Proč máme v životě tolik problémů? Jsou k něčemu dobré? Jak k nim přistupovat? Přednáška ze 21.5.2009 z Oděsy na Ukrajině.

Audio online:

Audio ke stažení:

https://drive.google.com/file/d/1mNOJynpYGsm0a1oqm8V6x0JvABlNEtbp/view?usp=sharing

Vzdávám mé nejuctivější poklony lotosovým nohám mých oběma slavným duchovním učitelům, nitja-lílá-pravišta Šrílovi Bhakti Rakšak Šrídhar Dev Gosvámí Mahárádžovi a také mému druhému Gurudévovi, který se od Šrídhar Mahárádže neliší, nitja-lílá-pravišta Bhakti Pramod Purí Gosvámí Mahárádžovi. Ve vší pokoře jsem velmi pyšný, že jsem měl to štěstí získat duchovní spojení s těmito dvěma vznešenými Krišnovými oddanými. Zároveň jsem měl také velké štěstí, že jsem získal bezpříčinnou milost od Šríly Bhaktivedánty Svámího Prabhupády, Bhakti Dajita Mádhava Gosvámího Mahárádže, Bhakti Kamal Madhusúdan Gosvámího Mahárádže, Bhakti Alok Paramahamsy Gosvámího Mahárádže, Bhakti Vičár Jajavar Goswámího Maharádže a dalších. Všichni byli význačnými drahými žáky Šríly Bhaktisidhánty Sarasvatího Prabhupády. Na milost, kterou mě zahrnuli, mám velmi sladké nektarové vzpomínky, které jsou nezapomenutelné. Celé Guru-varze se cítím být navždy zavázaný. Chuť a zkušenost s jejich sladkou milostí a láskou pro každého, včetně tohoto služebníka, je nevysvětlitelná a nepopsatelná běžným jazykem.

Dnešní večer je věnován nádherné oddané, jejíž obrázek tu máme. Když jsem dnes ráno slyšel o jejím duchovním životě a praktikování oddanosti, moje srdce bylo velmi potěšeno. Byl jsem velmi rád, že se taková oddaná může ostatním stát ideálním příkladem toho, jak se v životě zaměstnat v duchovních praktikách a službě Krišnovi. Je snadnější zaměstnat se v oddané službě, zpívání a opěvování, když je život veselý a vše hladce funguje. Někdy ale přijdou skutečně těžké chvíle a nepříznivé situace. Když však i přesto člověk pokračuje s plnou devocionální vírou ve vědomí Krišny, pak je známý jako Krišnou skutečný oddaný, který prošel zlatou zkouškou.

V bengálštině existuje jedno pořekadlo, ve kterém Krišna říká: „Někdy zkouším Mé oddané, abych viděl, jak silnou víru a oddanost ke Mně mají.“ Když se snažíme dosáhnout nejvyššího životního bohatství, něčeho vysokého, pak vždy musíme projít různými zkouškami. To nejcennější v životě nepřichází samo, ale musíme projít zkouškami, které ukážou, jestli si to zasloužíme. Dosažení milosrdného Pána Krišny je považováno za dosažení toho nejvyššího cíle a je to ta největší ambice, kterou člověk může mít. Krišnovi oddaní jsou vlastně těmi nejambicióznějšími lidmi. Tu nejvyšší ambici života lze najít jen v životě oddaných, protože neexistuje nic ambicióznějšího, než dosáhnout Krišny.

Krišna někdy také posílá oddaným zkoušky, kterými musí projít a když to nakonec zvládnou, jsou pak odměněni zlatým úspěchem. Oddaný by neměl být zklamaný, když zjistí, že je těžké Krišny dosáhnout a obejmout Ho. Je zcela jasné, že Krišna je nejmilostivější. On je monarcha, který vládne Svojí sladkou vůlí a kdykoliv může udělit oddanému bezpříčinnou milost. Nikdo nedokáže odhadnout, kdy se takový oddaný dostane ke Krišnovi a bude v Jeho sídle přímo zaměstnán ve službě Jemu. Krišnovo milosrdenství je největší nadějí našich životů.

