Lze lásku k Bohu nejen cítit, ale také vidět či slyšet? Jaký je rozdíl mezi Šivou a Krišnou? A má vesmírná energie podobu? Přednáška z Francie z roku 2013.
Audio online:
Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1vQmRLAjjKLp77I2qUmEufQBhLK2hPLmP/view?usp=sharing
Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing
Když společně zpíváme, harmonicky sladěni, je to tak pěkné! Hudba je jedním z účinných způsobů, jak rozvíjet náš vztah s Nejvyšším Pánem. Nejen, že bychom měli zpívat pěkné písně s hezkou melodií, ale také city našeho srdce by měly být melodické a krásné. Hluboké city našeho srdce k Nejvyššímu Pánu mají různé barvy a různé melodie. To není jen metaforický nebo symbolický popis. Je to něco, co se skutečně děje. Není to jen poetické vyjádření, je to poetická skutečnost. Na jisté úrovni našeho duchovního pokroku dokážeme vidět různé barvy naší lásky k Bohu a také můžeme slyšet její různé melodie.
Chtěl bych vysvětlit něco důležitého o světě láskyplné oddané meditace, který je velmi rozlehlý. Občas nám naše mentální úroveň způsobuje špatné zážitky, jako třeba noční můry anebo strašidelné, zlé představy. Podobně ale můžeme mít i nádherné zážitky. Když budeme žít život v kvalitě dobra, ve vyšší příznivosti, pak mentální obrazy, které uvidíme, když zavřeme oči, budou velmi krásné, pestré a melodické. Když v mysli začneme vidět nádherné barevné obrazy a uslyšíme sladké tóny písně našeho vlastního srdce, pak se zklidní celé naše bytí a prostoupí ho štěstí. Když se lhostejně díváme na nějaké barvy někde ve vnějším světě, nejsou pro nás ničím zvláštním. Když ale barvu uvidíme jako obraz v mysli, můžeme se ponořit do její barevnosti a ona tak obživne. Říká se tomu barevná meditace. Barvy se objevují a vzájemně se prolínají. Často barvy, melodie a pocity, které nedokážeme vnímat ve vnějším světě, můžeme zakusit na mentální úrovni či ve snu. Jsou aktivní a živé.
Když sedíme v IMAX kině, jsme pohlceni zvukem a obrazem. Pokud se chceme nechat uchvátit nádherou Himalájí anebo se vydat za dobrodružstvím v oceánu, můžeme zakusit tento třírozměrný zážitek. Když se na nás valí vlna, máme pocit, že nás zaplaví. Zdá se nám, že jsme přímo uprostřed dění, i když ve skutečnosti sedíme na sedačce v kině. Džungle, moře, sněhová vánice – všechno nás obklopí a pohltí. Když někdo na plátně vystřelí šíp naším směrem, lekneme se, že nás zasáhne. I když nejsme v místě děje, máme věrohodný zážitek vytvořený na základě obrazu a zvuku. Podobně na vysoké úrovni meditace je možné mít tří, čtyř nebo pětirozměrné zážitky.
Každý, komu se někdy zdál nádherný sen, ví, že jeho sladký účinek přetrvává i po probuzení. Je to hluboký zážitek. Pokud bychom prožili něco podobného ve vnějším světě, příliš hluboce by nás to nezasáhlo, ale když se nám něco opravdu krásného stane ve snu, tak to pak může doznívat ještě dlouho. Stane se to pro nás něčím speciálním. Tyto příklady dávám, abych vysvětlil, jaký vliv může mít subjektivní svět vědomí.
Velcí umělci, jako byl Leonardo Da Vinci, měli velkou sílu meditace – představivosti. Když si v mysli představili nějaký obraz, snažili se ho namalovat a svoji práci si užívali. Tělo se unaví a často potřebuje odpočívat, mysl se ale neunaví nikdy. Velcí hudebníci vstávají brzy ráno a hodiny a hodiny hrají, ponořeni do své hudby. Velcí básníci mohou psát básně po celý den. V Indii můžeme spatřit oddané, kteří například skládají nějakou oddanou píseň nebo báseň, i když vypadne elektřina. Ve strašném vedru a s potem na čele píší dál a dál. Někteří oddaní hudebníci hrají hodiny a hodiny bez ohledu na horko, zimu či hlad. Nevnímají to, protože jsou pohrouženi ve svém vnitřním světě.
Stejně tak síla božské lásky je tak velká, že snadno přemůže tělesné překážky nebo nepřízeň okolí a dá nám sílu, abychom se přes ně přenesli. A co teprve říci o blaženém saṅkīrtanovém hnutí Pána Čaitanji, které započalo ve Šrívás Anganu! Kīrtany začínaly večer a končily za úsvitu. Celá noc uběhla v extatickém zpívání a tančení v lásce k Bohu. Oddaní byli překvapeni, že ráno přišlo tak rychle. Bylo jim jasné, že klid, který na saṅkīrtan měli, je u konce.
Jaký je rozdíl mezi Krišnou a Šivou?
