11-08. Jak najít chuť ke zpívání Svatého Jména?

PŘEPIS

Při zpívání mahámantry (Haré Krišna Haré Krišna Krišna Krišna Haré Haré, Haré Ráma Haré Ráma Ráma Ráma Haré Haré) bychom měli cítit alespoň nějakou základní chuť. Pravidelné zpívání Haré Krišna mahámantry by nemělo být jen suchopárné a lhostejné, ale v naší mysli by měla být přítomná alespoň určitá chuť a vědomí důležitosti. Tuto chuť při vyslovování Haré Krišna mahámantry či jakéhokoliv jiného jména Nejvyššího Pána krásně ve svých písních popsal Thákur Bhakti­vinód.

Nāda-jóga je meditací se zvukovou vibrací mantry. Zpívání svatých jmen Nejvyššího Pána je s ní spojené. Podle Véd je základním semínkem nādy – světa zvuku – Ómkára (Óm). Ve světě božských zvukových vibrací neboli manter můžeme najít jisté „základní“ mantry (semínka manter), jako je Óm, Klím, Rám, Šrím, Hrím… I když se tyto „základní“ mantry jeví jako maličké a krátké, jsou velmi účinné, když jsou pronášeny s meditací v srdci. Ómkára je považována za hlavní základní mantru, ze které všechny ostatní mantry vycházejí. Je známá jako praṇava a je oslavovaná všude ve védských písmech.

Pokud se chcete ponořit do zpívání Ómkáry, začněte v oblasti břicha a pozvedávejte tuto zvukovou vibraci až do sahasrāry a ona bude rezonovat celým vaším bytím. Je to skutečně skvělý, úžasný pocit! Je to, jako byste objali celým svým srdcem, duší a bytím zvukovou podobu Boha. Jinými slovy, celým svým srdcem, duší a celým svým já objímáte nektarový ś abda-brahman, což není nic jiného než zvuková podoba Krišny. Každé semínko božské zvukové vibrace neboli mantry, jako je Óm, Klím, Šrím, Hrím či Rám, má svou krásnou barvu, podobu a specifickou chuť své rezonance. To vše můžeme zakusit na úrovni duše, v hloubi našeho srdce. Je možné si to vychutnávat pestrobarevným, krásným a příjemným způsobem.

Hlavní důvodem, proč je ś abda-brahman oslavován všemi védskými písmy je ten, že je oceánem extáze v podobě zvuku. V posvátném zvuku je uchováno tolik božské blaženosti! Ve světě ś abda-brahmanu lze pocítit a zakusit extatickou zvukovou vibraci lásky k Bohu. Jednoduchým příkladem může být melodická hudba. Když zpíváme a společně vesele tančíme na nějakou líbivou hudbu, můžeme díky tomuto radostnému zážitku zakusit v srdci pocit povznesení.

To byl úvod mého vysvětlení toho, jak dosáhnout chuti při zpívání Haré Krišna mahámantry. Když se hlouběji ponoříme do světa zpívání či pronášení mahámantry, uvidíme, že má také pestrobarevnou různorodou krásu a chuť. Když dokážeme Krišnu láskyplně zavolat Jeho jmény, jako je Haré, Krišna a Ráma, započne příjemný blažený prožitek.

Thákur Bhaktivinód na základě své vlastní božské zkušenosti popsal, jak zpívání mahámantry, které je doprovázeno smaranam (láskyplnou meditativní náladou) a také láskyplnou rezonancí zvuku, který vychází z hloubi srdce, začne způsobovat úžasnou sladce nektarovou chuť na jazyku, kterou bude možné ucítit. Mahámantru můžeme zpívat velmi ledabyle a bez zájmu, ale když budeme zpívat živě a s vědomím, že láskyplně voláme Božský Pár Jejich jmény, aby se k nám přiblížili a všimli si nás, bude v tom přítomný živoucí pocit. Zpívat musíme s živoucí náladou. Tomu se říká meditace – zpívání doprovázené láskyplnou meditací.

hṛdoya hoite bole,  jihvāra agrete cale,
ś abda-rūpe nāce anukṣan

„Když zpívání svatého jména vyjde z hloubi naší duše a našeho srdce, začne tančit na jazyku a zaplaví celé naše bytí nevysvětlitelnou slastnou chutí. Toto je živý, skutečný nāma-saṅkīrtan.“

– Šríla Bhaktivinod Thákur, Šrí Náma Mahátmja

Thákur Bhaktivinód nám v této písni představuje svou vlastní realizaci získanou nāma-bhajanem. Když začal zpívat svatá jména v láskyplné meditaci, v určitý moment skutečně začal cítit, jak sladká podoba mahámantry vyvěrá z oblasti srdce, jak stoupá vzhůru a jak se šíří celým jeho bytím. Na jazyku pocítil skutečnou chuť nektaru. Vnímal, jak nádherná vibrace zvuku svatého jména tančila na jeho jazyku a on si mohl vychutnávat její nektarovou chuť, když vyslovoval mahámantru a další svatá jména. Nebyl to jen obyčejný zvuk.

