Proč máme v životě tolik problémů? Jsou k něčemu dobré? Jak k nim přistupovat? Přednáška ze 21.5.2009 z Oděsy na Ukrajině.

Audio online:

Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1mNOJynpYGsm0a1oqm8V6x0JvABlNEtbp/view?usp=sharing

Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing

PŘEPIS

Vzdávám své nejuctivější poklony lotosovým nohám mých slavných duchovních učitelů. Klaním se nitya-līla-praviṣta Šrílovi Bhakti Rakšakovi Šrídharu Dévovi Gósvámímu Mahárádžovi a také mému druhému Gurudévovi, který se od Šrídhara Mahárádže neliší, nitya-līla-praviṣta Bhakti Pramódu Purí Gósvámímu Mahárádžovi. Při vší pokoře jsem velmi pyšný, že jsem získal duchovní spojení s těmito dvěma vznešenými Krišnovými oddanými. Zároveň jsem měl velké štěstí, že jsem získal bezpříčinnou milost Abhaje Čaranáravindy Bhaktivedánty Svámího Prabhupády, Bhakti Dajity Mádhavy Gósvá­mí­ho Mahárádže, Bhakti Kamala Madhusúdany Gósvámího Mahárádže, Bhakti Alóka Paramahamsy Gósvámího Mahárádže, Bhakti Vičára Džadžavara Gósvámího Mahárádže a dalších. Všichni byli význačnými drahými žáky Šríly Sarasvatího Gósvámího Thákura Prabhupády. Na milost, kterou mě zahrnuli, mám velmi sladké nektarové vzpomínky, které jsou nezapomenutelné. Celé guru-varze se cítím být navždy zavázaný. Chuť jejich sladké milosti a lásky ke všem, včetně tohoto služebníka, je nevysvětlitelná a nepopsatelná běžným jazykem. Jak by ne – všichni to jsou Krišnovi vznešení oddaní, proto jejich společnost takto působí.

Dnešní večer je věnován nádherné oddané, jejíž obrázek tu máme. Když jsem dnes ráno slyšel o jejím duchovním životě a praktikování oddanosti, bylo moje srdce hluboce potěšeno. Byl jsem velmi rád, že se taková oddaná může pro ostatní stát ideálním příkladem toho, jak se zaměstnat v duchovních praktikách a službě Krišnovi. Bývá snadnější věnovat se oddané službě, zpívání a opěvování, když je život veselý a vše běží hladce. Někdy se ale dostaví skutečně těžké chvíle a nepříznivé situace. Když však i přesto člověk pokračuje s plnou oddanou vírou ve vědomí Krišny, pak je známý jako Krišnův sku­teč­ný oddaný, který prošel zlatou zkouškou.

ye kare āmāra āśa tāra kori sarvanāśa
tabu kare āmāra āśa, tāra hoi dāsera dāsa

V bengálštině existuje toto pořekadlo, ve kterém Krišna říká: „Někdy zkouším své oddané, abych viděl, jak silnou víru a oddanost ke Mně mají.“ Když se snažíme dosáhnout nejvyššího životního bohatství, něčeho vysokého, pak vždy musíme projít různými zkouškami. Ty nejcennější věci v životě nepřicházejí samy, ale musíme projít zkouška­mi, které ukážou, jestli si je zasloužíme. Dosažení milosrdného Pána Krišny je považováno za získání toho nejvyššího cíle a je to ta největší ambice, kterou člověk může mít. Krišnovi oddaní jsou vlastně těmi nejambicióznějšími lidmi. Tu nejvyšší ambici života lze najít jen v životě oddaných, protože neexistuje nic ambicióznějšího, než dosáhnout Krišny.

Krišna někdy také posílá oddaným zkoušky, kterými musí projít a když to nakonec zvládnou, jsou odměněni zlatým úspěchem. Oddaní by neměli být zklamaní, když zjistí, že je těžké Krišny dosáhnout a obejmout Ho. Je zcela jasné, že Krišna je nejmilostivější. On je monarcha, který vládne svojí sladkou vůlí a kdykoliv může udělit oddanému bezpříčinnou milost. Nikdo nedokáže odhadnout, kdy se takový oddaný dostane ke Krišnovi a bude v Jeho sídle přímo zaměst­nán ve službě Jemu. Krišnovo milosrdenství je největší nadějí našich životů.

