jeho daršan a vyslechla Harikathá z jeho lotosových úst, a zatoužila také vidět Bhakti Rakšak Šrídhara Dévu Goswámího v Nabadwípu. Byla velmi nadšená a netrpělivě čekala na setkání s ním. Když Bhakti Pramod Purí Maharádž viděl její nadšení, zavolal svého osobního služebníka, Ačjutánandu dáse brahmačarího a dal mu pokyn, aby ji co nejdříve, ještě s jedním oddaným, zavezl do Čaitanja Saraswat Mathu Mathu v Nabadwípu. Když ji tam přivedl, tak toho využil a vzdal své uctivé poklony Šrílovi Šrídharovi Maharádžovi a Božstvům v chrámu. Tehdy to bylo poprvé, co jsme se potkali. Oba dva jsme byli velmi mladí a nosili bílé oblečení. Brahmačaríni mohou nosit jak bílý, tak šafránový oděv. Maharádž je o tři roky mladší než já. Měli jsme spolu krátký, ale velmi pěkný rozhovor. Ačjutánanda dás brahmačarí ale nezůstal dlouho, musel se vrátit ke svému Gurudévovi. My jsme to chápali a respektovali jeho odevzdání službě jeho Gurudévovi. Pamatuji si, že vypadal velmi mladě a pohledně a choval se velmi pokorně. Na první pocit na mě udělal velmi hezký a příjemný dojem.

Podruhé jsme se potkali v roce 1991 v Kalkatě ve Šrí Čaitanja Gaudíja Mathu, založeném Šrílou Bhakti Dajitou Mádhavou Gosvámím Maharádžem. Tehdy jsem tam byl, abych přijal svatý řád sanjás z lotosových rukou Šríly Bhakti Pramod Purí Maharádže. Přišel jsem k jeho božské milosti s úctou a velkou touhou od něj sanjás přijmout. Šríla Bhakti Pramod Purí Maharádž už mě znal od dětství coby osobního služebníka mého Gurudévy, Šríly Bhakti Rakšaka Šrídhara Dévy Goswámího Maharádže. Často totiž navštěvoval Šrí Čaitanja Sarasvat Math v Nabadwípu, aby s mým Gurudévou strávil nějaký čas. Už v té době, dávno předtím, než jsem od něj přijal sanjás, byl mým přirozeným šikšá guruem. Byl vždy tak milující a plný soucitu ke mně, nepatrnému služebníkovi Pána. A nejen ke mně, ale také k ostatním oddaným. To je jedna ze zásadních vlastností oddaného. Obě božské milosti, Šríla Bhakti Pramod Purí Maharádž a Šríla Bahkti Rakšak Šrídhar Dév Goswámí Maharádž a také ostatní, jako Šríla Abhaj Čaranaravinda Bhaktivédanta Swámí Maharádž, jsou ztělesněním vaišnavských vlastností.

Když jsem požádal Šrílu Bhakti Pramod Purí Maharádže, abych mi udělil svatý řád sanjás z jeho božských rukou, byl velmi šťastný a okamžitě souhlasil. Našel vhodný příznivý den k jeho přijmutí. Ačjutánanda dás brahmačarí tam byl také – po celou dobu svému Gurudévovi asistoval a také zařizoval vše potřebné pro tuto událost. Když přišel den udělení mého sanjásu, viděl jsem, že zařídil celý obřad velmi krásně, přesně podle přání jeho Gurudévy. Tento obřad se odehrál v chrámu Bhakti Kumud Santo Goswámího Maharádže v Kalkatě. Byl jsem velmi šťastný, když jsem viděl oddané odhodlání, které měl. Jeho Gurudév mu nakázal, aby všechno velmi pěkně zorganizoval a on to přesně tak udělal.