Taková byla prvotní zkušenost extáze Bhaktivinóda Thákura ze zpívání svatého jména. Co se stalo pak? Ta sladká chuť, kterou zakusil na svém jazyku skrze božskou zvukovou vibraci svatého jména, se začala rozprostírat po celém jeho bytí a to pak zaplavila bezednou neskonalou slastí. Popsal tuto zkušenost svými vlastními krásnými slovy.

I my můžeme na našem jazyku zakusit trošičku této nektarové chuti, když se budeme opakovaně věnovat pronášení mahámantry nebo jakéhokoliv svatého jména. To je velmi důležité. Pokračujme ve zpívání a snažme se při tom cítit oddanou láskyplnou víru. V určitý moment ucítíme na našem jazyku chuť. Chuť tak úžasnou, jakou jsme doposud nepoznali. Je to reálný zážitek, který již zakusilo mnoho oddaných. Přichází ale jen skrze opakované zpívání, které je doprovázené oddanou meditací. Kdybychom ho dokázali praktikovat, pak snadno kapku této chuti na našem jazyku pocítíme. Není to tak těžké. A když ta úžasná chuť zesílí, nebude umístěna jen na jazyku, ale rozprostře se celým naším bytím a my pocítíme chvění extáze a blaženosti. Existují různé úrovně zpívání mahámantry, svatých jmen Pána, doprovázené láskyplnou meditací. Existují různé vrstvy, různé aspekty, různé sféry světa pronášení Haré Krišna mahámantry a každá má svou specifickou chuť.

I když to není dokonalý příklad, použiji ho pro dokreslení: súfí se přivádějí do transu tancem a hudební meditací, zatímco zpívají svatá jména ve svém vlastním jazyce dle jejich náboženství. Za doprovodu bubnů a za zpěvu svatých jmen se společně roztančí. Dostanou se tak do extáze a zažívají něco úžasného. Je to radostný trans. Proto dávám za příklady súfí, abyste viděli, jak blažený může být hudební trans v oddané náladě. Jaká teprve bude vznešená povaha extatického Krišna saṅkīrtanu, který nám představil Šrí Krišna Čaitanja Maháprabhu? Fantasticky blažený zážitek z něj je s ničím nesrovnatelný a nepopsatelný a tento blažený prožitek lze zakusit pouze srdcem. Naším cílem je během zpívání a pronášení svatých jmen vstoupit do božského transu extatické lásky ke Krišnovi. Neustále bychom na to měli pamatovat a vědomě si připomínat, že toto je skutečný cíl našeho života.

Když něco považujeme za velmi cenné a důležité, je přirozené, že se odhodláme, že se toho budeme snažit dosáhnout. Takové odhodlání zpravidla zahrnuje přijetí určitých pravidel či omezení. Tato pravidla se ale týkají něčeho, co milujeme, takže přísné následování našeho rozhodnutí není suché a tvrdé. Ve skutečnosti nás to baví, protože nás to vede k objektu naší lásky. Tímto způsobem se ze slibu stává láskyplná meditace. Může nám také pomoci, když si budeme představovat, že už tam jsme, že jsme toho dosáhli. Přesvědčování sebe sama a upevňování víry rovněž doporučuje Pán Krišna v Bhagavad-gítě (abhyāsa-jóga): „Tento poklad víry už mám, jen ho musím objevit.“ Toto sebe-přesvědčování je velmi nápomocné a je považováno za součást sādhany (duchovní praxe).

Velcí herci a herečky předtím, než hrají roli, přesvědčí sami sebe, že jsou postavou, kterou se chystají hrát, i když jí ve skutečnosti nejsou. Oni sami mohou být úplně jiní než jejich postava, ale i přesto znají proces, skrze který přesvědčí sami sebe natolik, že do nálady své postavy vstoupí a zapomenou na svoji skutečnou existenci. Stanou se postavou, kterou ztvárňují. Jen tehdy může herec opravdu přesvědčivě hrát a když zahraje mrtvého, je to tak skutečné, že se diváci rozpláčou. Když herci hrají, tak reálně zakoušejí nálady a emoce své postavy. Stanou se na chvíli někým jiným. Tito velcí herci a herečky mají zkušenost s tím, jak je možné přesvědčit sebe sama do takové míry, že se mohou stát svojí postavou, prožít její náladu a získat její vlastnosti. Tímto příkladem jsem chtěl ukázat, jak víra může ovlivnit naše životy. V tomto světě jsou však veškeré prožitky dočasné. Ve vědomí Krišny ale nejsou dočasné, iluzorní nebo imaginární jako v divadle. Prožitek ve vědomí Krišny se stává věčnou realitou.

