Sladké verše, které složil Thákur Bilvamangal a jejich vysvětlení… Přednáška z Oděsy na Ukrajině z roku 2011.

Audio online:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/1ntCXr-6iuLnhIheyv5E9hbxGrbOS55LM/view?usp=sharing

Včera večer jsme mluvili o nádherném Božstvu Govindadévdžím. Rád bych k tomu ještě něco dodal. Rúpa Gosvámípáda neviděl svaté Božstvo Govindadévdžího – neviděl ho běžným způsobem, jako když jdeme na jeho daršan my. Šríla Rúpa Gosvámí ve skutečnosti viděl mnohem více. On skrze toto nádherné Božstvo viděl skutečného původního Govindu. Když jdeme do Vrindávanu, vnějším zrakem můžeme vidět jen vnější podobu Božstva Govindadžího. Ale jeho původní podoba je tak transcendentální, že ji běžné oči nemůžou spatřit.

Nejvyšší Pán Krišna se projevuje v různých podobách. Také se zjevuje v podobě mnoha nádherných Božstev zde na úrovni Země. Zároveň má Pán Krišna transcendentální původní podobu zvanou svajam-rúpa projevenou na úrovni Jeho transcendentálního příbytku – Goloky. Ta je nebesky nádherná a překonává vše ostatní. Šríla Rúpa Gosvámí měl ve skutečnosti daršan právě této původní podoby Govindy skrze své Božstvo Govindadžího. Transcendentální krása původní podoby Govindadžího tak přitahovala jeho srdce, že vyjádřil svoji nádhernou zkušenost krásnými verši.

Bilvamangal Thákur složil nádhernou píseň založenou na náladě těchto veršů. Varuje v ní, že pokud chceme pokračovat s připoutaností k hmotným záležitostem a k rodině, nemáme se jít podívat na Govindadžího, protože pak veškerá připoutanost k nim zmizí.

Jeden z veršů v Krišna Karnámritě Bilvamangal Thákura je tento:

advaita-vīthī-pathikair upāsyāḥ
svānanda-siṁhāsana-labdha-dīkṣāḥ
haṭhena kenāpi vayaṁ śaṭhena
dāsī-kṛtā gopa-vadhū-viṭena

(Čas 37:52 na audio/videopřednášce)

Význam tohoto verše je úžasný. Šríla Bilvamangal Thákur vyjadřuje svoji vlastní zkušenost. Připouští, že předtím, než přišel do kontaktu s překrásným a božským vědomím Krišny, jen seděl na trůnu so ‘ham – „Já jsem Bůh“. Myslel si: „Neliším se od Parambrahmanu, takže jsem také Bůh.“ Nyní říká: „Stejně jako ostatní impersonalisté, jogíni, májávádíni a ti, kteří cítí, že se neliší od Nejvyššího Boha, Nejvyššího Brahmanu, jsem i já v tomto stavu vědomí také vychutnával moji pozici so ‘ham. Seděl jsem na spekulativním trůnu myšlenky, že já jsem Brahman, duchovní Brahman a od Brahmanu se neliším. Šťastně jsem se zaměstnával v uctívání mého vlastního bytí. Byl jsem velmi spokojený a užíval jsem si to.“

Ale jednoho dne se stalo něco nečekaného. Přišlo to zcela nenadále. Nejnádhernější okouzlující pasáček se zjevil v mém životě a stáhnul mě dolů z trůnu mého ega. Stáhnul mě až na zem ke svým lotosovým nohám. A násilím ze mě udělal svého milujícího služebníka. Ten chlapec byl velmi zlobivý. Ten překrásný pasáček si se mnou velmi nezbedně zahrával. Já jsem si jen chtěl užívat pocitu, že jsem samotný Parabrahman a rád jsem uctíval sebe samotného. A najednou se tento úžasný transcendentální pasáček z ničeho nic objevil a stáhnul mě dolů z mého vlastního trůnu. Pak se na ten trůn sám posadil a udělal ze mě služebníka Jeho lotosových nohou. Polapil mě Svou bezbřehou krásou a blažeností a úžasnými silami. Jsem naprosto bezbranný. On mě zcela ovládá. Nedokážu tohoto pasáčka více oslavovat, došly mi slova. Řečí nedokážu vyjádřit slávu tohoto božského pasáčka, který si se mnou tak zlobivě zahrával. Bez mého svolení a bez mého pozvání si jen tak ze své vlastní sladké vůle přišel a všechno mi sebral. Ukradl mi duši, srdce a mysl i všechno ostatní. A nechal mě zoufalého u Jeho lotosových nohou. Nechal mě nekonečně toužícího po jeho milosti a lásce. Co mi to udělal? Co mi ten pasáček způsobil? Učinil mě tak bezbranně přitahovaným k Jeho nezměrné kráse a nádheře. Dnes se cítím neskonale zavázán a nevím, jak můj vděk vyjádřit za tolik bezbřehé milosti. Tento pasáček mi nedovolil být i nadále velkým pánem, ale učinil ze mě služebníka u svých lotosových nohou a uchvátil mě silou svojí krásy.“

