Kolik času a energie bychom měli věnovat materiálním a kolik duchovním činnostem? Přednáška z Oděsy na Ukrajině z roku 2011.

Audio online:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/1oUYFeklJJKMSAwB4LW7Goanuq7yf7G-x/view?usp=sharing

Rovnováha mezi rodinným a duchovním životem
Oděsa 2011

bandhu-sange yadi tava ranga parihasa, thake abhilasa (thake abhilasa)
tabe mora katha rakha, jeyo nako jeyo nako,
mathuraya kesi-tirtha-ghatera sakasa

Jestli si chceš užívat smíchu a vtipkování s přáteli a rodinou, pokud po tom opravdu toužíš, pak mě poslouchej. Nechoď do Mathury na Kéší Ghát!

govinda vigraha dhari’, tathaya achena hari,
nayane vankima-drsti, mukhe manda-hasa
kiva tri-bhangama thama, varna samujjvala syama,
nava-kisalaya sobha sri ange prakasa

Pán Hari tam na sebe vzal podobu Govindy, který dává potěšení všem, jehož pohled je uchvacující a jehož ústa se jemně usmívají, který stojí ve své na třech místech prohnuté pozici, jehož pleť má zářivou barvu šjáma a jehož údy jsou jemné, jako svěží čerstvé lístky.

adhare vamsi-ti ta’ra, anarthera muladhara,
sikhi-cudakeo bhai koro na visvasa
se murti nayane here, keha nahi ghare phire,
samsari gṛhira je go hoya sarva-nasa
(tai mora mane bada trasa)
ghatibe vipada bhari, jeyo nako he samsari,
mathuraya kesi-tirtha-ghatera sakasa

Zvuk jeho flétny vamší, usazené na jeho rtech, způsobuje pobláznění. Bratře, nevěř Tomu, kdo se zdobí pavím peřím! Pokud Ho zahlédneš, již se nedokážeš vrátit domů. Tvůj rodinný život bude zničený. Čeká tam na tebe nebezpečí. Pokud si chceš užívat rodinného života, nechoď do Mathury ke Kéší Ghátu!

Tato píseň velmi roztomile mluví o Nejkrásnějším Pánu Krišnovi. Sladce popisuje nesrovnatelnou přitažlivost krásy a vlastností Pána Krišny v podobě Govindadévy. Autor tuto píseň složil, aby popsal to, co prožíval.

Význam této písně se musí chápat sladkým, pozitivním způsobem. Nebojte se, že když budete přitahovaní ke Krišnovi, rodina už vás nebude zajímat. Tato píseň pojednává o zavrhnutí nižších chutí a světského rodinného života, aby člověk mohl přijmout věčný rodinný vztah ke Krišnovi. Světské rodinné vztahy jsou jen dočasné, nebudou pokračovat věčně. Smrtí tohoto hmotného těla zmizí veškerá připoutanost i rodinné vztahy. Ale přitažlivost k věčnému nektarovému rodinnému vztahu ke Krišnovi, je tak úžasná. Cílem našeho života je přijmout Krišnovu rodinu a stát se jejím členem. Abychom byli do této rodiny přijati, musíme se zbavit některých rodinných pout, které vědomí Krišny odporují.

Musíme vytvořit místo, aby Božský Pár mohl do našeho života vstoupit. Pokud veškerý prostor zabírají světské rodinné zájmy a povinnosti, pak Krišna nebude mít místo, do kterého by do našeho života mohl přijít a přijmout nás. Proto oddaní neustále dávají pozor na to, aby měli pro Maháprabhua a Božský Pár vyhrazené místo. Oddaní nejsou příliš zaměstnáni světským rodinným životem a hmotnými vztahy. Adhyatmika sádhana – čistá duchovní praxe – je vědomá snaha o přijmutí Božské Pravdy a odstranění všeho, co jí odporuje. Přijmout vše příznivé pro vědomí Krišny a odmítnutí všeho nepříznivého. Když žijeme rodinný a společenský život, měli bychom být neustále plně vědomi toho, že nemůžeme pokračovat v běžném společenském životě a Krišnovi dávat jen trošku času, jen nějakých 20-30 procent. Toto není ideální způsob praktikování duchovního života.

Krásný verš Rúpy Goswámího říká: „Otevři srdce transcendentální kráse Pána Govindy a veškerá pouta k hmotná z tvého života prostě zmizí. Tak moc je to silné!“ Krišnovo božstvo Govindadžího instaloval Rúpa Goswámí Páda a měl ho tak rád! Když tento sankritský verš složil, krásu svého milovaného božstva, Govindadžího, v něm popsal, přitahován Jeho bezmeznou krásou. A trošku se obával, že pokud bude Govindadží stejným způsobem přitahovat srdce ostatních oddaných, pak se jejich rodinné životy a další věci zcela rozpadnou.