Zpátky k tomu bengálskému přísloví. Znamená, že Krišna někdy tomu, kdo Ho opravdu chce a snaží se s Ním upřímně spojit, posílá nepříznivé situace. Krišnova hravost občas zapůsobí v duchovním životě tak, že když po Něm oddaný z hloubi svého srdce upřímně touží, tak ho Krišna někdy přivede do obtížných situací. Někdy dokonce způsobí, že se takový oddaný stane chudým, opuštěným a bezmocným. Krišna ale říká, že pokud i přesto tento oddaný pokračuje ve vědomí Krišny s bezpodmínečnou oddanou vírou v srdci, stane se služebníkem služebníka takového oddaného. A nakonec tohoto oddaného ozdobí nesrovnatelné životní vítězství, kterého i přes všechny potíže dosáhl.

Není pro nás nic nového, že se jednou naše hmotná existence a hmotné tělo rozpadnou. Zatímco jsme v tomto hmotném světě, je náš život ovlivněný jeho bolestmi i radostmi. Pro silného oddaného Krišny to není nic závažného. Krišna říká v Bhagavad-gítě, že jeho oddaný je vždy vyrovnaný a není ovlivněný proměnami tohoto hmotného světa, jako je horko a zima, urážky či chvála, nenávist nebo láska, výhra či prohra. Neboť to vše dočasně přichází a odchází. Jinými slovy, říká, že Jeho dokonalý oddaný je vždy velmi vyrovnaný a nestranný k prožit­kům tohoto hmotného štěstí a neštěstí. Ví, že je to všechno dočasné, že s tím nemá co do činění a že jeho jedinou povinností je být pevně umístěný ve vědomí Krišny, které do jeho života přinese veškeré požehnání, příznivost a věčnou blaženost. A tato vznešená oddaná dala ostatním skvělý příklad, jak se věnovat vědomí Krišny i během nemoci a potíží, jak tím vším projít a jak nakonec dosáhnout cíle.

Nyní budu mluvit o podobném tématu. V Bhagavad-gítě Krišna vysvětluje karma-jógu (jógu zříkání se výsledků činů), jńāna-jógu (jógu poznání) a bhakti-jógu (jógu oddané lásky). Krátce také zmiňuje niṣkarma karma-jógu a různé další jógy. Mluví o všech těchto cestách a jasně vysvětluje svým oddaným, že karma-jóga nemůže být úplná bez jńāna-jógy a jńāna-jóga nemůže být úplná bez bhakti-jógy. Říká: „Žijete v tomto světě, takže musíte dělat jisté činnosti, které jsou nezbytné, abyste se udrželi při životě. Na této světské úrovni nemůže nikdo přežít, aniž by plnil své povinnosti. Každý přirozeně potřebuje dělat činnosti, kterými se udrží naživu. Nikdy se ale nezaplétejte do očekávání plodů vašich činností, vaší karmy. Když to uděláte a vytoužené plody nepřijdou, pak budete zklamaní. Proto je lepší jednoduše vykonávat povinnosti bez připou­tání k tomu, jestli získáte nějaké plody. Pak budete šťastní a blažení.“

Krišna také říká: „Bez světla jńāna-jógy není žádná z vašich činností (karmy) úplná a plnohodnotná. Všechny vaše činnosti dosahují osvo­bození v jńāna-yoze, protože když nevíte, co je dobrá činnost a co špatná, pak nevíte, jestli děláte něco užitečného nebo zbytečného, jestli si škodíte anebo si přinášíte užitek. Proto potřebujete světlo poznání (jńānu), abyste posoudili a pochopili, která karma (činnost) vám přinese něco dobrého a která vám ublíží. Vše, co v životě děláte, by mělo být vedeno světlem božského poznání neboli duchovním vědomím. Pak pro vás budou tyto činnosti dobré.“ Dále Krišna říká: „I když děláte správně svoje činnosti, vedeni moudrostí a poznáním, ale pokud necítíte v srdci lásku, pak je váš život zbytečný, protože je velmi suchý, bez skutečného štěstí lásky a extáze.“

Každý zoufale hledá mír, štěstí, slast a blaženost, protože to jsou konečné cíle našeho života. Když poklad velkého transcendentálního štěstí ve vztahu k Nejvyššímu Pánu neobdržíme, pak bude náš život neúplný, nenaplněný, zbytečný a suchý. Abychom měli zářivý, krásný a šťastný život, potřebujeme oddanou lásku ke Krišnovi, potřebujeme dosáhnout oddané extáze. Jen tak se staneme dokonalým člověkem s dokonale šťastným životem. Zkrásníme tím nejvyšším životním naplněním.