Taková byla zkušenost Bilvamangal Thákura. Poté, co se oslepil, mohl cítit svojí niternou vizi, že nádherný pasáček Krišna byl velmi blízko a zahrával si s ním. Byl na cestě do transcendentálního Vrindávanu a volal Krišnu tak, že Krišna už nesnesl odloučení a přišel k němu, ale i přesto si s ním zahrával. Bilvamangal Thákur byl ve vnějším slova smyslu slepý, ale vnitřním zrakem mohl vnímat přítomnost Pána Krišny, nádherného pasáčka. Ve své blízkosti cítil Jeho božskou vůni. A jak si Krišna hrál, tak se Bilvamangala Thákura dotknul a ten měl pocit, že se mu vzdaluje. Bilvamangal Thákur Krišnu vyzval: „Dobře, navenek můžeš odejít. Ale vyzývám tě – jen si zkus odejít z mého srdce! Jestli se Ti to povede, pak dokážeš, že jsi všemocný. Jen si to zkus! Nepodaří se Ti to. Síla mojí lásky je silnější než Tvá síla.“

A Krišna musel souhlasit. Láska Bilvamangal Thákura k Němu byla silnější než Jeho vlastní všemocnost. A tak zůstal spoutaný Bilvamangalovou čistou láskou. Byla to extatická láska Krišny, která vyšla z hloubi jeho srdce a vzala na sebe podobu překrásné Krišna Karnámrity. Proto její každičký verš je poetickou podobou extatické blažené lásky ke Krišnovi. Z tohoto důvodu ji Šrímán Maháprabhu tolik vychutnával.

amunyadhanyani digantarani
hare tvadalokanamantarena |
anathabandho karunaikasindho
ha hanta ha hanta katham nayami

(čas 54:08 na audio/videopřednášce)

Jsou to tak krásné, nektarové verše. Spousta z vás jistě zná tento:

he deva he dayita he bhuvanaika-bandho
he krsna he chapala he karunaika-sindho
he natha he ramana he nayanabhirama
ha ha kada nu bhavitasi padam drsor me

(čas 55:00 na audio/videopřednášce)

Bilvamangal Thákur měl daršan Krišny a cítil Jeho přítomnost ve svém srdci. Různými způsoby zakoušel Jeho sladké zábavy. V tomto verši popisuje krásné rozličné způsoby, jakými se mu Krišna v životě objevuje. Říká: „Můj milovaný Pán se mi zjevuje někdy jako Vládce – plný sladké záře extáze kolem Něj.

He Deva – Déva znamená svrchovaně nádherný Pán, obklopený a ozdobený božskou září, ale přitom hravý ve své povaze. Sanskritská gramatika, zejména v Čaitanya Čaritámritě, vysvětluje – vidhatu kridayam – Déva znamená svrchovaně přitažlivý Nejvyšší Pán, který je svojí povahou sladce hravý. Neodolatelně přitahuje srdce svými hravými zábavami. Bilvamangal Thákur měl daršan Krišny coby Dévy.

V dalším okamžiku Bilvamangal zakoušíl Krišnu jako velmi drahého jeho srdci – he Dayita. Krišna se přibližuje k jeho srdci jako jeho milovaný.

Bhuvanaika bandhu – Bilvamangal Thákur zároveň zjišťuje, že On není jen jeho velký přítel, ale je přítelem všech oddaných – je milosrdným přítelem, po kterém každý touží. Je přítelem všech duší a dává jim milost.

