Lze lásku k Bohu nejen cítit, ale také vidět či slyšet? Jaký je rozdíl mezi Šivou a Krišnou? A má vesmírná energie podobu? Přednáška z Francie z roku 2013.

Audio online:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/1vQmRLAjjKLp77I2qUmEufQBhLK2hPLmP/view?usp=sharing

Když společně zpíváme, naladěni na stejnou harmonii, je to tak pěkné. Hudba je jedním z účinných způsobů, jak pěstovat náš vztah s Nejvyšším Pánem. Nejen, že bychom měli zpívat hezké písně s hezkou melodií, ale také pocity našeho srdce by měly být melodické a krásné. Hluboké pocity našeho srdce mají různé nálady různých melodií. Naše oddané city k Nejvyššímu Pánu mají krásné barvy a melodie. To není jen metaforický nebo symbolický popis, je to něco, co se skutečně děje. Není to jen poetické vyjádření, je po poetická skutečnost. Na jisté úrovni našeho duchovního pokroku dokážeme vidět různé barvy naší lásky k Bohu a také můžeme slyšet její různé melodie.

Chci vysvětlit něco důležitého o světě láskyplné oddané meditace. Občas máme s naší mentální úrovní špatnou zkušenost – noční můry anebo strašidelné, ošklivé představy. Stejným způsobem ale můžeme mít i nádherné zážitky. Když budeme žít život v kvalitě dobra, ve vyšší příznivosti, pak mentální obrazy, které uvidíme, když zavřeme oči, mohou být velmi krásné, barevné a melodické. Když začneme vidět v mysli nádherné barevné obrazy a uslyšíme sladké melodie písně našeho vlastního srdce, pak to zklidní celé naše bytí a naplní nás to štěstím. Když se lhostejně díváme na nějaké vnější barvy, nejsou pro nás ničím zvláštním. Když ale barvu uvidíme jako obraz v mysli, můžeme se ponořit do její barevnosti a ta barva obživne. Říká se tomu barevná meditace. Barvy se objevují a vzájemně se prolínají. Často barvy, melodie a pocity, které nedokážeme vnímat ve vnějším světě, můžeme zakusit na mentální úrovni či ve snu. Jsou aktivní a živé.

Když sedíme v IMAX kině, jsme pohlceni zvukem a obrazem. Pokud chceme zakusit nádheru Himalájí anebo se vydat za dobrodružstvím v oceánu, můžeme zakusit tento třírozměrný zážitek. Když se na nás valí vlna, máme pocit, že nás zaplaví, máme pocit, že jsme přímo uprostřed dění, i když ve skutečnosti sedíme na sedačce v kině. Džungle, moře, sněhová vánice – všechno nás obklopí a pohltí. Když někdo na plátně vystřelí šíp naším směrem, lekneme se, že nás zasáhne. I když nejsme v místě děje, máme věrohodný zážitek vytvořený na základě obrazu a zvuku. Podobně v hluboké úrovni meditace je možné mít tří, čtyř nebo pětirozměrné zážitky.

Každý, komu se někdy zdál nádherný sen, ví, že sladký účinek snu přetrvává i poprobuzení. Je to hluboká zkušenost. Ve vnějším světě nic podobného neprožijeme, ale když se nám něco opravdu krásného stane ve snu, tak to pak může mít účinek i v reálném životě. Tyto příklady dávám, abych vysvětlil, jaký účinek může mít subjektivní svět vědomí.

Velcí umělci, jako byl Leonardo Da Vinci, měli velkou sílu meditace – představivosti. Když si v mysli představili nějaký obraz, snažili se ho namalovat a svoji práci si užívali. Tělo se unaví a často potřebuje odpočívat, mysl se ale neunaví nikdy. Velcí hudebníci vstávají brzy ráno a hodiny a hodiny hrají, ponořeni do své hudby. Velcí básníci mohou hodiny a hodiny psát básně. Stejně tak síla božské lásky je tak velká, že snadno přemůže tělesné překážky nebo nepřízeň okolí a dá nám sílu, abychom se přes ně přenesli. V Indii můžeme spatřit oddaného, který skládá nějaký bhadžan, i když vypadne elektřina – i ve strašném vedru a s potem na čele píše dál a dál. Někteří oddaní hudebníci hrají hodiny a hodiny bez ohledu na horko, zimu či hlad. Nevnímají to, protože jsou pohrouženi ve vnitřním světě.

Co teprve říci o blaženém hnutí Pána Čaitanji, které započalo ve Šrívás Anganu! Začínalo se večer a končilo se za úsvitu. Celá noc uběhla v extatickém zpívání a tančení. Oddaní byli překvapeni, že ráno přišlo tak rychle. Věděli, že klid, který měli na sankírtan, je u konce.

Jaký je rozdíl mezi Krišnou a Šivou?