Thákur Bhaktivinod to také zažil a v náladě Rúpy Goswámího složil tuto krásnou píseň, Bandhu Sanghe, založenou na Rúpově verši. Krišnovi oddaní někdy popisují zkušenost s božským světem rozverným jazykem a tato píseň je jednou z ukázek. Někdy si velmi stěžují na to, že Krišna je až přespříliš přítažlivý díky své kráse a vlastnostem. Vradžské gópí si také na Krišnu velmi stěžovaly. Že Krišna je přitahuje natolik, že se jim rozpadá rodinný život. Zejména zvuk písně Krišnovy flétny, ale také Jeho zábavy a všechno ostatní má takový dopad na jejich rodinný život, že si roztomile stěžovaly, proč jim to vlastně Krišna udělal. Taková je povaha Krišna prémy. Když se někomu v životě objeví, pak už nemůže žít tak, jako dřív – všechno se rozloží a rozpadne. Protože ten, kdo je přítažlivý tak, až to láme srdce, mu všechno zláme. Ale v konečném smyslu všechny tyto stížnosti jen vylepšují Krišna lílu.

Rúpa Goswámí dal všem dobrou radu. „Oddaní, dávejte si dobrý pozor. Nechoďte na daršan k mému krásnému Govindovi. Dávejte si pozor! Když ho spatříte, ukradne vám všechno – vaši mysl i srdce, vytvoří ve vás odpor ke všemu hmotnému a váš rodinný život se zcela rozpadne. Pokud chcete pokračovat se světským společenským a rodinným životem, neudělejte tu osudovou chybu, že byste přišli na Kéší Ghát a podívali se na nádherného Govindadžího. Pak byste totiž přišli o všechno. Když spatříte jeho na třech místech prohnutou podobu, když jen zahlédnete, jak hezky drží ve svých rukách flétnu a pak na vás pomrkává, pak veškerá vaše rodinná pouta okamžitě zmizí. Pokud chcete v rodinném životě pokračovat, pak za mým Pánem Govindadžím nechoďte. Varoval jsem vás.“

Když některé děti ze západních rodin přijímají vědomí Krišny, tak si jejich rodiče stěžují: „Kriste, Ježíši, co se stalo našim synům a dcerám? Vědomí Krišny je zcela pohltilo a my jsme o ně téměř přišli. Ó Ježíši, ó Bože, co se to stalo?“ Ale když je Ježíš a Bůh slyší, tak se usmívají a říkají: „Vy netušíte, jaké máte štěstí, že se vaši synové a dcery přidali do našeho krásného náboženství, které se neliší od toho vašeho. Copak to nevidíte?“

V Krišna vědomí existuje tak nádherný koncept Boha. Maháprabhu poukazoval na to, že pochopení Boha ve vědomí Krišny je úžasnější, než všechna ostatní pochopení. Nabízí totiž celostní pohled. Je plný krásy, kvalit, slávy, hravosti, přitažlivosti. Všechny věci, které máme v životě nejraději, po kterých toužíme a kterých se snažíme dosáhnout, jsou v plné kráse přítomné ve vědomí Krišny. Koncepce Boha je ve vědomí Krišna nejkrásnější a nejucelenější. Většinou se chápání Boha zaměřuje na Jeho sílu, všemocnost a velikost. Láska a oddanost k Nejvyššímu Pánu jsou tam také přítomné, ale jen okrajově. Ale ve vědomí Krišny je vše – je tam nadbytek nádherných vlastností, krásy a životní blaženosti. Křesťané také věří v lásku k Bohu, ale plnohodnotnou, extatickou lásku k Bohu lze najít ve vědomí Krišny. Chápání Boha ve vědomí Krišny je plné všemocnosti, síly, krásy a blaženosti. Ve vědomí Krišny můžeme najít všechno, co v životě potřebujeme, aby byl dokonalý.

Když budeme ke Krišnovi přitahování, začnou na nás mít vliv Jeho vlastnosti – to je nejvyšší koncepce našeho života. Být připoutaný ke Krišnovi znamená být připoutaný ke vznešenému, vynikajícímu, božskému životu. Nebojte se, že když se příliš připoutáte ke Krišnovi, tak přijdete o váš nižší, obyčejný život – jen ho vyměníte za život neobyčejný. Ti, kteří jsou rozhodnutí žít světský život a nechtějí být spojeni s božskostí, se bojí, že dotek svatého života jim hmotný život zničí. Tito lidé by se měli držet od vědomí Krišny dál, aby k tomu nedošlo.