Zpátky k tomu bengálskému přísloví. Znamená, že kdo Krišnu opravdu chce a snaží se k Němu upřímně vztahovat, dostává se někdy do nepříznivých situací. Krišna říká, že když po Něm oddaný upřímně touží z hloubi svého srdce, tak ho Krišna někdy přivede do obtížných situací. Někdy dokonce způsobí, že se takový oddaný stane chudým, opuštěným a bezmocným. Ale pokud i přesto tento oddaný pokračuje ve vědomí Krišny s bezpodmínečnou oddanou vírou ze srdce, pak Krišna říká, že se stane služebníkem služebníka takového oddaného. A nakonec tohoto oddaného ozdobí úžasné životní vítězství, kterého i přes všechny potíže dosáhl.

Není pro nás nic nového, že se jednou naše hmotná existence a hmotné tělo rozpadnou. Zatímco žijeme v tomto hmotném světě, je náš život ovlivněný bolestmi i radostmi tohoto světa. Pro silného oddaného Krišny to není nic vážného. Krišna říká v Bhagavad-gítě, že jeho oddaný je vždy vyrovnaný a není ovlivněný proměnami tohoto hmotného světa – horkem a zimou, urážkami či chválou, hněvem nebo láskou, výhrou či prohrou – to vše dočasně přichází a odchází. Jinými slovy říká, že Jeho dokonalý oddaný je vždy velmi vyrovnaný a nestranný k zážitkům tohoto hmotného štěstí a neštěstí. Ví, že je to všechno dočasné a že s tím nemá co do činění. Jeho jedinou povinností je být pevně umístěný ve vědomí Krišny, které do života přinese veškeré požehnání, příznivost a blaženost. A tato vznešená oddaná dala ostatním příklad, jak zůstat zaměstnaný ve vědomí Krišny i během nemoci a potíží, jak tím vším projít a jak nakonec dosáhnout cíle.

Nyní budu mluvit o podobném tématu. V Bhagavad-gítě Krišna vysvětluje karma-jógu, gjána-jógu, a bhakti-jógu. Krátce také zmiňuje niškama karma-jógu, a tak dále. Mluví o všech těchto cestách a jasně vysvětluje svým oddaným, že karma-jóga nemůže být úplná bez gjána-jógy a gjána-jóga nemůže být úplná bez bhakti-jógy. Říká: „Žijete v tomto světě, takže musíte dělat jisté činnosti, které jsou nezbytné, abyste se udrželi při životě. Na této světské úrovni nemůže nikdo přežít, aniž by plnil své povinnosti. Každý přirozeně potřebuje dělat činnosti, kterými se udrží na živu. Ale nikdy se nezaplétejte do očekávání plodů vašich činností, vaší karmy. Když to uděláte a vytoužené plody nepřijdou, pak budete zklamaní. Proto je lepší jednoduše vykonávat povinnosti bez připoutání k tomu, jestli získáte nějaké plody. Pak budete šťastní a blažení.“

Krišna říká: „Bez světla gjána-jógy není žádná z vašich činností – karmy – úplná a plnohodnotná. Když nevíte, co je dobrá činnost a co špatná, pak nevíte, jestli děláte něco užitečného nebo zbytečného, jestli si škodíte anebo přinášíte užitek. Proto potřebujete světlo poznání, abyste posoudili a pochopili, která karma – činnost – vám přinese něco dobrého a jaká špatná činnost by vám mohla ublížit. Veškeré vaše životní činnosti by mělo vést světlo božského poznání neboli duchovní vědomí. Pak ty činnosti pro vás budou dobré.“ Dále Krišna říká: „I když děláš správně svoje činnosti, vedený moudrostí a poznáním, tak pokud necítíš v srdci lásku, pak je tvůj život zbytečný, protože je velmi suchý, bez skutečného štěstí lásky a extáze.“

Každý zoufale hledá mír, štěstí, slast a blaženost, protože tohle jsou konečné cíle našeho života. Když poklad velkého transcendentálního štěstí ve vztahu k Nejvyššímu Pánu neobdržíme, pak bude náš život neúplný, suchý, nenaplněný a zbytečný. Abychom měli jasný, krásný a šťastný život, potřebujeme oddanou lásku ke Krišnovi, devocionální extázi. Jen tak se staneme dokonalým člověkem s dokonale šťastným životem. Zkrásníme tím nejvyšším životním naplněním.