Rozhovor mezi Čaitanjou a Rámánandou Rájem nám vyjevil spoustu důvěrných, skvělých nektarových pokladů oddanosti. Když Rámá­nanda Ráj vysvětlil jńāna-śūnyā bhakti (oddanost Krišnovi zbavenou vypočítavého poznání), bylo to vůbec poprvé, co s ním Čaitanja souhlasil. Velmi to ocenil a řekl: „To je ono, to je přesně ono!“ Předtím, než Rámánanda Ráj vysvětlil jńāna-śūnyā bhakti, Mahá­prabhu nepřijal žádné jiné pohledy na to, co je pro oddanost příznivé. Jakmile však Rámánanda Ráj vysvětlil jńāna-śūnyā bhakti, tak s ním Maháprabhu radostně souhlasil, protože toto je skutečný začátek pravé čisté oddanosti ke Krišnovi.

Samotná povaha oddané lásky ke Krišnovi není řízena vypočítavým poznáním, nýbrž spontánností plynoucí ze srdce. Veškeré poznání zůstává podřízené lásce ke Krišnovi. Když si někdo říká: „Jak moc bych měl Krišnu milovat? Asi ne víc než takto…“ pak se spontánní proud čisté lásky neobjeví. Takzvaná láska, kterou najdeme v tomto hmotném světě mezi námi, je většinou vypočítavá a plná sobeckých zájmů. Když tyto zájmy nejsou naplněny, je takzvaná láska pryč. Je křehká, protože pořád kalkuluje, jak moc v rámci osobních zájmů někoho milovat. A jakmile se sobecké zájmy nenaplní, změní se láska v nenávist. To je zcela očividné, každý z nás to už někdy zažil. Povaha božské lásky ke Krišnovi je přesně opačná. Proto Čaitanja Maháprabhu zdůraznil a potvrdil, že samotným začátkem čisté láskyplné oddanosti je rovina jńāna-śūnyā bhakti, jinými slovy láska zbavená vypo­číta­vého poznání.

Na nejvyšší úrovni Krišna-līly (Krišnových zábav) mají oddaní takovouto náladu: „Když mě Krišna obejme, moc Ho miluji a jsem velmi šťastný. Pokud se ale rozhodne na mě dupnout svojí lotosovou nohou, budu Ho milovat úplně stejně.“ Milostivý Pán Čaitanja tuto realitu popsal v posledním verši Šikšáštaky (8):

āśliṣya vā pāda-ratāṁ pinaṣṭu mām
adarśanān marma-hatāṁ karotu vā
yathā tathā vā vidadhātu lampaṭo
mat-prāṇa-nāthas tu sa eva nāparaḥ

On vždy bude mým nejdražším, nejmilovanějším Pánem, ať mě láskyplně obejme anebo na mě hravě šlápne svojí lotosovou nohou.“

Protože i když to udělá, je to pro nás obrovské štěstí – nakonec, stoupne na nás svou lotosovou nohou. Je to mnohem lepší, než kdyby si nás Krišna nevšímal. Taková je sladká nálada oddanosti Krišnových oddaných. Toto je rozdíl mezi takzvanou hmotnou láskou a transcen­dentální láskou ke Krišnovi.

Rámánanda Ráj v rozhovoru se Šrí Čaitanjou Maháprabhuem vyslovil ten nejnádhernější verš:

kṛṣṇa-bhakti-rasa-bhāvitā matiḥ
krīyatāṁ yadi kuto ‘pi labhyate
tatra laulyam api mūlyam ekalaṁ
janma-koṭi-sukṛtair na labhyate 

Šrí Čaitanja Čaritámrita, Madhja 8.70

Ó všechny duše, moji přátelé, moji bratři a moje sestry, jsem váš přítel a opravdu mi na vás záleží! Vězte, že nejvyšší, nesrovnatelný a nejcennější poklad života je Krišna-bhakti (láskyplná oddanost ke Krišnovi). Dovolte mi dát vám drahocennou radu: pokud budete mít to nezměrné štěstí a někde proud čisté Krišna-bhakti objevíte, pak ho okamžitě přijměte do vašeho života a do vašich srdcí. Nemusíte za to platit penězi, ale jen vaší vlastní touhou. Jinými slovy, kdekoliv ji najdete, kupte si tuto neocenitelnou Krišna-bhakti tak, že zaplatíte cenu své vlastní niterné touhy ji získat. Za lásku k Bohu musíte zaplatit cenu vaší vlastní lásky.“

Proto bychom my všichni měli mít tuto pravdu na mysli a z plného srdce se snažit přijmout čistou Krišna-bhakti, kdekoliv a kdykoliv ji najdeme.

 

Oděsa, Ukrajina, 21.5.2009