Kolik z nás natolik požehnaný a šťastný, že je přitahován skutečným životem ve vědomí Krišny a opadá jeho zájem o hmotný život? Pokud se to někomu stane, pak by jeho štěstí mělo být oslavováno.

Vzpomínám si na velmi pěkný příběh. Kdysi žily dvě děti, které byly velmi divoké. Jejich rodiče se obávali, že své děti nedokážou vzdělat. Ty děti byly tak zlobivé, že žádný učitel, kterého pro ně najali, nevydržel déle, než pár dní. Pak ho děti vyhnali a on se musel omluvit rodičům, že děti nedokázal zvládnout a dokonce. Rodičům to dělalo stále větší starosti. Oba byli vzdělaní, takže přirozeně chtěli, aby i jejich děti byly také vzdělané a uznávané ve společnosti. Nevzdávali to ale a snažili se najít kvalifikovaného učitele.

Jednoho dne přišel nový učitel a rodiče mu vysvětlili, jak se věci mají. Učitel souhlasil že bude děti učit. Řekl rodičům, že ty děti zvládne, ale dal si podmínku, že nesmí zasahovat do jeho výuky. Rodiče souhlasili. Když ho děti uviděly, mrkly na sebe a řekly si, že je to jen další člověk, se kterým si snadno poradí. Ale tento učitel nebyl jako ostatní.

Učitel zjistil, že ty děti jsou opravdu tak divoké, jak rodiče tvrdili a že jim nejde žádným způsobem domluvit. Začal vymýšlet nové způsoby vyučování založené na tom, co měli tito kluci rádi. Když je chtěl naučit počítat, zcela odmítali se cokoliv učit. Zjistil ale, že mají velmi rádi čokoládové kuličky tak jich několik koupil. Jednu po druhé jim je dával a říkal jim: „Máš jednu kuličku a druhou ti dám, kolik jich teď budeš mít?“ Ti kluci ty kuličky velmi milovali a říkali – „Nedávej mi jen jednu, dej mi dvě“ a učitel řekl: „Dobře, dám vám dvě“ a oni odpověděli: „Ne, dej mi tři, ať mám víc, než ten druhý, ten bude mít jenom dvě.“ Oba chtěli víc a víc sladkých kuliček a tak učitel se zeptal: „Dobře, ale řekněte mi, kolik jich chcete?“ Klukům ty kuličky tak chutnaly, že si ani nevšimli, že se vlastně učí počítat. Najednou ten mladší kluk řekl: „Brácho, vždyť on nás učí matematiku, vždyť nás naučil počítat! Už ho nesmíme dál poslouchat.“ Ale učitel jim nedal na vybranou – pokud chtějí další sladkosti a hračky, musí se s ním bavit matematickým způsobem. A pokud ne, o všechno přijdou a ani rodiče jim nepomůžou. Výběr nechal na nich. V ten moment už ale kluci byli pod kontrolou a učitel byl schopný je vzdělávat tím, že využil jejich připoutanosti a chutí k tomu, aby je něco naučil.

My jsme také jako ty divoké děti a čistí oddaní jsou jako moudří učitelé. My se nechceme učit o vyšších věcech, které nám mohou přinést tolik dobrého. Ale i přesto vznešení učitelé přinášejí do našich životů a působí na nás pozitivní silou. Někdy se nestaráme o naše vlastní dobro, ale vznešení duchovní učitelé nám i přesto dávají vyšší požehnání.

V životě existují dva druhy věcí – jedny vypadají na první pohled přítažlivě, ale končí špatně. Védsky se tomu se říká preja. Je tu ale další cesta, která je pro náš život skutečně příznivá a ta se jmenuje šreja. Ta je někdy na začátku trošku nepříjemná a hořká, když ale pokračujeme dál, tak přinese veškeré pozitivní výsledky. Nevypadá velmi hezky na počátku, ale její přínos do našeho života je velmi kladný a přínosný. Proto bychom se měli vydat cestou šreji, nikoliv preji.

O preju se jedná například, když nemáme hlad, ale máme chuť na nějaké dobré jídlo. Když ho sníme, tak nás bude bolet břicho. I když jsme se při jedení cítili dobře, nakonec je nám špatně. Když rádi spíme přespříliš, tak nás to oslabí a přinese nemoci. Je tolik příkladů toho, že všeho moc škodí. Kromě pěstování vědomí Krišny. Cesta preji znamená, že uspokojujeme naše okamžité tužby aniž bychom si uvědomovali, jaké negativní následky to přinese. Nevyrovnané užívání si. Šreja je pozitivní vyrovnaná sebekontrola, která je nezbytná pro vyrovnaný život.