He Krsna he chapala he karunaika-sindho – vidí Krišnu jako Krišnu – neboli tak bolestně přitažlivého, že jeho přitažlivost způsobuje bolest lásky. Někdy se oddaní bojí milovat Krišnu. Proč? Protože se bojí bolesti odloučení – ta je pro ně tak moc nesnesitelná a intenzivní, že mají pocit, že umírají, že nedokáží přežít. Říkají si: „Jak to, že jsem nezemřel a jsem stále naživu, když mě svírá tak nesnesitelná bolest?“ Pak tento požehnaný oddaný zjistí: „Jak mohu umřít, když je moje srdce naplněné láskou ke Krišnovi a Krišna je mou samotnou duší, mým vlastním životem? Krišna ve mně sídlí v podobě bolesti lásky, ale je to Krišna, takže můj život je ve mně přítomný, tím pádem nemůžu umřít.“ Oddaní na vysoké úrovni mají tuto úžasnou zkušenost.

He Krsna he chapala he karunaika-sindho – v další okamžik Bilvamangal Thákur vidí svého milovaného jako zlobivého a rošťácky hravého. Přitažlivost jeho hravé krásy mu láme srdce a zvyšuje nevídaně blaženou bolest lásky, která ho neustále přemáhá.

He karunaika sindho – ale zároveň je neomezeným oceánem milosti a soucitu. Cítil, že ho Krišnovo milosrdenství k Němu přitáhlo. Ve své pokoře cítil, že jeho milovaný Pán není jen přitahován k Bilvamangal Thákurovi díky jeho intenzivní lásce, ale také proto, že je přirozeně milosrdný.

He Natha – v další moment obejme svého milovaného jako drahého Pána svého života.

He Ramana – zjišťuje, že Krišna je nejvyšší milovaný. A nejen to, ale také poskytuje nejvíc slastí a naplňuje jeho duši a srdce transcendentální blažeností Krišna premy. Oči, mysl, srdce, duše, celá existence Bilvamangal Thákura je pohlcena nevysvětlitelnou nektarovou slastí.

Pak najednou Krišna Bilvamangal Thákura opustil. Tehdy Bilvamangal Thákur zakoušel extrémní bolest odloučení od Krišny a naříkal ve sladkém láskyplném odloučení: „Kdy zase budu mít Tvůj daršan, Pane?“

Za běžných okolností, když neustále opakujete tu samou věc, je to repetitivní a jednotvárné. Ale když vyjadřujete něco transcendentálního, dělíte se o zkušenost s božskou krásou. Pak už opakování není považováno za repetitivní, ale stává se způsobem, jak pocity dynamicky vychutnávat. Povaha popisů duchovního světa je plná zjevných opakování – krása, oddanost, láska, nádhera – tato slova se neustále opakují. Ale oddaní to vnímají dynamicky a nemají pocit, že je to mnohokrát omílané téma. Když stále znovu a znovu zpívají, opěvují, naslouchají a mluví o božském jménu, slávě a zábavách Nejvyššího, nevytváří to v nich pocit jednotvárnosti. Naopak, jejich žízeň není nikdy uhašena. Ve Šrímad Bhágavatamu je tolik veršů, které se zjevně opakují při popisech Krišnovy slávy a vlastností, ale pro oddané je to dynamicky úžasné.

Dokonce i v tomto světském světě lidé občas rádi znovu a znovu čtou nějaký zamilovaný či dramatický román anebo se opakovaně dívají na nějaký vášnivý film a nezdá se jim to repetitivní. Tak co teprve říct o duchovním světě? Je to jako transcendentální nektarová intoxikace. Kdo se intoxikuje, chce to každou chvíli opakovat. Ti, kdo jsou závislí na intoxikaci, vědí, jaké to je. Tady používám příklad intoxikace velmi pozitivním způsobem. To je rozdíl mezi limitovanou povahou světské chuti, žízně a hladu a mezi žízní a hladem po Krišna premě. Když v tomto světě dostaneme žízeň, vypijeme jednu či dvě sklenice a žízeň je ukojená. Když dostaneme hlad, sníme spousty jídla a hlad je utišený. Ale prožitek transcendentální žízně nebo hladu je úplně jiný. Čím víc pijeme, čím víc hltáme Krišnův nektar, tím větší žízeň máme. A čím větší máme žízeň, tím víc nektaru pijeme. To je úžasný problém, který oddaní mají. Taková je úžasná dynamická povaha nepřetržité chuti Krišna premy – nikdy se nestane jednotvárnou.

Překlad Malatí Déví Dásí
Editace Rasa Tattva Dás