13-05 Proč je v duchovním životě důležitá víra a pozornost?

PŘEPIS

Když budeme s oddaností vyslovovat mahámantru (Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré, Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré), vstoupí do našeho života subtilní duchovní pro­spěch. Nejvyšším užitkem, kterého můžeme vyslovováním maháman­try dosáhnout, je bezpříčinná milost Nejvyššího Pána. Musíme ji ale pronášet s vírou a oddaností – s oddanou důvěrou neboli důvěřivou oddaností, pak funguje. A tak pomalu můžeme vstoupit do světa milosti mahámantry. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že víra hraje při rozvoji našeho života vitální roli. Nemluvím o slepé víře. Mluvím o osvícené víře, o víře ozářené moudrostí.

Často slýcháváme výraz „léčba vírou“. Ta skutečně velmi pěkně funguje. Musíme vědět, jak ji použít a co dělat, aby na nás příznivě účinkovala. Někdy jsme například velmi unavení a vyčerpaní, fyzicky i duševně. Pak ale dostaneme nějakou úžasnou dobrou zprávu, díky které se okamžitě cítíme skvěle a plni energie. Odkud tato energie a nadšení přišly? Odkud vstupují do naší mysli a do našeho tělesného bytí? Přichází z duchovní úrovně existence. Tato energie se dostavuje proto, že v tu dobrou zprávu máme víru, a to nás tak rozradostní a nadchne. Díky té spontánní víře a důvěře v tu zprávu se cítíme plni energie, nadšení a štěstí. Neděje se to jen na fyzické úrovni našeho těla, ale i na mentální a duchovní úrovni našeho bytí. Tento příklad dávám proto, abych vysvětlil, že když máme hlubokou víru v nějaké skvělé zprávy, dodá nám to speciální energii štěstí a radosti. Tato energie přichází z úžasné zásobárny umístěné v naší duchovní existenci. Když jsme unavení a vyčerpaní a nejraději bychom hned usnuli, ale přijde nám zpráva, že jsme vyhráli deset milionů, tak nás ospalost i únava okamžitě přejdou a naplní nás spousta energie. To je praktický příklad toho, jak můžeme získat novou energii radosti z úrovně víry či duchovních pocitů. Když říkám duchovní, myslím tím mentální i duchovní, ne tělesné.

Biologové to budou vysvětlovat tak, že příliv nové energie jsme pocítili proto, že se nám v těle aktivovaly nějaké hormony. My bychom se jich ale zeptali, proč ty stejné hormony nefungují i v mrtvém těle, pokud je to jen fyziologický jev? Odpovědí je, že pokud v těle není duše, pak tento proces nefunguje. Je pravda, že hormony se v těle nacházejí, ale jsou aktivovány právě silou víry v dobré zprávy. Předtím byly neaktivní a aktivace přišla z mentální úrovně, z víry, že jsme vyhráli loterii. Dle duchovní vědy, která přesahuje chápání té světské, se na naší mentální úrovni existence, ve světě víry, nachází obrovská síla a energie, která z víry vyvstává. Když nám někdo sdělí, že jsme vyhráli milion, a my tomu nebudeme věřit, štěstí a čerstvá energie se nedostaví. Budeme velmi šťastní jen v případě, že tomu uvěříme. Uvedl jsem tento jednoduchý příklad, abych vysvětlil, jak obrovskou sílu má osvícená víra v kvalitě dobra. Když je tato víra zneužita, může také přinést negativní sílu v kvalitě nevědomosti. Teď ale mluvím o víře v Nejvyššího Pána v kvalitě dobra.

Během Olympiády můžeme vidět, jak se vzpěrači snaží uzvednout vytyčenou váhu několikrát – poprvé ani podruhé to nedokážou, ale napotřetí ano. Poprvé selžou, i napodruhé se velmi snaží, ale stále jim to nejde. Napotřetí se soustředí a mají hlubokou víru v to, že to zvládnou, a ono se jim to opravdu podaří a činku uzvednou. Jaký v tom byl rozdíl? Stejný člověk, stejné svaly, stejné odhodlání – poprvé a podruhé to ale nedopadlo. Podařilo se to až poté, co se sportovec s vírou soustředil na to, že to dokáže. Vstoupila do něj nová energie, která to umožnila – ta by ale nepřišla bez víry. To stejné platí pro všechny ostatní sportovce. Lámou své vlastní rekordy, protože mají víru, že to zvládnou.

Toto všechno jsou drobné, ale realistické příklady toho, že z úrovně naší mentální existence můžeme získat novou dynamickou sílu. Kolik síly teprve můžeme obdržet z vyšší duchovní existence, od zdroje veškeré síly, Nejvyššího Pána? Čeká na nás celý svět božské vesmírné síly! Když se dokážeme spojit s tímto zdrojem, můžeme z této božské úrovně existence získat obrovské množství síly a energie. Musíme ale zjistit, jak se s tímto světem nevyčerpatelné, obrovské energie spojit. Je to možné skrze sādhanu neboli pěstování duchovního života – díky ní se spojíme se zdrojem bezbřehé božské energie a pak také budeme požehnáni božskou silou. Realizace této síly je velmi subtilní, úžasná, mystická a nádherná.