V rozhovoru mezi Čaitanjou a Rámánandou Rájem nám byla vyjevena spousta důvěrných, nektarových pokladů oddanosti. Když Rámánanda Rája vysvětlil gjána-šúnjá bhakti, oddanost Krišnovi, osvobozenou od vypočítavého poznání, bylo to vůbec poprvé, co s ním Čaitanja souhlasil. Velmi to ocenil a řekl: „To je ono, to je přesně ono“. Předtím, než Rámánanda Rája vysvětlil gjána-šúnjá bhakti, Maháprabhu nepřijal žádné jiné pohledy na to, co je pro oddanost příznivé. Jakmile však Rámánanda Rája vysvětlil gjána-šúnjá bhakti, tak s ním Maháprabhu radostně souhlasil, protože toto je skutečný začátek pravé čisté oddanosti ke Krišnovi.

Samotná povaha oddané lásky ke Krišnovi není ovládána vypočítavým poznáním, ale spontánností, plynoucí ze srdce. Veškeré poznání je podřízené lásce ke Krišnovi. Když někdo kalkuluje a chce dávat lásku Krišnovi: „Jak moc by ho měl milovat, asi ne víc než takto“, pak se spontánní proud čisté lásky neobjeví. Takzvaná láska, kterou najdeme v tomto hmotném světě mezi námi, je většinou vypočítavá a plná sobeckých zájmů. Když tyto zájmy nejsou naplněny, takzvaná láska je pryč. Je křehká, protože pořád kalkuluje, jak moc koho milovat. A jakmile se sobecké zájmy nenaplní, změní se láska v nenávist. To je zcela očividné, každý z nás to už někdy zažil. Povaha božské lásky pro Krišnu je přesně opačná. Proto Čaitanja Maháprabhu zdůraznil a potvrdil, že samotným začátkem čisté láskyplné oddanosti ke Krišnovi je rovina gjána-šúnjá bhakti, jinými slovy láska osvobozená od vypočítavého poznání.

Na nejvyšší úrovni Krišna-líly mají oddaní takovouto náladu: „Když mě Krišna obejme, moc Ho miluji a jsem tak šťastný. Pokud se ale rozhodne na mě dupnout Svojí lotosovou nohou, budu ho milovat úplně stejně.“ Milostivý Pán Čaitanja tuto realitu popsal v posledním verši Šikšáštaky:

āśliṣya vā pāda-ratāṁ pinaṣṭu mām 
adarśanān marma-hatāṁ karotu vā 
yathā tathā vā vidadhātu lampaṭo 
mat-prāṇa-nāthas tu sa eva nāparaḥ

„On vždy bude mým nejdražším, nejmilovanějším Pánem, ať mě láskyplně obejme anebo na mě hravě šlápne Svou lotosovou nohou.“

Protože i když to udělá, je to pro nás obrovské štěstí – nakonec, stoupne na nás svou lotosovou nohou. Je to mnohem lepší, než kdyby si nás Krišna nevšímal. Taková je sladká nálada oddanosti Krišnových oddaných. Toto je rozdíl mezi takzvanou hmotnou láskou a transcendentální láskou ke Krišnovi.

Rámánanda Rája v rozhovoru se Šrí Čaitanjou vyslovil ten nejnádhernější verš:

kṛṣṇa-bhakti-rasa-bhāvitā matiḥ 
krīyatāṁ yadi kuto ‘pi labhyate 
tatra laulyam api mūlyam ekalaṁ 
janma-koṭi-sukṛtair na labhyate 

„Ó všechny duše, moji přátelé, moji bratři a moje sestry, opravdu mi na vás záleží. Vězte, že nejvyšší, nesrovnatelný a nejcennější poklad života je Krišna-bhakti. Dovolte mi dát vám drahocennou radu – pokud budete mít to nezměrné štěstí a někde najdete proud čisté Krišna-bhakti, pak ji okamžitě přijměte do vašeho života a do srdce. Nemusíte za to platit penězi, ale jen vaší vlastní touhou. Jinými slovy – kdekoliv ji uvidíte, kupte si tuto neocenitelnou Krišna-bhakti tak, že zaplatíte cenu své vlastní niterné touhy ji dostat. Koupit si lásku k Bohu lze zaplacením ceny vaší vlastní lásky.“

Proto bychom my všichni měli mít tuto pravdu na mysli a z plného srdce se snažit obejmout čistou Krišna-bhakti, kdekoliv ji najdeme.