Proč je Kalijuga skvělým obdobím pro seberealizaci? Jak dosáhneme našeho cíle? Přednáška ze 20.5.2009 z Oděsy na Ukrajině.

Audio online:

Audio ke stažení:
https://drive.google.com/file/d/1-jMwyvTzheKOdUbCbSZESn_jyRMW4qTq/view?usp=sharing

Všechny české překlady ke stažení (mp3):
https://drive.google.com/drive/folders/1jmjPY8gs0OnJFKvRfYfBERu1C2g9frqY?usp=sharing

PŘEPIS:

Mahárádž Paríkšit uviděl démona Kaliho, jak bije po nohou býka. Tento býk nebyl nikým jiným než dharmou, zosobněným náboženstvím, které na sebe vzalo býčí podobu. Paríkšit Mahárádž viděl, že tři nohy býka už tento démonský člověk zcela zlámal a snažil se zničit i čtvrtou. Čtyři nohy býka ve skutečnosti reprezentují čtyři stupně dharmy – odříkání, čistotu, nenásilí a pravdomluvnost. Tuto příhodu je nutno chápat figurativně. V tehdejších dnech se stávaly mystické události, takže dharma, neboli duchovní principy, se mohly objevit v podobě zvířete anebo nějaké osobnosti. Přáním Pána potkal Paríkšit Mahárádž kali-yugu (věk svárů a hádek) v podobě tohoto černého démona, který mučil dharmu. Paríkšit Mahárádž se velmi rozzlobil a ihned se na tuto démonskou osobu obořil, jak se za jeho vlády opovažuje dělat něco takového. Řekl mu, že ho okamžitě zabije.

Kali dostal z krále Paríkšita velký strach, okamžitě se omluvil a prosil o odpuštění za to, co spáchal. Zeptal se: „Co mám dělat? Dělám to, co bych měl, je to moje povaha. Nyní nadchází čas, abych převzal vládu nad lidskou společností a vším ostatním. Ale nemohu to udělat, protože ty jsi příliš mocný. Dovol mi zůstat alespoň někde, pobývat tam a působit mým vlivem.“ Tak Paríkšit Mahárádž dovolil Kalimu, aby měl na určitých místech svůj vliv. Takovým způsobem na konci dvāpara-yugy započala kali-yuga.

Tento příběh vyprávím, abych přiblížil, že kali-yuga začala duchem adharmy, neduchovnosti. Na úplném začátku kali-yugy lidé pod jejím vlivem přestali být duchovní, začali být více materialističtí, jejich životy začaly být sobecky orientované a vzdalovali se víc a víc od vědomí Boha. Objevil se ateismus a tak někteří lidé dokonce přestali v Boha věřit. Mentalita, schopnosti a povaha všech lidí se pod vlivem Kaliho zeslabovaly a znečišťovaly. Ti, kteří se rozvíjeli hmotně, degradovali v duchovním ohledu. Lidé začali klesat z vyšších duchovních standardů. Čím materialističtější byli, tím víc se začali zabývat pouze smyslovým požitkem a tím víc se vzdalovali od božského spojení, od vědomí nejvyššího Boha.

A tak vznešení muniové, ṛ iṣiové, jógí a Krišnovi oddaní začali přemýšlet o tom, jak lidi od negativního vlivu kali-yugy ochránit a dopřát jim příznivost vyššího duchovního života. Začali se tedy modlit k Nejvyššímu Pánu, aby jim věnoval speciální dar bezpříčinné milosti a objasnil, jak pomoci lidem kali-yugy, jakým nejlepším způsobem zajistit jejich duchovní prospěch. Bylo jasné, že lidé kali-yugy jsou velmi slabí. Nedostává se jim trpělivosti, mají jen omezenou schopnost přemýšlení, nedokážou se něčemu věnovat delší dobu, nezvládnou o něčem déle přemýšlet, snadno se unaví a také jejich tělesné schopnosti jsou mnohem menší v porovnání s lidmi z ostatních yug. I jejich mysl a mentalita nejsou otevřené, ale velmi úzkoprsé. Lidé kali-yugy jsou velmi slabí, nanicovatí, omezení ve svém rozhledu a v mnoha dalších věcech. Lidé se navíc mezi sebou začali velice hádat. Svárlivá mentalita byla tak prominentní, že přemohla veškeré přirozené dobré vztahy ve společnosti. Tyto věci, které jsem zmínil, jsou zcela zřejmé.

