Víra je základní kámen naší duchovní praxe. Ale proč? A jaký je rozdíl, když k našim činnostem přistupujeme laxně anebo s pozorností? Přednáška z Francie z 20.8.2013.

Audio k online poslechu:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/1tYgC2nFkw_NkCGBqOy7mRWsOFXYvb2ba/view?usp=sharing


Když budeme vyslovovat Mahá Mantru s oddaností, vstoupí do našeho života subtilní duchovní prospěch. Nejvyšší prospěch, který můžeme získat tímto vyslovováním Mahá Mantry, je bezpříčinná milost Nejvyššího Pána. Musíme ji ale pronášet s vírou a oddaností. S oddanou důvěrou neboli důvěřivou oddaností – pak funguje. A pomalu tak můžeme vstoupit do světa milosti Mahá Mantry. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že víra hraje vitální roli v rozvoji našeho života. Nemluvím o slepé víře. Mluvím o osvícené víře. O víře ozářené moudrostí.

Často slýcháváme výraz „léčba vírou“. Ta skutečně velmi pěkně funguje. Musíme vědět, jak ji použít, co dělat, aby na nás příznivě zafungovala. Například někdy se cítíme velmi unavení a vyčerpaní, fyzicky i duševně. Pak ale přijde nějaká úžasná dobrá zpráva a my se okamžitě cítíme tak dobře a plní energie. Odkud vychází tato energie a nadšení? Odkud vstupují do naší mysli a do našeho tělesného bytí? Přichází z duchovní úrovně existence. Tato energie přichází proto, že v tu dobrou zprávu máme víru, a to nás tak rozradostní a nadchne. Díky té spontánní víře a důvěře se cítíme plni energie a šťastně. To se neděje jen na fyzické úrovni našeho těla, ale děje se to i na mentální a duchovní úrovni našeho bytí. Tento příklad dávám proto, abych vysvětlil, že když máme hlubokou víru v nějaké skvělé zprávy, dodá nám to speciální energii, štěstí a potěšení. Tato energie přichází z úžasné zásobárny naší duchovní existence. Když máme unavenou a vyčerpanou mysl a tělo a nejraději bychom hned usnuli, ale přijde nám zpráva, že jsme vyhráli deset milionů Euro, tak ospalost a únava okamžitě zmizí a naplní nás tolik energie. To je praktický příklad toho, jak můžeme získat novou energii radosti z úrovně víry či duchovních pocitů. Když říkám duchovní, myslím tím mentální i duchovní, ne tělesné.

Biologové to budou vysvětlovat tak, že jsme pocítili příliv nové energie, protože se nám v těle aktivovaly nějaké hormony. My bychom se jich ale zeptali, proč ty stejné hormony nefungují i v mrtvém těle, pokud je to jen fyziologický jev? Odpovědí je, že pokud v těle není duše, pak tento proces nefunguje. Je pravda, že ty hormony v těle jsou, ale jsou aktivovány právě tou silou víry v dobré zprávy. Předtím byly neaktivní a aktivace přišla z mentální úrovně, z víry, že jsme vyhráli loterii. Dle duchovní vědy, která přesahuje chápání světské vědy, se na naší mentální úrovni existence nachází obrovská síla a energie pocházející z víry. Když vám někdo sdělí, že jste vyhráli milion Euro a vy tomu nebudete věřit, štěstí a nová energie se nedostaví. Budete velmi šťastní jen v případě, že tomu uvěříte.

Dal jsem jednoduchý příklad, abych vysvětlil, jakou obrovskou sílu má osvícená víra v kvalitě dobra. Když je tato víra zneužita, může také přinést negativní sílu v kvalitně nevědomosti. Teď ale mluvím o víře v Nejvyššího Pána v kvalitě dobra.

Během Olympiády můžeme vidět, jak se vzpěrači snaží uzvednout vytyčenou váhu několikrát – poprvé ani podruhé to nedokážou, ale napotřetí ano. Poprvé selžou, i napodruhé se velmi snaží, ale stále jim to nejde. Napotřetí se soustředí a mají hlubokou víru v to, že to zvládnou a ono se jim to opravdu podaří a činku uzvednou. Jaký v tom byl rozdíl? Stejný člověk, stejné svaly, stejné odhodlání – poprvé a podruhé to ale nedokázal. Podařilo se mu to až poté, co se soustředil s vírou v to, že to dokáže. Vstoupila do něj nová energie, která to umožnila – ta by ale nepřišla bez víry. To stejné platí pro všechny ostatní sportovce. Lámou své vlastní rekordy, protože mají víru, že to zvládnou.