Krišna je Nejvyšší a Původní Osobnost všeprostupující vesmírné síly. Tím se od Pána Šivy liší. Pán Šiva je druhotnou expanzí této síly, Krišny. Oba dva jsou zdrojem všepříznivé moci a energie. Jsou neoddělitelně propojení. Slovo „Šiva“ znamená všepříznivost, která nám poskytuje dobro a požehnání. Pán Krišna i Pán Šiva přinášejí do našeho života příznivá požehnání, sílu a blaženost. Ale Kršina je znám jako zdroj a původce a Pán Šiva vystupuje z tohoto původce. Krišna inkarnuje jako Pán Šiva, který je Jeho dalším Já. Šiva Tattva se v tomto stvoření zjevuje na třech úrovních – v tama guně (hmotné), radža guně (střední úrovni) a sattva guně (vyšší úrovni dobra) guně. Víme, že Pán Šiva je átmaráma – je vždy sebenaplněný a spokojený sám v sobě. Proč je sebenaplněný? Protože medituje o svém milovaném Pánu Krišnovi a díky této oddané meditaci je zcela naplněn. Díky tomuto blízkému spojení Pán Šiva má i stejné vlastnosti, jako Jeho Pán. Pán Šiva je zplnomocněnou inkarnací Pána Krišny.

Krišna je Nejvyšší Pán, který hraje na svou flétnu a je spokojený sám v sobě – nemá žádný vyšší objekt, o kterém by mohl meditovat. Medituje sám o sobě. Samozřejmě ale rád medituje o čisté láskyplné oddanosti, kterou k Němu cítí jeho oddaní. To si skutečně užívá a vychutnává. Pán Šiva ale má vyšší objekty a cíle, o kterých medituje – má svého milovaného Pána, Krišnu. Skrze svou oddanou meditaci o Krišnovi či Rámačandrovi získává tolik síly, božské blaženosti, krásy a všeho dalšího. Pán Krišna a Pán Šiva jsou tak úzce propojeni, že bychom je neměli oddělovat a vidět je různě. Zároveň ale nemají stejnou pozici. Krišna je Nejvyšší Osobnost Božství a Pán Šiva je jeho druhotnou expanzí. Když uctíváme Šivu, je Krišna velmi spokojený. Na druhou stranu, když Pán Šiva vidí, jak někdo vykonává oddanou službu Krišnovi a s láskou Ho uctívá, tak je také velmi potěšený a pomůže tomuto člověku svými požehnáními, aby pokročil ve svém vztahu ke Krišnovi. Taková je povaha vztahu mezi Pánem Krišnou a Pánem Šivou. O Šiva Tattvě také existují mnohem vyšší filosofická pojednání, ale do těch teď nebudu zabíhat.

Má Krišna coby Vesmírná Energie podobu?

Duchovní oblast nelze pochopit světským chápáním. Na hmotné úrovní není možné, aby měla energie osobnost. Na duchovní úrovni dokonalosti je zcela možné, aby se vesmírná energie projevila i skrze nějakou podobu, skrze osobnost. Tato podoba a osobnost se ale velmi liší od té naší. Krišnovo tělo a osobnost se sestává z božského vědomí, ne z krve, masa a kostí. Jinými slovy, má tělo a osobnost z jiné dimenze vědomí, stejně jako všechno, co je s ním spojené, a ne z hmoty jako všechno to, co vnímáme naším tělem a myslí. Proto je zcela možné, aby vesmírná energie měla své kosmické tělo a osobnost. I naše hmotné tělo a osobnost vycházejí z této vesmírné energie. Zákonem stvoření je, že hmotného tělo pochází z úrovně jemné energie a na hmotné úrovni zhrubne a nabude hmotných tvarů. Protože život je ve skutečnosti duchovní, není hmotný. Život je vitální energie a ta je duchovní. I když dlí v našem hmotném těle, je svou povahou duchovní.

Můžeme vidět, jak naše hmotné tělo vyvstává z tohoto subtilního ducha. Předtím, než jsme se narodili, kde byla naše těla? To, co se stalo naším tělem, existovalo předtím v genech, chromozomech matky a otce. Tělo dítěte v jemné formě existuje v otcových spermiích a vajíčku matky ještě předtím, než se obě buňky vzájemně spojí. Tělo teprve začne objevovat až po tomto spojení. Spojují se tři faktory – otcova spermie, matčino vajíčko a zákon stvoření. Tyto tři začínají tvořit tělo dítěte. Když se ponoříme ještě hlouběji – odkud pochází spermie v otcově těle a vajíčko v těle matky? Vytvářejí se díky energii přírody dle biologických zákonitostí našeho těla a vlivu hormonů. Ty se aktivují díky tomu, že je naše tělo vyživováno přírodními energiemi – jídlem, pránickou energií ze vzduchu a vodou. Když se ponoříme ještě hlouběji – odkud získáváme jídlo, vzduch a vodu? Pocházejí z vesmírné energie, stejně, jaké celá naše planeta a také všechny planety a hvězdy, které vidíme na nočním nebi. Všechno se projevuje ze subtilní úrovně. Všechno hrubé vzniká z subtilní vesmírné energie. Jinými slovy nejhrubší podoba duchovní energie se nazývá hmota a nejjemnější podobou hmoty je duchovní energie. Celý tento hmotný svět bude jednou zničen a rozpustí se v duchu, v subtilní energii. Celé naše tělo vyvstává ze subtilní vesmírné energie.

Energie může mít podobu, vždyť z ní vycházejí všechny podoby. Nejvyšší Energie také může mít svou podobu, tvořenou vědomím. Veškerá hmota pochází z ducha. Hmota ducha nevytváří. Všepronikající duchovní energie je původcem zrodu hmoty. Veškeré hmotné objekty se jednou rozpustí zpět do této subtilní energie. Jednoho dne, během konečného zničení, se rozpustí i celá naše Země, nic po ní nezůstane. Vrátí se tam, odkud přišla – do subtilní energie.