Ve Šrímad-Bhágavatamu bylo popsáno, že Nejvyšší Pán vymyslel speciální snadný způsob, jak se s Ním lidé z kali-yugy mohou spojit. Šukadéva Gósvámí a Krišna Dvaipájana Vjásadéva oslovili lidi kali-yugy skrze Paríkšita Mahárádže: „I když jste slabí, netrpěliví a žijete nešťastné životy, neustále se hádáte a sobecky bojujete, existuje pro vás velmi snadný a přirozený způsob, jak se spojit s Nejvyšším Pánem. Tento milosrdný dar vám dal přímo On. Nemusíte podstupovat žádná odříkání neboli tapasyu ani meditaci, jako to bylo běžné dříve. Nemusíte utratit celé jmění za nějaké duchovní činnosti. Uctívání Nejvyššího Pána ani nevyžaduje mnoho fyzické námahy. Jen se na Něj prostě obracejte způsobem, který vás v životě přirozeně baví. Milujete tanec, zpěv a jezení dobrého jídla. A toto se může stát i vaším způsobem, jak dosáhnout Boha.“

Šukadéva Gósvámí řekl:

kaler doṣa-nidhe rājann
asti hy eko mahān guṇaḥ
kīrtanād eva kṛṣṇasya
mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet

Ó králi Paríkšite, i když tato kali-yuga je oceánem chyb a problémů, má jednu vynikající zlatou vlastnost, díky které se všechny ty chyby stanou druhořadými. Záře této vlastnosti je tak silná, že všechny chyby zastíní. A touto vlastností je, že v kali-yuze se můžeme spojit přímo s Pánem pouhým blaženým tančením a zpíváním Jeho jmen, vzpomínáním na Jeho nádherné zábavy a společným sdružováním se. To je vaše meditace. A jak budete v této meditaci pokračovat, jednou dosáhnete blaženého Pána a věčně blažené služby Jemu. Bez pochyby docílíte nektarového osvobození a budete moci vstoupit do skvělého sídla Nejvyššího Pána Krišny.“

Šrímad-Bhágavatam 12.3.51

Č aitanja Maháprabhu, Krišna samotný, se zjevil v kali-yuze, aby propagoval hnutí saṅkīrtanu Šrí Krišny. Vysvětlil nám, že v našich životech vždy velmi rádi děláme určité věci. Rádi pobýváme na pěkných místech, rádi jíme dobré jídlo, rádi zpíváme, rádi chodíme na párty, rádi posloucháme pěkné písně, rádi se parádíme, rádi tančíme… Řekl nám, ať prostě jen využijeme tyto sklony, které máme, k nejvyššímu prospěchu našich životů a přistupujme ke Krišnovi, zdroji veškerého krásného a blaženého naplnění života, stejným způsobem, jakým jsme zvyklí vztahovat se k věcem, které máme rádi. Žádné odříkání není třeba.

Když pořádáme festivaly, připravíme vynikající prasādam, zpíváme spolu svatá jména Nejvyššího Pána a pak se cítíme opravdu šťastní. Když oddaní sladce zpívají oddané písně, zakoušejí proud čistého štěstí. A když zpívání doplní přirozený radostný tanec, je to ještě lepší. Všechny tyto věci, které nám v životě způsobují radost, ve skutečnosti pocházejí od Pána Krišny, který je zdrojem veškerého štěstí. Kdyby Krišna nebyl v tomto těle přítomný jako duše a Nadduše, nebyli bychom schopni cítit při jídle, pití či tančení žádné štěstí. Když něco není obsaženo v příčině, nenajdeme to ani v následku. Musíme pochopit, že energie našeho štěstí je již přítomná v původním zdroji, kterým je nejvyšší Osobnost Božství, Krišna a také nejvyšší Bohyně Šrímatí Rádhárání. Jsme schopní se radovat jen díky milosrdnému daru života, který nám Krišna dal.