Toto všechno jsou malé, ale realistické příklady toho, že z úrovně naší mentální existence můžeme získat novou dynamickou sílu. Kolik síly teprve můžeme získat z vyšší duchovní existence, od Nejvyššího Pána. Čeká na nás celý svět božské vesmírné síly! Když se dokážeme spojit s tímto zdrojem, můžeme z této božské úrovně existence získat mnoho síly a energie. Musíme ale zjistit, jak se s tímto světem nevyčerpatelné, obrovské energie spojit. Je to možné skrze sádhanu neboli pěstování duchovního života – díky ní se spojíme se zdrojem bezbřehé božské energie a pak také budeme požehnáni božskou silou. Realizace této síly je velmi subtilní, úžasná, mystická a nádherná.

I v běžném životě můžeme vidět, jak funguje subtilní síly, které nevidíme, nemůžeme na ně sáhnout, ale jsou tam. Například globální bezdrátová komunikace probíhá díky vlnám elektromagnetické energie. Díky ní můžeme volat mobilními telefony, používat internet anebo mít videohovory. Když na někoho hlasitě z plna hrdla zavoláte, jak daleko váš hlas dosáhne? Odkud vás ten člověk uslyší? Ale my můžeme jen zmáčknout tlačítko na mobilu a signál může cestovat tisíce kilometrů k dalšímu člověku. Tuto elektromagnetickou energii nemůžeme ani vidět, ani slyšet, ani cítit, ale přesto je tak mocná. To je jednoduchý příklad toho, že různé druhy vyšší duchovní energie a moci existují v našem životě a my je můžeme objevit skrze duchovní kultivaci. Oddaní na vysoké úrovni mohou mluvit srdcem k srdci beze slov. To je možné. Funguje to podobně jako rádiové či elektromagnetické vlny – ve vyšší dimenzi našeho vědomí existují také subtilní duchovní síly, které mohou být objeveny a zakoušeny ve vztahu s Nejvyšší Božskou Pravdou, všeprostupující Vesmírnou Energií, Nejvyšším Pánem.

Skrze kontinuální kultivaci duchovního života s vírou se v určitý moment tato energie projeví a v hlubší úrovni naší existence ji budeme moci zakusit. Víra je v tomto procesu nezbytná, proto na ni dávám takový důraz. Při této kultivaci musejí jít víra a oddanost ruku v ruce. I v našem běžném životě, když nejsme dostatečně soustředění na to, co děláme, pak to plně neprožijeme. Když například jíme nějaké vynikající jídlo, ale mysl máme plnou úzkosti a jídlo jen hltáme, nebudeme schopni si ho vychutnat. Když sedíme u stolu, hltáme jídlo a řešíme spoustu věcí s ostatními, tak to není zdravé, protože se nedokážeme vztahovat k chuti jídla. Jogíni naopak jedí tak, jak je doporučeno Védami – při jídle jsou velmi uvolnění, soustředí se na každé sousto a snaží se ho vcítit celým svým bytím, vychutnávají si ho, a to je dobré jak pro trávení, tak pro zdraví obecně. Na tomto příkladu můžeme vidět, že když máme laxní přístup i k běžným aktivitám, jako je jídlo, pití, spánek či jiné činnosti, tak nám toho tolik unikne. Zatímco když jsme soustředění a věnujeme naší činnosti pozornost a meditujeme o ní, můžeme mít celistvější zkušenost, která by nám zcela unikla, pokud bychom k ní přistupovali ledabyle. Jóga nás proto učí, abychom sami k sobě nikdy nepřistupovali ledabyle.

Rozhodně potřebujeme mít v našem životě Nejvyšší Cíl, jinak by byla víra k ničemu. V našem životě musíme mít božský cíl. Máme transcendentální cíl dokonalosti a naplnění, který stojí nad nedokonalými koncepty víry a zkušenosti. K čemu by nám jinak víra byla?