I v běžném životě můžeme vidět, jak fungují subtilní síly, které sice nevidíme a nemůžeme na ně sáhnout, ale jsou přítomné. Například globální bezdrátová komunikace po celém světě probíhá díky vlnám elektro­magnetické energie. Skrze ni můžeme volat mobilními telefony, používat internet anebo mít videohovory. Když na někoho hlasitě z plna hrdla zavoláme, jak daleko náš hlas dosáhne? Jak nejdále může být, aby nás uslyšel? Ale my můžeme jen zmáčknout tlačítko na mobilu a signál může cestovat tisíce a tisíce kilometrů k dalšímu člověku. Tuto elektromagnetickou energii nemůžeme ani vidět, ani slyšet, ani cítit, ale přesto je tak mocná! Podobným způsobem v našem životě existují různé druhy vyšší duchovní energie a moci a my je můžeme objevit skrze duchovní kultivaci. Oddaní na vysoké úrovni mohou mluvit od srdce k srdci beze slov. To je možné. Funguje to podobně jako rádiové či elektromagnetické vlny – ve vyšší dimenzi našeho vědomí existují subtilní duchovní síly, které mohou být objeveny a zakoušeny ve vztahu s nejvyšší božskou Pravdou, všeprostupující vesmírnou Energií, Nejvyšším Pánem.

Skrze kontinuální kultivaci duchovního života s vírou se v určitý moment tato energie projeví a v hlubší úrovni naší existence ji budeme moci zakusit. Víra je v tomto procesu nezbytná, proto na ni kladu takový důraz. Při této duchovní kultivaci musejí jít víra a oddanost ruku v ruce. I v našem běžném životě si zážitky plně neprožijeme, když nejsme dostatečně soustředění na to, co děláme. Pokud například jíme vynikající jídlo, ale mysl máme plnou úzkosti a jídlo jen hltáme, nebudeme schopni si ho vychutnat. Když sedíme u stolu, hltáme jídlo a řešíme spoustu věcí s ostatními, tak to není zdravé, a navíc si jeho chuť nedokážeme uvědomit. Jógí naopak jedí tak, jak je doporučeno Védami – při jídle jsou velmi uvolnění, soustředí se na každé sousto a snaží se ho procítit celým svým bytím. Vychutnávají si ho a to je dobré jak pro trávení, tak pro zdraví celkově. Na tomto příkladu můžeme vidět, že když máme ledabylý přístup i k běžným činnostem, jako je jídlo, pití, spánek a podobně, tak nám toho tolik unikne. Zatímco když jsme soustředění a věnujeme naší činnosti pozornost a meditujeme o ní, můžeme mít celistvější prožitek, který by nám kvůli ledabylému přístupu zcela unikl. Jóga nás proto učí, abychom sami k sobě nikdy nepřistupovali ledabyle.

V našem životě rozhodně potřebujeme mít nejvyšší cíl, jinak by byla víra k ničemu. Musíme mít božský cíl – transcendentální cíl doko­nalosti a naplnění, který stojí nad všemi nedokonalými koncepty víry a prožitků. K čemu by nám jinak víra byla? I v našem každodenním životě máme jisté ambice. Máme obecnou představu o tom, jak pokračovat a co dělat, abychom tuto ambici naplnili. Když chceme být velkým doktorem, inženýrem, vědcem či kosmonautem, víceméně víme, jak toho dosáhnout, i když neznáme každý detail této cesty. Někdo je úspěšný v dosažení svých cílů a někdo ne. To, že to někteří nezvládli, ale ještě neznamená, že to zvládnout nelze. Toho cíle lze dosáhnout a existuje pro to reálný potenciál. Ale na cestě k tomu cíli je spousta nejistot a může to zabrat roky. Některé části cesty k našemu cíli ještě neznáme, ale to neznamená, že k němu nemůžeme dojít. Musíme se za tím cílem s vírou vydat a jedině tak k němu dojdeme. Podobným způsobem svět duchovního pokroku a duchovní kultivace také v jistých životních stádiích zahrnuje určité nejistoty.

Koneckonců dosažení Nejvyššího Pána je tou největší životní ambicí, žádná větší už nemůže existovat. Je to ambice životního naplnění. I když se po cestě k útočišti u Nejvyššího Pána objeví nějaké nejistoty, je to v pořádku, je to součást života. To ale neznamená, že neexistují i jistoty. Ty bychom měli následovat a nakonec našeho cíle dosáhnout. Někdy máme tendenci ztratit víru v duchovní kultivaci, protože zakoušíme jen samé nejistoty a máme problém si všímat všech jistot a ujištění, které se nám dostávají. Víru bychom ale nikdy neměli ztratit. Když máme vytyčený životní cíl, nemůžeme se nechat svést z cesty nějakými nejistotami, které nás po cestě k němu potkají. Naopak, musíme pokračovat s plnou vírou a sebedůvěrou a s odhod­laným přesvědčením, spolehnout se na milost Pána, pokračovat a nakonec dosáhnout našeho božského cíle. Musíme mít pozitivně naladěnou mysl a musíme být velmi optimističtí. Život vyšší duchovní kultivace není pro pesimisty. Svět duchovních zážitků je plný mysticismu, tajemství, dobrodružství a blaženosti.

Už nám dnes nezbývá mnoho času, ale neměli bychom být ovládáni časem, naopak my bychom měli ovládat čas. Čas by se měl podřídit tomu, co děláme. Někdy můžeme přesáhnout časový limit, protože se bavíme o něčem nadčasovém. Můžeme transcendovat sílu času. Musíme mít dobrodružnou povahu. Když jsme uprostřed dobro­druž­ství, nedokážeme být dochvilní. Proud duchovní energie, duchovní reality, běží ve vlastním časovém rámci, který nepodléhá času odměřovanému hodinami.

Gópáldží Mandir, Rouen, Francie z 20.8.2013