Jak vypadá skutečná láska na božské úrovni? Přednáška z Gópáldží Mandiru z Francie z 24.8.2013.
Audio online:
Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1u4KHeSfnEYWidT92A4lnkUcvogV2YvL-/view?usp=sharing
Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing
PŘEPIS:
Dnes bych rád něco řekl o slávě Pána Čaitanji – Šrímána Maháprabhua. Bez Jeho milosti a také bez milosti Nitjánandy Prabhua, Gadádhara Prabhua a Paňča-tattvy nedokážeme skutečně vstoupit do světa božské lásky Rádhy a Krišny. Božský Pár, nejvyšší Bůh a Bohyně, se spojili a sestoupili v podobě Pána Gaurángy. Velcí oddaní v kali-yuze, v této současné době, pochopili a zrealizovali, že Pán Krišna samotný, který přijal transcendentální náladu a pleť Šrímatí Rádhiky, se zjevil ve zlaté podobě Pána Gaurángy, aby nám požehnal. Rája Rámananda Prabhu měl darśan božské reality, že Pán Čaitanja není nikým jiným než spojením Rádhy a Krišny. Na své vlastní oči viděl, jak se Pán Čaitanja rozdělil na dva – na Rásarádže Krišnu, nejvyššího a nejkrásnějšího vládce chuti veškerých extatických nálad lásky, a Mahábhávu Svarúpiní Šrímatí Rádhiku – která je ztělesněním nekonečného oceánu Rasarádžových láskyplných blažených nálad. Hlavním důvodem, proč se Pán Čaitanja zjevil, byla Jeho touha neomezeně si vychutnat vipralambha-premu Šrímatí Rádhiky, aby zakusil tuto nejextatičtější blaženou bolest lásky v odloučení od Krišny.
Tento svět je považován za vipralambha kṣetru – místo, na kterém Krišnu zakoušíme v náladě odloučení. Na rozdíl od úrovně Jeho božského příbytku, Gólóky, tu Krišna není neustále viditelný. Tam nepřetržitě předvádí své božské dovádění a blažené zábavy, ale na této pozemské úrovni je většinou neviditelný a neprojevený a to způsobuje bolest odloučení. Někteří mahābhāgavatové (velké realizované duše) proto nazírají na tuto Zemi jako na vipralambha kṣetru, tedy jako na místo, kde se můžeme spojit s Nejvyšším Pánem skrze bolest odloučení. „Krišno, kde jsi? Proč jsi ode mě tak daleko? Kdy se mi přiblížíš, můj milovaný Pane? Kdy se já přiblížím k Tobě? Kdy milostivě přijmeš moje srdce, duši a vše ostatní v láskyplné oddané službě Tobě?“ Takovou náladu najdeme i v božském životě Pána Čaitanji. Někdy pro Krišnu naříkal a volal Ho:
haha krishna prana-natha vrajendra-nandana!
kahan yana kahan pana, murali-vadana
– Šrí Čaitanja Čaritámrita, Antja 12.5
„Ó milovaný Pane Krišno, kam mám jít, kterým směrem se vydat, abych Tě našel? Ty jsi mým životem, jsi mým vším. Milovaný synu Mahárádže Nandy, už bez Tebe nedokážu nadále žít. Kdy Tě spatřím? Kdy před očima uzřím Tvoji božskou krásu, Tvoji božskou podobu? Kdy Tě budu moci obejmout s veškerou láskou, kterou chovám v srdci? Prosím, řekni mi, co mám dělat, abych Tě získal a abych Tě dosáhl? Řekni mi, jak mohu získat Tvůj darśan a být ve Tvé nektarové společnosti, která je životní silou Tvých oddaných a bez které nedokážou žít? Někdy oddaní žijí i přes tuto veškerou bolest z odloučení, protože Ty jim milostivě umožňuješ žít a tak je zachraňuješ. Protože jinak by nedokázali přežít akutní bolest odloučení od Tebe.“
Č aitanja Maháprabhu se zjevil zejména proto, aby si mohl vychutnávat tuto vipralambha premu – lásku v bolesti odloučení od Krišny, Jeho milovaného Pána. Mimo to si také někdy vychutnával lásku ke Krišnovi v náladě spojení. Krišna-prema (extatická láska ke Krišnovi) má dvě kategorie:
1. V náladě spojení ve spojení
2. V náladě spojení v odloučení
Šrímán Maháprabhu ve svém božském životě zakoušel oba dva druhy lásky ke Krišnovi. Pohroužel se však zejména do chuti vipralambha premy. Na druhou stranu ale víme, že Pán Čaitanja byl Pánem nejvyššího milosrdenství – tak ho viděli a realizovali Jeho oddaní. Během svého života zachránil spousty duší, jejichž životům požehnal proudem Krišna-premy. Tento Spasitel byl ke všem tak milostivý a laskavý! Společnost Pána Čaitanji byla tak mocná, že kdokoliv, kdo s Ním přišel do styku, se okamžitě stal velkým oddaným, vnořil se do oceánu extatické lásky ke Krišnovi a jeho život byl nanejvýše požehnán extatickým naplněním.