I v našem každodenním životě máme jisté ambice. Máme všeobecnou představu o tom, jak pokračovat a co dělat, abychom tuto ambici naplnili. Když chceme být velkým doktorem, inženýrem, vědcem či kosmonautem, víceméně víme, jak toho dosáhnout, i když neznáme každý detail této cesty. Někdo je úspěšný v dosažení svých cílů a někdo ne. To, že to někteří nezvládli, ještě neznamená, že to zvládnout nelze. Toho cíle lze dosáhnout a existuje pro to reálný potenciál. Ale po cestě k tomu cíli je tolik nejistot a může to zabrat roky. Některé části cesty k našemu cíli ještě neznáme, ale to neznamená, že k němu nemůžeme dojít. Musíme za tím cílem jít a tak k němu dojdeme. Podobným způsobem svět duchovního pokroku a duchovní kultivace také v jistých životních stadiích zahrnuje určité nejistoty. Konec konců dosažení Nejvyššího Pána je tou nejvyšší životní ambicí, žádná vyšší nemůže existovat. Je to ambice životního naplnění. I když po cestě k útočišti u Nejvyššího Pána jsou nějaké nejistoty, je to v pořádku, to je součástí života. To ale neznamená, že neexistují jistoty. Měli bychom tuto cestu následovat, a nakonec Nejvyššího Pána dosáhnout. Někdy máme tendenci ztratit víru v duchovní kultivaci, protože zakoušíme jen samé nejistoty a máme problém si všímat všech jistot a ujištění, které se nám dostávají. Víru bychom ale nikdy neměli ztratit. Když máme vytyčený životní cíl, nemůžeme se nechat svést z cesty nějakými nejistotami, které nás po cestě k němu potkají. Naopak, musíme pokračovat s plnou vírou a sebedůvěrou a s odhodlaným přesvědčením. Spolehnout se na milost Pána, pokračovat a na konci dosáhnout našeho božského cíle. Musíme mít pozitivně naladěnou mysl a být velmi optimističtí. Život vyšší duchovní kultivace není pro pesimisty. Svět duchovních zážitků je plný mysticismu, tajemství, dobrodružství a blaženosti.

Už nám dnes nezbývá mnoho času, ale neměli bychom být ovládáni časem, naopak my bychom ho měli ovládat. Čas by se měl podřídit tomu, co děláme. Někdy můžeme přesáhnout časový limit, protože se bavíme o něčem nadčasovém. Můžeme transcendovat sílu času. Musíme mít dobrodružnou povahu. Když jsme uprostřed dobrodružství, nedokážeme být dochvilní. Proud duchovní energie, duchovní reality, běží ve vlastním časovém rámci, který nepodléhá času odměřovaném hodinami.

Co znamená jméno Kána?

Kána je zkrácenina původního plného jména Kanái. Z něj vznikly přezdívky jako Kánu, Kána a tak dále. A jméno Kanái zase pochází ze slova Krišna. Ve vradžštině je Kanái zdrobnělou podobou jména Krišna. Kanhá znamená neodolatelně přitažlivý. Srdce těch, kteří Ho milují, jsou k Němu bezmocně přitahována. Matka Jašóda, Nanda Maharádž a vradžské gópí g gópové rádi volají Krišnu jménem Kanái, Kanáni nebo Kánu právě díky moci Jeho přitažlivosti. Oddaní často používají jména Kánu nebo Kanái, když žádají Krišnu o odpuštění, aby byli přijati do útočiště Jeho náklonnosti. Jméno Kanái se používá jako přezdívka vyjadřující lásku. Někdy oslovujeme naše drahé sestry, bratry či přátele přezdívkami namísto jejich oficiálních jmen. Tyto přezdívky jsou často sladší a vyjadřují vztah a lásku, kterou k nim cítíme. Krišna také má takové přezdívky. Krišna je celkem krátké, ale Šrí Krišna Čandra, Šrí Madana Mohana jsou celkem dlouhá jména a tak čistí oddaní, Krišnovi společníci, Pánovi dali krásné přezdívky. Některé z nich jsou právě Kána, Kanu, Šjáma atd.

Překlad: Malatí d.d.

Editace: Janaka Riši dás