Poté, co jsem přijal sanjás, jsem ještě dlouho zůstal v kalkatském Čaitanja Gaudíja Mathu pod přímým božským vedením Šríly Bhakti Pramod Purí Maharádže. Vzpomínám si, jak Ačujtánanda dás brahmačarí velmi laskavě a starostlivě pečoval o mně a o ostatní oddané. V těch dnech jsem měl dobrou příležitost sledovat jeho každodenní rutinu oddané služby jeho Gurudévovi a Nejvyššímu Pánovi.

Svému Gurudévovi, Bhakti Pramod Purí Maharádžovi, začínal sloužit hned za rozbřesku a nepřestával, dokud jeho Gurudéva nešel spát. Sledoval jsem ho, jak byl zaměstnaný ve službě Šrílovi Gurudévovi. Gurudév, Bhakti Pramod Purí Maharádž, vstával velmi brzy a džapoval, zatímco seděl na své posteli. Tehdy byl už velmi starý a vypadal jako vtělení Džagannátha dáse Babádžího. Zejména, když Bhakti Pramod Purí Maharádž seděl na posteli, vypadal velmi podobně. Když dokončil džapu, Ačjutánanda dás Brahmačarí a někdy i další oddaní mu pomáhali dostat se do koupelny a asistovali mu s koupelí a ostatními věcmi, například s oblékáním jeho sanjásínského oděvua také pral jeho prádlo. Pak Bhakti Pramod Purí Maharádž meditoval gajatrí a prováděl každodenní uctívání. Ačjutánanda dás Brahmačarí mu na to vše velmi pěkně připravil. Nachystal ásanu pro gajatrí meditaci a také připravil vše potřebné pro púdžu Girirádže Govardhanu, Šrímán Maháprabhua a Rádhá-Krišna Čandry a také Nrsimha Bhagavándžího. Po púdže už měl pro Gurudévu připravenou velmi pěknou snídanim kterou během té doby uvařil. Někdy vařívali i jiní oddaní. Když dopoledne Gurudéva dokončil uctívání, Ačjutánanda dás Brahmačarí a ostatní, někdy i já, Gurudévu zvedli a posadili ho k malému stolku, kde byla nachystána snídaně. Gurudévovi se již třásly ruce a tak ho Ačjutánanda dás brahmačarí krmil lžičkou. My jsme čekali, až snídani dojí a pak jsme uctili zbytky, které zanechal. Vzpomínám si, jak jsme na ně dychtivě čekali.

Za Gurudévou každý den chodili oddaní, aby naslouchali Harikathá z jeho úst. Bhakti Pramod Purí Maharádž chtěl, abychom každého z těch oddaných uctili po přednášce nějakým prasádam, proto jsme pro ně vždycky dávali nějaké prasádam stranou a Ačjutánanda dás Brahmačarí jim ho pak rozdával. Bylo to velmi důležité. Kdyby nějaký oddaný odešel, aniž by dostal prasádam, Gurudéva by nebyl potěšen. Proto Ačjutánanda dás brahmačarí vařil vždy nějaké prasádam navíc, aby ho bylo vždy dostatek a Gurudéva byl spokojený. Vaříval v poledne a někdy také večer. Po dovaření bylo vše obětováno Girirádžímu a také chrámovým Božstvům. Po obětování se maháprasádam od Girirádže i od Božstev dalo dohromady a bylo nabídnuto Gurudévovi jako oběd. Toto prasádam Gurudév uctil s velkým potěšením.