Když budeme číst knihu, ve které je něco příliš komplikovaného, nebudeme schopni ji pochopit. Pokud ale přesvědčíme sami sebe, že je potřeba této knize věnovat pozornost a úsilí, tak budeme v jednu chvíli schopni vstoupit do světa její moudrosti, i když na začátku vypadala příliš složitě. Proto vznešení a moudří lidé doporučují, abychom vždy mysleli a cítili pozitivně a nikdy negativně. Když se budeme pozitivně přesvědčovat, pak se ty pozitivní věci v našem životě objeví.

Mluvíme o duchovní rovině, takže bychom měli vědět, že prožitek v této sféře je tvořen vědomím, nikoliv hmotou. Když něčemu silně věříme a s hlubokou vírou se o tom přesvědčujeme, tak se tím nakonec staneme. Je to samozřejmě možné jen v rámci reality – pokud se někdo bude přesvědčovat, že je nejvyšší Bůh, tak se Bohem stejně nikdy nestane. Když ale budeme věřit, že my sami jsme částečkou Boha, pak to bude realistické a jednou tuto pravdu skutečně zrealizujeme.

Někdy se v životě stane, že čelíme různým problémům, které vypadají jako neřešitelné a netušíme, jak na ně, protože nám chybí zkušenosti. Pokud ale máme pozitivní víru v to, že zjistíme, jak je vyřešit, pak to časem zvládneme. Musíme sami v sebe pozitivně věřit. S tímto mám osobní zkušenost jak já sám, tak také spousta lidí, které znám – i když občas něco v duchovním nebo hmotném životě zpočátku vypadá neřešitelně a příliš komplikovaně, tak díky pozitivnímu přístupu a víře je možné to nakonec zvládnout.

Jednou jsem učil studenta fyziky, který nedokázal pochopit Einsteinovu teorii relativity. Snažil jsem se mu vše vyjasnit, ale ten student říkal, že ty matematické výpočty a rovnice jsou pro něj příliš komplikované a že je nechápe. Einstein používal pro své objevy speciální výpočty, které založil na Newtonovi a vymyslel vlastní složitý matematický systém. Pro toho studenta to ale bylo příliš spletité a nic nechápal. Já jsem mu řekl, že napřed musí udělat jednu věc: musí se zcela vzdát svého negativního pesimistického přístupu, že to nikdy nepochopí a že je to pro něj příliš komplikované. Řekl jsem mu, že musí mít pozitivní víru v sebe a říct sám sobě, že Einsteinovu teorii pochopí, že pro něj není příliš složitá. Aby o své inteligenci přemýšlel pozitivně a optimisticky, bez jakéhokoliv pesimismu. Řekl jsem mu: „Ze všeho nejdřív musíš mít pozitivní přístup, že tu teorii dokážeš jasně pochopit a máš k tomu schopnosti. Toto je první lekce, kterou se musíš naučit – mluv se svojí myslí a inteligencí a přesvědč je, že dokážou Einsteina pochopit. Opakuj si to jako mantru po 24 hodin a pak se za mnou vrať.“ Když další den přišel, začal jsem mu tuto teorii znovu krok za krokem zjednodušeně vysvětlovat a on ji skutečně chápal – beze strachu či negativních obav a předsudků. Teorii pochopil a nyní sám vyučuje fyziku.

Naše pozitivní víra funguje jako jako léčení vírou. V našem pozitivním myšlení a pozitivní víře je obrovská síla. Musíme objevit v našich životech víc a víc našich pozitivních schopností, které nám pomůžou nejen v hmotném životě, ale díky nimž uděláme pokrok i v životě duchovním.

Když budeme o něčem neustále hluboce přemýšlet, začne se nám o tom i zdát. Budeme si myslet, že se nám to skutečně děje. Pokud se z toho snu nikdy neprobudíme, stane se ten sen realitou a tento svět se stane snem. Co teprve říct o duchovním životě, který je tak mysteri­ózní! Když budeme s pozitivním naladěním a přesvědčením věřit, že se to v našem životě stane, nebude to jen víra, ale skutečně se nám to stane. V duchovním sféře je to možné, protože se sestává z ducha, z duchovních prožitků.

Příklady, které uvádím, jsou omezené a neměly by být chápány absolutním způsobem. Když každý den budeme meditovat o tom, že jsme mladší a mladší a naše tělo a mysl je stále krásnější a jsme plní energie a šťastní – tato meditace bude mít zřejmý pozitivní vliv na naše tělo, mysl i ducha a výsledky budou patrné – to je vědecky prokázáno. Naopak úzkost, obavy a napětí způsobí, že se člověk opotřebí a stárne pak rychleji. Každý z nás to pocítil – srdce, plíce i ostatní orgány jsou nešťastným životem přímo zasažené. Funguje to i naopak. Když se zbavíme úzkosti a jsme pozitivní a šťastní, tak nás to oživí, omladí a přinese příznivý psychologický účinek. I naše tělo a orgány budou pozitivně ovlivněny – to vše jen díky našemu pozitivnímu myšlení a víře. Ájurvéda i jógí to velmi pěkně popisují – ve víře je mocná síla. A to se týká i mantra-meditace.

Oděsa, Ukrajina, 2011