Když si to uvědomíme, vyvolá to v nás nesmírný vděk Pánu za to, že nám požehnal tímto nádherným lidským životem. Tento dluh vůči Němu bychom se měli snažit splatit – měli bychom Mu oddaně sloužit. Na oplátku pak získáme mnohem víc, než kolik jsme toho Krišnovi dali. Milost nebo cokoliv jiného, co Krišna dává svým oddaným, je bezbřehá, nekonečná a neocenitelná. My Mu naopak můžeme dát jen velmi málo, neboť naše schopnosti jsou omezené. Ze své bezpříčinné milosti nám Krišna dává blažený prožitek oddané služby Jemu a to je nesčetněkrát více, než jsme my schopni dát Jemu. Je to neocenitelný a nesrovnatelný dar, naplněný krásou Jeho milosti.

Č aitanja Maháprabhu proto zdůrazňuje: „Kdekoliv či v jakékoliv situaci si vyhraďte zvláštní čas, kdy odložíte každodenní monotónní světské povinnosti a jednoduše budete pronášet a zpívat Krišnova svatá jména. Opěvujte Jeho slávu a extaticky tančete.“ Je to lepší než jít do baru či na párty, je to lepší než zpívání světských písní či tančení pro smyslový požitek. Pak toho v životě získáme tolik, že si to ani nedokážeme představit! Jinými slovy, říká, že pokud máme rádi smyslový požitek, tak bychom měli uspokojit smysly krásou vědomí Krišny.

Milujeme-li jezení výborných jídel, pak uvařme výborný pokrm nejen pro náš jazyk, ale napřed ho láskyplně obětujme Krišnovi a meditujme o tom, že ho Krišna přijímá. Pak to jídlo ochutnejme v podobě Krišnova prasādam. Rádi spíme a proto si předtím, než usneme, vzpomeňme na svatá jména a Krišnovy sladké zábavy. Stejně jako maminka uspává svoje dítě ukolébavkou a hladí ho předtím, než usne, tak my si před usnutím vzpomeňme na sladké zábavy Božského Páru či Pána Krišny, které jsou nám blízké. Usněme s těmito sladkými myšlenkami. Jakmile se vzbudíme, přemýšlejme o Krišnovi a pronášejme krásná svatá jména. Nejprve se podívejme na Krišnův nádherný obrázek na zdi, vzdejme láskyplnou úctu milostivému Pánu a pak začněme náš den.

Zpíváme či posloucháme rádi sladké písně? Existuje tolik krásných oddaných písní, které od nepaměti skládali oddaní Pána. Tak je šťastně zazpívejme! My budeme šťastní a náš božský Pán bude také šťastný. Někdy rádi s velkým potěšením tančíme a v dnešní době je dokonce i tanec doporučován jako dobré cvičení, protože ho lidé dělají s radostí. Příjemná hudba a rytmické kroky jsou pro cvičení doporučovány, protože tanec v rytmu hudby lidi baví. Cvičení je pak záživné, nikoliv monotónní. Maháprabhu říká, že pokud rádi tancujeme, měli bychom tančit ve vědomí Krišny. Naše mysl a tělo pak budou blažené a šťastné. Když si jdou lidé zatančit na párty, tak si společný tanec velmi užívají. Maháprabhu chtěl, ať se oddaní sejdou a všichni společně se ponoří do sladkého vědomí Krišny. Ať tančí a zpívají ve spontánní extázi. Pokud budeme tyto oddané činnosti dělat, budeme Pána Krišnu uctívat velmi živoucím způsobem s živými city.

Tyto krásné způsoby uctívání Krišny doporučil Čaitanja Maháprabhu pro kali-yugu. Nemusíme mít strach z toho, že nebudeme schopni se do vědomí Krišny zapojit. Když budeme upřímní, bude to pro nás velice snadné. Pokud bychom ale měli smůlu, že se nám nechce, pak to bude těžší.

Oděsa, Ukrajina, 20.5. 2009