Gurudévovi velmi chutnalo sladké, například sladká rýže, amrita kélí, gokula pithe – tato velmi dobrá jídla Gurudéva miloval. Také měl velmi rád ovoce, takže jsme mu někdy připravovali smoothie. Po obědě Ačjutánanda dás brahmačarí připravil postel a požádal Gurudévu, aby si alespoň na chvíli odpočinul. Ten ale většinou nechtěl. Místo toho vzal pero a začal psát články do hlavního časopisu Čaitanja Gaudíja Mathu – Čaitanja Vání. Všichni jsme věděli, že náš Gurudéva, Šríla Bhakti Pramod Purí Maharádž, byl expertem v psaní článků do časopisů. Velmi rád tuto službu dělal už od dob, kdy byl se svým Gurudévou, Šrílou Bhaktisiddhántou Sarasvatím Thákurem Prabhupádou. Ten mu dal pero a milostivě mu požehnal, aby mohl psát oddané články. Byl vyhlášeným přispěvatelem do různých časopisů – Nadia Prakáš, Šrí Gaudíja – byly to deníky, týdeníky či měsíčníky. Šríla Bhakti Dajita Mádhava Goswámí Maharádž také požádal našeho Gurudévu, aby se postaral o jeho chrámový měsíčník, Čaitanja Vání. Šríla Bhakti Pramod Purí Maharádž tuto nabídku přijal a pokračoval v psaní článků pro tento časopis až téměř do konce svého života. Psal a editoval téměř každý den. Ačjutánanda dás brahmačarí připravoval pero, papír a také knihy.

A když se jeho Gurudéva věnoval psaní, Ačjutánanda dás brahmačarí často tiše odešel a nechal ho v péči ostatních oddaných. Zařizoval nejrůznější věci ohledně Gopínáth Gaudíja Mathu, který byl tehdy právě založen. Během závěrečné části života našeho Gurudévy už se v Majápuru objevilo malé centrum Gopínáth Gaudíja Mathu. Ačjutánanda dás brahmačarí se už tehdy staral o management a o chod chrámu. Všimli jsme si, že odpoledne Ačjutánanda dás Brahmačarí často z chrámu zmizel a věděli jsme, že vyrazil shánět peníze na provoz chrámu a na vydávání časopisů a knih svého Gurudévy. Jakmile se vrátil, okamžitě se zaměstnal ve službě svému duchovnímu mistrovi. Odpoledne přicházeli oddaní, aby měli daršan Šríly Bhakti Pramod Purí Maharádže a aby naslouchali Hari-kathámritam z jeho lotosových úst. Ačjutánanda dás brahmačarí poté, co Harikathá skončila, před odchodem nabídnul každému z nich prasádam. Poté, co Gurudévu večer nakrmil maháprasádam, uložil do ho postele ke spánku. Také mu pomáhali další blízcí žáci. Pak jsme si my všichni dali prasádam a šli jsme spát, s myšlenkami na nadcházející den.

Někdy získal Ačjutánanda dás brahmačarí peníze pro službu Guru Gaurangovi dokonce i od své vlastní rodiny. Pocházel z bohatých poměrů. Sloužil našemu Gurudévovi Bhakti Pramod Purí Maharádžovi tolika různými způsoby po mnoho let, zejména v jeho stáří. Věnoval se i kazatelským aktivitám, aby potěšil svého duchovního mistra. Postupně také rozvíjel Gopínáth Gaudíja Math dle Gurudévova přání. Na základě toho mu Gurudéva udělil posvátný řád sanjás a tehdy mu požehnal i novým jménem – tridandí svámí Bhakti Bibudha Bodhajan Maharádž. Myslím, že to bylo v roce 1995. A v roce 1997, v příznivý den Gaura Púrnimy, prohlásil Bhakti Bibuddhu Bodhajana Maharádže za svého duchovního nástupce. Svěřil mu tuto svatou zodpovědnost. Od té doby Šrímad Bhakti Bibudha Bodhajan Maharádž kázal Harikathá po celé Indii s vírou a oddaností. Neúnavně a velmi krásně propagoval vědomí Krišny v Indii i mimo ni. Je to velmi pěkný vaišnava, ozdobený spoustou vaišnavských vlastností.

Mám na něj spoustu sladkých osobních vzpomínek – jak jsme spolu žili v chrámu a společně pěstovali duchovní život, neb jsme asi 18 let byli velmi dobří přátelé. Dnes mu vzdáváme naše poklony. Víme, že je Nejvyšší Pán velmi potěšen, když se klaníme jeho oddaným a vzdáváme jim poklony. Šrímad Bhakti Bibudha Bodhajan Maharádž ki jay!