Krišna je nejvyšší a původní Osobnost všeprostupující vesmírné síly. Tím se od Pána Šivy liší. Pán Šiva je druhotnou expanzí této síly, Krišny. Oba dva jsou zdrojem všepříznivé moci a energie. Jsou neoddělitelně propojení. Slovo „Šiva“ značí všepříznivost, která nám poskytuje dobro a požehnání. Pán Krišna i Pán Šiva přinášejí do našeho života příznivá požehnání, sílu a blaženost. Krišna je znám jako zdroj a původce a Pán Šiva vyvstává z tohoto původce. Jinými slovy, Krišna inkarnuje jako Pán Šiva, který je Jeho dalším Já. Šiva-tattva se v tomto stvoření zjevuje na třech úrovních – v tama-guṇě (hmotné úrovni), raja-guṇě (střední úrovni) a sattva-guṇě (vyšší úrovni dobra). Víme, že Pán Šiva je ā tmārāma – je vždy sebenaplněný a spokojený sám v sobě. Proč je sebenaplněný? Protože medituje o svém milovaném Pánu Krišnovi a skrze tu oddanou meditaci je zcela naplněn. Díky tomuto blízkému spojení má Pán Šiva i stejné vlastnosti jako Jeho Pán. Pán Šiva je zplnomocněnou inkarnací Pána Krišny.
Krišna, který hraje na svoji flétnu a je spokojený sám v sobě, je Nejvyšší Pán, takže nemá žádný vyšší objekt, o kterém by mohl meditovat. Medituje sám o sobě. Samozřejmě ale rád medituje o čisté láskyplné oddanosti, kterou k Němu cítí Jeho oddaní. Tu si skutečně užívá a vychutnává. Pán Šiva ale má vyšší objekty a cíle, o kterých medituje – má svého milovaného Pána, Krišnu. Skrze svou oddanou meditaci o Krišnovi či Rámačandrovi získává mnoho síly, božské blaženosti, krásy a mnoho dalšího. Pán Krišna a Pán Šiva jsou tak úzce propojeni, že bychom je neměli oddělovat a vidět je různě. Zároveň ale nemají stejnou pozici. Krišna je nejvyšší Osobnost Božství a Pán Šiva je Jeho druhotnou expanzí. Když uctíváme Šivu, je Krišna velmi spokojený, protože vždy rád vidí, když někdo s láskou uctívá Jeho oddaného. Na druhou stranu, když Pán Šiva vidí, jak někdo oddaně slouží Krišnovi a s láskou Ho uctívá, tak je také velmi potěšený a pomůže tomuto člověku svým požehnáním k pokroku v jeho vztahu ke Krišnovi. Taková je povaha vztahu mezi Pánem Krišnou a Pánem Šivou. O Šiva-tattvě také existují mnohem vyšší filozofická pojednání, ale do těch teď nebudu zabíhat.
Pokud je Krišna Vesmírnou Energií… jak může mít podobu?
Subjektivní duchovní záležitosti nelze pochopit omezeným světským chápáním. Na světské úrovni není možné, aby měla energie osobnost a tělo. Na duchovní úrovni dokonalosti je zcela možné, aby vesmírná energie měla i nějakou podobu, osobnost. Tato podoba a osobnost se ale velmi liší od těch našich. Krišnovo tělo a osobnost sestává z božského vědomí, nikoliv z krve, masa a kostí. Jinými slovy Jeho tělo i osobnost a všechno, co je s ním spojené, se nachází v jiné dimenzi vědomí a není z hmoty jako to, co my vnímáme naším tělem a myslí. Proto je zcela možné, aby vesmírná energie měla své kosmické, energetické tělo a osobnost.
Naše hmotné tělo a osobnost pocházejí z této vesmírné energie. Zákonem stvoření je, že hmotné tělo pochází z úrovně jemné energie, na hmotné úrovni zhrubne a nabyde hmotných tvarů. Život je ve skutečnosti duchovní, není hmotný. Život je vitální energie, a i když dlí v našem hmotném těle, je svojí povahou duchovní.
Můžeme vidět, jak naše hmotné tělo vyvstává z tohoto subtilního ducha. Předtím, než jsme se narodili, kde byla naše těla? To, co se stalo naším tělem, existovalo předtím v genech – chromozomech matky a otce. Tělo dítěte v subtilní podobě existuje v otcových spermiích a vajíčku matky ještě předtím, než se obě buňky vzájemně spojí. Tělo se začne objevovat teprve až po tomto spojení. Spojují se tři faktory – otcova spermie, matčino vajíčko a zákon stvoření. Když se setkají, začínají tvořit tělo dítěte. Ponořme se ještě hlouběji – odkud pochází spermie v otcově těle a vajíčko v těle matky? Vytvářejí se díky energii přírody dle biologických zákonitostí našeho těla a vlivu hormonů. Ty se aktivují díky tomu, že je naše tělo vyživováno přírodními energiemi – jídlem, prāṇickou energií ze vzduchu a vodou. Pojďme ještě hlouběji – odkud získáváme jídlo, vzduch a vodu? Pocházejí z vesmírné energie, stejně, jako celá naše planeta a také všechny planety a hvězdy, které vidíme na nočním nebi. Všechno se projevuje ze subtilní úrovně. Všechno hrubé vzniká ze subtilní vesmírné energie. Jinými slovy, nejhrubší podoba duchovní energie se nazývá hmota a nejjemnější podobou hmoty je duchovní energie. Celý tento hmotný svět bude jednou zničen a rozpustí se v duchu, v subtilní energii.
Energie může mít podobu – vždyť z ní všechny podoby vycházejí. Nejvyšší Energie také může mít svoji podobu, tvořenou vědomím. Veškerá hmota pochází z ducha. Hmota ducha nevytváří. Všepronikající duchovní energie dává vzniknout hmotě. Veškeré hmotné objekty se jednou rozpustí zpět do této subtilní energie. Jednoho dne, během konečného zničení, se rozpustí i celá naše Země, nic po ní nezůstane. Vrátí se tam, odkud přišla – do subtilní energie.