Proto Naróttam dás Thákur složil píseň Gaurángera duṭi pada, ve které Pána Čaitanju uctívá. Je to nádherná oddaná píseň a když čteme její text, tak můžeme vidět, kolik oddané lásky Naróttam Dás Thákur k Pánu Čaitanjovi cítil. Je obrovský rozdíl mezi obyčejnou světskou láskou a oddanou láskou. V porovnání s oddanou láskou je obyčejná láska velmi laciná. „Něco se mi líbí, tak to miluji. Líbíš se mi, proto tě miluji. Jakmile se mi líbit přestaneš, přestanu tě milovat.“ A láska je pryč. Byla totiž založená na sobeckých tužbách a dočasném zalíbení. Jakmile je narušený sobecký zájem mezi dvěma zamilovanými, tak láska odletí pryč. Povaha božské lásky má úplně jinou kvalitu. Je v ní hluboký závazek a není dočasná, křehká či zranitelná a nezávisí na dočasných zalíbeních. Je to láska se závazkem a úctou, a proto se jí říká oddaná láska. A tato vznešená božská láska je hodná toho, aby byla nabídnuta Šrímatí Rádhárání, Šrí Krišnovi, Šrí Čaitanjovi a Šrí Nitjánandovi. V oddané lásce je oddaný závazek a ten přináší tolik radosti a blaženosti!
Jakmile jednou vstoupíme do tohoto světa božské lásky, všechno je blažené, bez nějakých malicherných konfliktů. Láska na božské úrovni není křehká jako ta z tohoto světa. Je hluboká a mocná, plná oddaného štěstí. I když ve světě božských vztahů nastane nějaký dočasný nesoulad názorů, je okamžitě nádherně zharmonizován, protože je tam spousta láskyplné péče a loajality. Láska je zcela prosta vykořisťování, proto lze všechno snadno a hezky zharmonizovat.
Vzdávám ty nejuctivější poklony lotosovým nohám Pána Čaitanji a modlím se o to, aby Jeho milost byla udělena nám všem. A nejen Jeho milost, ale také božská milost celé Paňča Tattvy, Jeho milovaných společníků.
Gaurángera duti pada
(Sávarana Šrí Gaura Mahimá)
Naróttam dás Thákur
gaurāṅgera duṭi pada, jār dhana sampada,
se jāne bhakati-rasa-sār
gaurāṅgera madhura-līlā, jār karṇe praveśilā,
hṛdoya nirmala bhelo tār
Těm, kteří přijali lotosové nohy Šrí Gaurángy za poklad všech pokladů, je známa chuť bhakti-rasy, plně vyzrálých plodů oddané služby. Ti, do jejichž uší vstoupily sladké zábavy Šrí Gaurángy, jsou bytostmi čistého srdce.
je gaurāṅgera nāma loy, tāra hoy premodoy,
tāre mui jāi bolihāri
gaurāṅga-guṇete jhure, nitya-līlā tāre sphure,
se jana bhakati-adhikārī
V srdcích těch, kteří přijali Gaurángovo Svaté Jméno, se probudí prema. Takovým bytostem provolávám slávu: „Bolihárí! Bravo!“ Ti, kteří se slzami v očích oceňují Gaurángovy vlastnosti, dosáhli kvalifikace k bhakti a věčné zábavy Šrí Šrí Rádhá-Krišny jim už nezůstávají dále skryty.
gaurāṅgera saṅgi-gaṇe, nitya-siddha kori’ māne,
se jāy brajendra-suta-pāś
ś rī-gauḍa-maṇḍala-bhūmi, jebā jāne cintāmaṇi,
tāra hoy braja-bhūme bās
Ti, kteří chápou, že Gaurángovi osobní společníci jsou nitya-siddhové, věčně dokonalé duše, dosáhnou povýšení do svrchovaného sídla Vradžendra-súty. Komu je známo, že Gauda-mandala, Šrí Nabadvíp, je transcendentálním kouzelným kamenem mudrců, ten je skutečným obyvatelem Vradža-bhúmi, Šrí Vrindávanu.
gaura-prema-rasārṇave, śe taraṅge jebā ḍube,
se rādhā-mādhava-antaraṅga
gṛhe bā vanete thāke, ‘hā gaurāṅga’ bo’le ḍāke,
narottama māge tāra saṅga
Gaura-prema je oceánem nektaru. Ten, kdo se ponoří hluboko do vln tohoto oceánu, se stane blízkým společníkem Šrí Šrí Rádhá-Mádhavy. Ať žije doma rodinným životem nebo v lese jako asketa, pokud pronáší „Há, Gauránga“, modlí se Naróttam Dás o jeho společnost.
Gópáldží Mandir, Rouen, Francie, 2013.